Minimální nezabavitelná částka v exekuci vzroste o 826 korun, rozhodla vláda

Jan Gruber

Kabinet Andreje Babiše schválil navýšení částky, která nesmí být dlužníkovi sražena ze mzdy. Od změny očekává zmírnění motivace povinných přecházet do šedé ekonomiky. Odborníci krok vítají, exekutoři varují před pomalejším splácením dluhů.

Minimální nezabavitelná částka, kterou nesmí exekutor srazit dlužníkovi ze mzdy, se od července letošního roku zvýší, rozhodl na svém pondělním zasedání druhý kabinet Andreje Babiše (ANO). Ta podle schválené novely nařízení vlády z pera ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO) vzroste z dnešních 6608 na 7434 korun, současně se zvýší i nezabavitelná částka na vyživovanou osobu, a to z 1652 na 2478 korun.

„Jde o jedno z důležitých nových nařízení vlády, které má směřovat k tomu, aby chudí lidé byli schopni snadněji zaplatit nájem a zbylo jim více peněz na jídlo,“ řekla Benešová. „Vyšší nezabavitelná částka zmírní motivaci dlužníků přecházet do šedé ekonomiky prostřednictvím práce vykonávané na černo,“ doplnila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Hranice, pod níž nelze srážet ze mzdy, byla doposud stanovena na dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Novela věcně spočívá ve změně výpočtu této hranice, nově bude činit tři čtvrtiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Vláda současně zvýšila i nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu. Ta vzroste z jedné čtvrtiny a jednu třetinu.

Změnu kabinetu doporučila přijmout Rada vlády pro lidská práva v čele se zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) na svém lednovém zasedání. Vedle navýšení minimální nezabavitelné částky Rada ministryni spravedlnosti doporučila rozšířit výpis z centrální evidence exekucí o další informace a podpořit novelu občanského soudního řádu, která upravuje zrušení exekučního postižení daňového bonusu.

Odborníci změnu vítají, exekutoři před ní varují

Ačkoli se podle odborníků na problematiku předlužení jedná o krok správným směrem, který pomůže především chudším dlužníkům, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl upozornil, že ani změna parametrů nařízení vlády nepředstavuje pro mnoho lidí v exekucích dostatečnou motivaci, aby opustili šedou ekonomiku a pokusili se získat stabilní zaměstnání.

„Nezabavitelná částka by měla odpovídat prostému součtu životního minima a nákladů na bydlení, protože exekuovaní, kteří budou pracovat, si stále vydělají méně než nezaměstnaní na podpoře,“ vysvětlil Deníku Referendum. „Navíc by bylo vhodné vytvořit valorizační mechanismus, aby se částka pravidelně zvyšovala. Náklady v podobě nájemného, energií a potravin totiž neustále rostou,“ doplnil.

Schválenou novelu podrobila kritice — byť z odlišných pozic — i Česká asociace věřitelů. Podle jejího prezidenta Pavla Staňka zapříčiní nižší uspokojení věřitelů a prodloužení doby splácení dluhů. „Místo skokového navýšení bych uvítal změnu principu výpočtu nezabavitelné částky, která by narůstala úměrně dlužníkovu příjmu, což by ho motivovalo svůj příjem zvyšovat,“ uvedl.

Obdobné výhrady vznesl i přerovský exekutor Lukáš Jícha. „Výsledkem bude prodloužení exekučního řízení a potenciálně i vznik nových dluhových pastí, neboť dluh může v některých případech dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen. U dlužníků, jimž kvůli navýšení nebude možné srážet ze mzdy, bude nutné přistoupit k jiným postihům, včetně nuceného prodeje majetku,“ shrnul.

Navýšení nezabavitelné částky loni vláda nepodpořila

Předmětné nařízení Babišova vláda novelizovala již na počátku minulého roku, tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO) se ovšem — navzdory četným upozorněním ze strany odborníků na oblast dluhů nebo bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Martiny Štěpánkové (nestr.) — zaměřil pouze na zvýšení horní hranice, nad níž lze srážet bez omezení, která vzrostla na dvojnásobek.

Pro stanovení výše srážek ze mzdy se vždy nejprve vypočte základní částka, která plně náleží dlužníkovi, ta v letošním roce činí již zmíněných 6608 korun a zvyšuje se o 1652 korun za každou vyživovanou osobu. Hranice, nad kterou lze srážet bez omezení, je od loňského roku stanovena na dvojnásobek součtu životního minima a nákladů na bydlení, tedy na 26 432 korun.

Výpočet konečných disponibilních prostředků dlužníka je nakonec dán rozdílem čisté mzdy a nezabavitelného minima. Vše nad 26 432 korun připadne exekutorovi, zbytek se rozdělí na tři části. První zůstane povinnému, druhá jde na umoření dluhů a třetí na předností pohledávky, tedy výživné nebo nedoplatky na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Pokud neexistují, ponechá si ji dlužník.

    Diskuse (0 příspěvků)