Zákonodárci z obou komor Parlamentu — zejména z řad vznikající vládní koalice — se shodují, že s ohledem na zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je třeba vážně diskutovat nad možným přenesením jeho pravomocí na další ústavní činitele. Pokud se většina členů Poslanecké sněmovny a Senátu usnese, že hlava státu není s to svůj úřad vykonávat, rozdělí se její kompetence mezi premiéra a předsedu Sněmovny. Pro takové řešení se během úterního dopoledne vyslovila Stálá komise Senátu pro Ústavu. A ke stejnému závěru během odpoledne dospěli i zástupci koalice SPOLU a Pirátů se Starosty na jednání s předsedy senátorských klubů.

„Shodli jsme se, že situace je velmi vážná a s vysokou mírou pravděpodobnosti bude vyžadovat řešení v podobě aktivace článku 66 Ústavy,“ řekl budoucí premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že rozhodnutí by mělo padnout po skončení ustavující schůze Sněmovny. „Ale než k němu přistoupíme, budeme potřebovat další stanovisko Ústřední vojenské nemocnice, které by potvrdilo, že se zdravotní strav prezidenta nijak zásadně nezměnil,“ podotkl. Prakticky totéž konstatovali i předsedové dalších stran příští vládní koalice a předeslali, že jsou připraveni zbavení pravomocí podpořit.

Senátní komise v čele se senátorem Zdeňkem Hrabou (STAN) jednomyslně konstatovala, že „podmínky stanovené článkem 66 Ústavy pro náhradní výkon funkcí prezidenta jsou dány.“ Doporučila proto senátnímu organizačnímu výboru, aby po rozhovorech se zástupci Sněmovny stanovil harmonogram kroků vedoucích k přijetí usnesení horní komory Parlamentu, že prezident nemůže ze závažných zdravotních důvodů vykonávat svůj úřad. A navrhla, aby Senát předmětné usnesení schválil ještě před ustavením nové Poslanecké sněmovny. „Dáváme tím Sněmovně de facto právo veta při aplikaci článku 66 Ústavy,“ poznamenal Hraba.

Předseda komise dále uvedl, že její členové diskutovali i o možnostech případného zrušení předmětných usnesení. „Zatímco pro aktivaci článku 66 Ústavy je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, ukončit substituci prezidentských kompetencí může i jedna z nich. Kdyby se například Sněmovna usnesla, že důvody, pro něž hlava státu nebyla schopná vykonávat svůj úřad, již pominuly, prezidentovi by se jeho pravomoci vrátily,“ připomněl benešovský senátor. A předeslal, že Senát se bude věcí zabývat v termínu blízkém ustavující schůzi Sněmovny, nejspíše na zasedání, která je plánováno na 5. listopad.

Dopis z Ústřední vojenské nemocnice

Závěr komise i představitelů Sněmovny a Senátu se opírají o stanovisko Ústřední vojenské nemocnice, v níž se Zeman léčí, a které si vyžádal předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS). Ten v pondělí uvedl, že podle názoru nemocnice není prezident v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. „Vzhledem k charakteru jeho onemocnění je navíc dlouhodobá prognóza hodnocena jako krajně nejistá. A nepravděpodobná je i možnost jeho návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech,“ doplnil s tím, že situace nenabízí jiné řešení než aktivaci článku 66 Ústavy.

Vystrčil rovněž poznamenal, že jej nemocnice informovala, že stanovisko o prezidentově zdravotním stavu již 13. října obdržel i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář (SPOZ). Trestně stíhaný bývalý předseda Strany práv občanů — Zemanovci byl tedy o kondici hlavy státu spraven o den dříve, než zorganizoval setkání mezi Zemanem a dosluhujícím předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), na němž prezident údajně podepsal rozhodnutí o svolání dolní komory Parlamentu na 8. listopadu. Vondráček po návštěvě prohlásil, že Zeman je schopen vykonávat úřad. Nemocnice se od jeho tvrzení distancovala.

Lidovci následně vyzvali Vondráčka k odstoupení z funkce předsedy Poslanecké sněmovny a avizovali, že jej nepodpoří v případné opětovné kandidatuře do jejího vedení. „Vondráček tu sehrává roli užitečného idiota,“ glosoval Marian Jurečka (KDU-ČSL). V úterý se k jeho budoucnosti v jedné z čelných funkcí dolní komory Parlamentu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Jeho kandidaturu nedoporučím. Pokud se stal obětí nějaký hry pana kancléře, tak je to jeho problém. Ale pochybil. Neměl tam chodit,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál s tím, že věc ještě projedná klub politického hnutí ANO.

Vedle svého spolustraníka podrobil Babiš kritice i vedoucího prezidentské kanceláře, který by měl podle jeho názoru opustit svůj post. „Jeho vystupování zapříčinilo situaci, kterou tu máme. Pokud věděl — jak píše nemocnice —, že prezident nemůže vykonávat svou funkci, neměl tam Vondráčka zvát. Vyvolává to obavy, že hraje nějakou podivnou hru. Měl by okamžitě skončit,“ řekl České televizi. V neděli ovšem mluvil zcela jinak. „Proč chce Senát nějakou zprávu? Proč potřebuje vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta. Bylo by dobré, aby tyhle nechutnosti skončily,“ uvedl ve svém pořadu Čau lidi.

S ohledem na Senátem zveřejněné skutečnosti o prezidentově zdravotním stavu současně Policie České republiky stručně informovala, že zahájí prošetřování možného protiprávního jednání, v němž lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Mezi ně trestní zákoník řadí například vlastizradu, které se občan dopustí tak, že ve „spojení s cizí mocí nebo cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže.“ Jako postih v tomto případě hrozí odnětí svobody na patnáct až dvacet let, případně propadnutí majetku nebo též výjimečný trest.

Podle ústavních právníků nicméně stanovisko nemocnice nelze vykládat tak, že prezidentovo rozhodnutí — třeba v podobě svolání Sněmovny — je automaticky neplatné. „Pracovní neschopnost a celková slabost ještě neznamená nesvéprávnost,“ řekl Deníku Referendum Jan Kudrna, který působí na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Pokud ale existuje důkaz, že prezident byl v době návštěvy předsedy Poslanecké sněmovny například v bezvědomí, potom by byla situace jiná — zejména z hlediska možné odpovědnosti za případné protiprávní jednání,“ doplnil.