Mapě exekucí, která již několik let poskytuje důležité informace o dluzích vymáhaných napříč Českou republikou, stále chybějí nejnovější údaje nezbytné pro její aktualizaci. Institut prevence a řešení předlužení, jenž projekt spravuje, proto připravil žalobu proti Exekutorské komoře coby správci Centrální evidence exekucí. Ta mu totiž dlouhodobě odmítá požadovaná data vydat k dalšímu zpracování, respektive je podmiňuje vysokými poplatky. Podle ředitele Institutu Radka Hábla představuje řešení sporu přesun evidence pod ministerstvo spravedlnosti.

„Komora bezdůvodně ztěžuje přístup k podrobným statistickým datům o nově zahájených i starších exekucích. K datům navíc nemá řádný přístup ani rezort spravedlnosti, což je podle nás nepřijatelné,” uvedl Hábl s tím, že s údaji pracuje nejen Mapa exekucí, ale i řada dalších subjektů, například místní samosprávy, územně samosprávné celky, které na jejich základě připravují protidluhová opatření, nebo výzkumné instituce. „Ti všichni mají už více než rok smůlu,” podotkl.

Komora poskytuje statistiky o exekucích od poloviny minulého roku prostřednictvím k tomu zřízených internetových stránek. „Zpřístupňujeme spolčenosti objektivní data o exekucích. Chceme, aby informace o nich byly co nejpřesnější a nejtransparentnější,“ řekl při představení webu prezident profesní organizace Vladimír Plášil a dodal, že důvodem pro jeho spuštění bylo dřívější chybné zpracování údajů a jejich zavádějící interpretace, čehož se údajně měl dopouštět i projekt Mapa exekucí. Jeho autoři ovšem takové nařčení odmítli.

„Údaje zveřejňované Komorou bohužel nejsou dostatečně podrobné, končí totiž na úrovni okresů, nezahrnují jednotlivé obce nebo informace o jistině, proto nám pro aktualizaci Mapy exekucí nepostačují,“ vysvětlil Deníku Referendum Hábl. Značná prodleva ve zpřístupňování nejnovějších informací navíc znemožňuje řádné vyhodnocování účinnosti přijaté legislativy. „Problematiku exekucí navíc nelze sledovat v dalším časovém úseku a efektivně ji řešit,“ doplnil.

Kdo má vést evidenci exekucí? Stát, nebo exekutoři?

Institut po Komoře od počátku loňského roku prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím požaduje poskytnutí dat ve stejném rozsahu jako v minulých letech. V roce 2016 profesní organizace vyčíslila náklady na necelých pět tisíc korun, o rok později nepožadovala nic. Po změnách ve svém vedení si ovšem řekla o násobně vyšší částku, konkrétně o šedesát tisíc korun, na které však podle Hábla nemá — s ohledem na judikaturu Městského soudu v Praze — nárok.

„Komora vyčíslila, že si poskytnutí námi požadovaných údajů vyžádá pětačtyřicet hodin práce, což násobí sazbou dvou tisíců korun na hodinu, kterou si účtuje jí nasmlouvaná externí firma. Měla by však vycházet z vlastní ceníkové sazby, jež činí tři sta dvacet korun na hodinu. V rozsudku k obdobnému případu z konce roku 2016 totiž soud konstatoval, že žadateli nemůže jít k tíži způsob zpracování informací, respektive správy rejstříku nebo evidence,“ shrnul Hábl.

Komora nicméně v oficiálním tiskovém prohlášení, které reaguje na Institutem podanou žalobu, uvedla, že si není vědoma žádného pochybení, neboť postupovala v souladu se zákonem. „Pokud někdo požaduje podrobnější a rozsáhlejší data, musí počítat s tím, že jejich poskytnutí může být pracné a nákladné. To je případ i souboru dat, o něž Exekutorskou komoru požádal Institut prevence a řešení předlužení,“ uzavřela profesní organizace.

Podle Hábla by i s ohledem na táhnoucí se spor bylo nejlepší, aby správa Centrální evidence exekucí přešla pod stát, konkrétně na ministerstvo spravedlnosti, které již úspěšně vede insolvenční rejstřík. To se již myšlenou zabývá. „Provádíme analýzu, zjišťujeme, co úřady od databáze očekávají a jaká data potřebují. Až ji vyhodnotíme, rozhodneme se, zda je vhodnější upravit evidenci pod záštitou Komory, nebo vytvořit vlastní. Současně musíme zjistit, kolik by to celé stálo,“ řekl Deníku Referendum náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc.