Zřejmě je přesvědčen, že mu nějaký čas ještě zbývá. Bojovnost, která by v jiné souvislosti byla téměř obdivuhodná , tedy je jen strašlivě smutná. Svolání Sněmovny na nejzazší možný termín -- toho získaného času je maximálně týden. Ano, byli hráči a Zeman mezi ně možná patřil (nebyl v tom ale příliš šikovný), pro které by ten týden byl šance na pokus o upevnění Babišovy pozice před prvním jmenováním.

Jenže ani v Zemanově okolí, ani u Babiše není dnes nikdo, kdo by tu hru vůbec dokázal hrát. A vlastně kromě těch nejhorších hradních obludek ani nikdo, kdo by ji hrát chtěl.

Starý, nemohoucí hráč, který dělá stínové tahy do prázdna. Získává čas pro nikoho ... zasloužil by klid na na odchod a soucit s trpící a zoufale bojující lidskou bytostí. A Mynář s Ovčáčkem přes držku, nejen za svoji nestydatost, ale i za Zemana.

On člověk málokdy chce, co si zaslouží nebo co potřebuje. Ovčáček, Mynář a Nejedlý nechtějí zaslouženě dostat přes držku a Zeman nechce přijmout, že ho zdravotní stav změnil v trpící bytost, která si od nás zaslouží soucit bez ohledu na to, co dělala a co ještě dělat zkouší.

A tento soucit nic nemění na morálním a historickém hodnocení jeho působení, ani na jeho odpovědnosti za instalaci těch tři šašky, kteří aktuálně řádí v prezidentské kanceláři jako opice, co dostaly klíče od banánové plantáže.

Říci o člověku, který prostřednictvím brilantní agresivní opoziční rétoriky dokázal zšestinásobit volební preference ČSSD a přivést ji hlavním vchodem do Strakovy akademie nebo který předložil zajímavý návrh na zaměstanecké akcie, prostřednictvím kterých se měly financovat podnikové investice a mělo se tak zabránit v rozkrádání majetku v důsledku kuponové privatizace, že ztratil svůj život, je poněkud přehnané.

Nicméně i tak se domnívám, že Miloš Zeman, tím že byl a je spíše liberálem, který uznává Tomáše Baťu, než-li seriozním levičákem, stál u kořenů pozdějšího neúspěchu ČSSD. Jeho nevýrazní nástupci ve změnených podmínkách čím dál větší stranické konkurence nevěděli, co si se Zemanovým dědictvím počít a přivedli stranu tam, kde je.

Miloš Zeman byl skvělý a odvážný zejména jako opoziční politik. Ovšem, kdo jako levičák ztratí ze zřetele klasický pravolevý politický konflikt, ba i třídní konflikt, ten prohraje. Prohrál tak nakonec Miloš Zeman, který se zejména jako prezident někdy již jen cynicky vezl na vlně povrchních lidových nálad a prohrála v této souvislosti zejména ČSSD.

PS: Ale když při čtení Zemanových pamětí člověk narazí na pasáže, kde např. Jakuba Patočku, šéfredaktora DR, označí Zeman za šílence, uvědomí si, že svým způsobem má Zemana trochu rád :-)

V případě Zemana znamená soucit propustit ho ze služeb veřejnosti a ponechat mu klid.

Jinými slovy, aktivovat čl. 66 a vykopat z Hradu ty tři hyeny.

Ono není tak těžké zpětinásobit dvě procenta. Protože tolik měla ČSSD, když za ní poprvé kandidoval. Dokonce se za jeho předsednictví zřejmě znásobily mnohem více.

Oproti radikálním levičákům adorujícím vůdcovský princip se ovšem nedomnívám, že výsledek sociální demokracie v letech 1992 -- 2002 byl zásluha jednoho člověka. Například právě proto, že se ten jeden člověk choval k představitelům zelené politiky jako k šílencům a přesto se podařilo udržet jejich spolupráci. kromě placnutí do vody jako byla akce Čisté ruce vlastně za celou dobu, co byl předseda strany nastolil jediné připomenutíhodné téma -- spektakulární akci proti skinheadům, která tehdy zvrátila přehnanou toleranci části represivních orgánů k neonáckům. Na deset let dost málo.

Nicméně k Vaší otázce - ze sociální demokracie nezbylo nic, ze Zemanových nápadů, které v průběhu svého působení prosazoval, také ne, takže ten výsledek je dost tristní. Nevypadá to na nějaký Zemanův historický odkaz.

Myslím, že na radikální levici je již delší dobu trendem kolektivní vedení a osobně jsem s tím spokojen. Někde jsou to takové ty genderově vyvážené dvojice - a proč ne. Přesto myslím, že výrazná osobnost a dobrý řečník, jakým byl svého času Miloš Zeman, nezaškodí. Já jsem koncem 90. let, tak jako snad většina populace, vnímal politiku povrchněji a ČSSD volil hodně kvůli němu. Lidé, řekl bych, politiku hodně vnímají skrz několik málo osobností a je dobré, když strana nějaké vystrčí dopředu, co naplat.