Tahy kolem Miloše Zemana a hrozba ústavní krize
Ivan ŠtampachPrezident Zeman je už několikátý den mimo hru. A nevíme ani, zda se kdy do úřadu vrátí. Povaha jeho bezprostředního okolí přitom budí důvodné obavy, že prezidentská moc je nyní plně uzurpována snad i zájmy cizího státu. Buďme na pozoru.
Když byla na přelomu let 1989 a 1990 poražena komunistická strana a nevypadalo to na její transformaci, mohlo se zdát, že na politické scéně bude chybět autentická levice coby její přirozená součást. Sociální demokracie sice přežila v exilu, ale reprezentovat demokratický socialismus uznávající liberální přístupy se jí na začátku devadesátých let příliš nedařilo.
Českou stranu sociálně demokratickou probudil Miloš Zeman. Proslavil se už o něco dřív, když v srpnu 1989, v době ochabující cenzury uveřejnil v časopisu Technický magazín článek docela ostře kritický k tehdejší politické moci. Napřed neuspěl s článkem v dodnes vycházejícím Vesmíru, ale takřečené Téčko mu vyšlo vstříc. Za text byl propuštěn z práce v prognostickém ústavu.
Odplata
Těžko soudit osobní vlastnosti a jejich vývoj s pokračujícím stářím. Zdá se však, že neúspěch v tehdy ještě parlamentní prezidentské volbě roku 2003 spustil proud Zemanovy ublíženosti, uraženosti a mstivosti. Na sedm let se uchýlil do soukromí.