Jak pomoci lidem s růstem cen energií? Zvýšit příspěvek na bydlení i životní minimum

Jan Gruber

Domácnostem, které trápí zvyšující se ceny energií, by podle odborníků pomohla valorizace životního minima a další zpřístupnění příspěvku na bydlení. Pětice stran vlády Petra Fialy řešení dopadů energetické krize prozatím nenalezla.

„Problémy českých domácnosti zůstávají ve stínu ukrajinské krize. Řada z nich se přitom může ocitnou v tíživé situaci,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Foto FB Iniciativa pro zdravotní, energetickou a sociální BEzpečnost a STabilitu

České domácnosti jsou nadále sužovány rostoucími cenami energií. Zástupci iniciativy Za bydlení a organizace ŽIVOT 90 varují, že do energetické chudoby se mohou propadnout desítky tisíc lidí, přičemž mezi nejohroženější patří zejména senioři.

Členové vlády Petra Fialy (ODS) opakovaně avizovali, že kabinet hodlá v následujících dnech o možných řešeních energetické krize intenzivně jednat. Podle odborníků je třeba zpřístupnit příspěvek na bydlení širšímu okruhu domácností a zároveň zvýšit částku životního minima.

Analýza sociologické výzkumné organizace PAQ Research z loňského prosince předpokládala, že výdaje průměrné české domácnosti na energie v letošním roce stoupnou o bezmála devět set padesát korun měsíčně. „Pokud by se neměnily příjmy domácností ani další ceny — například nájmy nebo hypotéky —, znamenalo by to, že na bydlení vynaloží třiatřicet místo současných devětadvaceti procent svých příjmů,“ upřesnili výzkumníci v čele s Danielem Prokopem s tím, že v případě nejchudších půjde o více než šedesát procent.

Ti dále odhadli, že v důsledku zdražování energií výrazně vzroste počet domácnosti s nárokem na příspěvek na bydlení, a to z šestnácti na jedenadvacet procent, což je bezmála dvě stě tisíc lidí. „Ne všichni jej ale využijí,“ podotkli s odkazem na skutečnost, že příspěvek nečerpají zdaleka všichni, kteří na něj mají nárok. Podle loňské Zprávy o vyloučení z bydlení příspěvek nepobírá sedm z deseti oprávněných domácnosti, přičemž v případě těch seniorských jej využívají toliko dvě z deseti.

Fialův kabinet proto již na sklonku loňského roku připravil novelu zákona o státní sociální podpoře, která mimořádně zvýšila takzvané normativní náklady, z nichž se vypočítává příspěvek na bydlení, a rozšířila okruh příjemců této pomoci. „Cílem vlády je dostat pomoc k ohroženým domácnostem rychle a efektivně. [Chceme], aby vysoké platby za energie nevysály celé rodinné rozpočty,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zvýšit příspěvek na bydlení i životní minimum, radí experti

Ceny energií — i v důsledků ruského vpádu na Ukrajinu — ovšem nadále stoupají a spolu s inflací i růstem úrokových sazeb ohrožují čím dál širší vrstvy společnosti. Členové vlády proto v minulých dnech opakovaně avizovali, že kabinet bude intenzivně jednat o možných řešeních energetické krize, přičemž jako možná opatření zmiňovali bonus na pokrytí zvýšených výdajů na energie, speciální tarif pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, úpravu slevy na poplatníka nebo valorizaci částek životního minima.

„Nejjednodušší a nejrychlejší cestou, jak pomoci lidem, kteří vynakládají neúměrnou část svých příjmů na výdaje spojené s bydlením, je další zvýšení normativních nákladů. Ty může kabinet zvednout svým nařízením,“ řekla Deníku Referendum vedoucí sekce zaměstnanosti v Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová. „Není proč váhat. Vláda musí pečovat o sociální smír. A tahle věc je bez diskuse na pořadu dne,“ doplnila.

Úpravu příspěvku na bydlení považuje za vhodné opatření také vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Podle jeho názoru je ovšem současně třeba i zjednodušit systém žádostí, který příspěvek mnohým lidem fakticky znemožňuje čerpat. „V posledních letech ministerstvo — pod záminkou boje proti zneužívání — proces významně zpřísnilo. Vycházelo z logiky: Chudáku, chceš peníze? Tak se pořádně snaž. Ale to je zkrátka špatně. Není na místě příjemce dávek stigmatizovat a odrazovat,“ podotkl.

Oba odborníci se dále shodují, že vedle navýšení normativů by Fialova vláda měla přistoupit i k diskutované valorizaci životního minima, na které jsou navázané dávky pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory nebo výše nezabavitelné částky v exekuci. „Od posledního navýšení životního minima vyskočila inflace o sedmnáct procent. To je třeba zohlednit. V opačném případě by totiž nástroje sociální politiky nebyly s to udržet krok se zdražováním a přestaly by fungovat,“ vysvětlil Hůle.

Strany vládní koalice se na podobě opatření, jež by zmírnila dopady energetické krize, ale doposud nedohodly. Jednání mají pokračovat v úterý večer, kdy se sejdou předsedové všech koaličních subjektů ve formátu K5. „Budeme diskutovat, nemohu ovšem předjímat, k jakým závěrům dospějeme,“ uvedl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

Opozice vládě vyčítá, že k problému přistupuje liknavě, a vyzývají ji k přijetí plošných opatření, například v podobě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie pro domácnosti.