Tak, a teď vám pustím video pana prezidenta na přístrojích, vy hyeny!
Petr BittnerČtvrteční tiskovka nebyla o prezidentovi, nýbrž o Mynářovi, jemuž nezbývá než uplatnit všechny dostupné metody, aby unikl průšvihu. Ze všeho nejvíc video připomíná šmejdské taktiky, jak od seniorů vylákat podpisy na pochybné smlouvy.
Dnes jsem se přistihl, kterak opět vyhlížím 15. hodinu, na kterou hradní skvadra v posledních turbulentních dnech ohlašuje tzv. tiskové brífinky. Moje těšení se může mít dva důvody:
Zaprvé, rád sleduji několik minut tichých záběrů sochy TGM hledící na mikrofony — naplňují mě zvláštním klidem, přičemž tyto chvíle věnuji rozjímání nad českou státností, úctou spojenou s úřadem prezidenta atp. To všechno vyniká v o to větším kontrastu, když na scénu vstoupí Jiří Ovčáček a Vratislav Mynář.
Zadruhé, na pravidelné odpolední zbytečné brífinky se těším, neboť si zvráceně užívám sledování hradní mafie v době, kdy už prohrála. Jaká změna oproti časům, kdy musel člověk sledovat jejich provokace a věděl, že s tím nic moc nezmůže.
Čtvrteční brífink přišel ve chvíli, kdy již obě komory Parlamentu připravují aktivaci článku 66 Ústavy, která prezidenta dočasně zbaví pravomocí, a kdy se otevřeně hovoří o tom, že si je v posledních dnech vedoucí kanceláře Vratislav Mynář de facto přisvojil, což zavání trestným činem proti republice.
Aktuální kontext dával tušit, že dnešní tiskovka ve skutečnosti nebude o prezidentovi, nýbrž právě o „kancléřovi“, jak si někdejší vlekař z Osvětiman nechával posledních osm nekonečně dlouhých let říkat. Vratislav Mynář se zkrátka dostal do kritického bodu a nezbývá mu než uplatnit všechny dostupné metody, aby unikl velkému průšvihu.
A přesně to se také stalo. Že ve svém „exkurzu do historie“ bude připomínat zdravotní stav a jeho komunikaci na veřejnost v případě Václava Havla, bylo předem jasné. Citoval prvního českého prezidenta, který si svého času stěžoval na intenzivní pozornost věnovanou jeho zdravotnímu stavu. Budiž, rozdíl je v tom, že prezident Zeman si poslední týden a kousek nestěžoval vůbec na nic. Národ už sleduje v podstatě jen brífinky jakýchsi lidí bez prověrky, kteří v mezičase vypovídají na policii, odevzdávají diplomatické pasy a celý domeček z karet jim padá na hlavu.
Lidé, kteří se v posledních týdnech vehementně ohánějí etickým přístupem k zdraví pana prezidenta, neváhali zveřejnit na mobil natočené záběry Miloše Zemana na podpoře životních funkcí, jen aby dokázali, že listinu svolávající Sněmovnu podepsal skutečně on.
Miloš Zeman přitom leží v evidentně křehkém stavu a na přístrojích na jednotce, která musí sledovat každý pacientův tep, v malé místnosti s ním stojí minimálně pět lidí, samozřejmě bez roušek, protože s rouškami by nemuseli být na videu poznat, a nějaká péče je v takovou chvíli zjevně druhořadá.
Zesláblý Zeman podepisuje dokument, který zjevně neměl čas ani sílu přečíst a který nemá podle některých záběrů vyplněné datum. Ze všeho nejvíc záběry připomínají šmejdské taktiky, jak vylákat od seniorů podpisy na pochybné smlouvy.
Německy vyslovený citát „Zeit gewonnen, alles gewonnen“, který Miloš Zeman při podepisování vyřkne, pochází z díla Niccola Machiavelliho. Označuje poučku, že kdo získá čas, získá všechno. Machiavelli jej ale používá jen proto, aby varoval před jeho vrtkavostí. A právě takový význam bude mít i v tomto případě — získá-li Miloš Zeman a jeho parta čas, nebude to pro jejich politický osud znamenat již vůbec nic.
Tah videozáznamem pouze ukázal výhradně prozatímní dno v jednání hradní party, a zároveň potvrdil, že výtky směrem k médiím a veřejnosti, která nechce dopřát prezidentovi soukromí při léčbě, jsou jenom účelové kecy, které lidé okolo Zemana hodí za hlavu, když jde o jejich vlastní zadky.
Zřejmě je přesvědčen, že mu nějaký čas ještě zbývá. Bojovnost, která by v jiné souvislosti byla téměř obdivuhodná , tedy je jen strašlivě smutná. Svolání Sněmovny na nejzazší možný termín -- toho získaného času je maximálně týden. Ano, byli hráči a Zeman mezi ně možná patřil (nebyl v tom ale příliš šikovný), pro které by ten týden byl šance na pokus o upevnění Babišovy pozice před prvním jmenováním.
Jenže ani v Zemanově okolí, ani u Babiše není dnes nikdo, kdo by tu hru vůbec dokázal hrát. A vlastně kromě těch nejhorších hradních obludek ani nikdo, kdo by ji hrát chtěl.
Starý, nemohoucí hráč, který dělá stínové tahy do prázdna. Získává čas pro nikoho ... zasloužil by klid na na odchod a soucit s trpící a zoufale bojující lidskou bytostí. A Mynář s Ovčáčkem přes držku, nejen za svoji nestydatost, ale i za Zemana.
On člověk málokdy chce, co si zaslouží nebo co potřebuje. Ovčáček, Mynář a Nejedlý nechtějí zaslouženě dostat přes držku a Zeman nechce přijmout, že ho zdravotní stav změnil v trpící bytost, která si od nás zaslouží soucit bez ohledu na to, co dělala a co ještě dělat zkouší.
A tento soucit nic nemění na morálním a historickém hodnocení jeho působení, ani na jeho odpovědnosti za instalaci těch tři šašky, kteří aktuálně řádí v prezidentské kanceláři jako opice, co dostaly klíče od banánové plantáže.
Říci o člověku, který prostřednictvím brilantní agresivní opoziční rétoriky dokázal zšestinásobit volební preference ČSSD a přivést ji hlavním vchodem do Strakovy akademie nebo který předložil zajímavý návrh na zaměstanecké akcie, prostřednictvím kterých se měly financovat podnikové investice a mělo se tak zabránit v rozkrádání majetku v důsledku kuponové privatizace, že ztratil svůj život, je poněkud přehnané.
Nicméně i tak se domnívám, že Miloš Zeman, tím že byl a je spíše liberálem, který uznává Tomáše Baťu, než-li seriozním levičákem, stál u kořenů pozdějšího neúspěchu ČSSD. Jeho nevýrazní nástupci ve změnených podmínkách čím dál větší stranické konkurence nevěděli, co si se Zemanovým dědictvím počít a přivedli stranu tam, kde je.
Miloš Zeman byl skvělý a odvážný zejména jako opoziční politik. Ovšem, kdo jako levičák ztratí ze zřetele klasický pravolevý politický konflikt, ba i třídní konflikt, ten prohraje. Prohrál tak nakonec Miloš Zeman, který se zejména jako prezident někdy již jen cynicky vezl na vlně povrchních lidových nálad a prohrála v této souvislosti zejména ČSSD.
PS: Ale když při čtení Zemanových pamětí člověk narazí na pasáže, kde např. Jakuba Patočku, šéfredaktora DR, označí Zeman za šílence, uvědomí si, že svým způsobem má Zemana trochu rád :-)
V případě Zemana znamená soucit propustit ho ze služeb veřejnosti a ponechat mu klid.
Jinými slovy, aktivovat čl. 66 a vykopat z Hradu ty tři hyeny.
Ono není tak těžké zpětinásobit dvě procenta. Protože tolik měla ČSSD, když za ní poprvé kandidoval. Dokonce se za jeho předsednictví zřejmě znásobily mnohem více.
Oproti radikálním levičákům adorujícím vůdcovský princip se ovšem nedomnívám, že výsledek sociální demokracie v letech 1992 -- 2002 byl zásluha jednoho člověka. Například právě proto, že se ten jeden člověk choval k představitelům zelené politiky jako k šílencům a přesto se podařilo udržet jejich spolupráci. kromě placnutí do vody jako byla akce Čisté ruce vlastně za celou dobu, co byl předseda strany nastolil jediné připomenutíhodné téma -- spektakulární akci proti skinheadům, která tehdy zvrátila přehnanou toleranci části represivních orgánů k neonáckům. Na deset let dost málo.
Nicméně k Vaší otázce - ze sociální demokracie nezbylo nic, ze Zemanových nápadů, které v průběhu svého působení prosazoval, také ne, takže ten výsledek je dost tristní. Nevypadá to na nějaký Zemanův historický odkaz.
Myslím, že na radikální levici je již delší dobu trendem kolektivní vedení a osobně jsem s tím spokojen. Někde jsou to takové ty genderově vyvážené dvojice - a proč ne. Přesto myslím, že výrazná osobnost a dobrý řečník, jakým byl svého času Miloš Zeman, nezaškodí. Já jsem koncem 90. let, tak jako snad většina populace, vnímal politiku povrchněji a ČSSD volil hodně kvůli němu. Lidé, řekl bych, politiku hodně vnímají skrz několik málo osobností a je dobré, když strana nějaké vystrčí dopředu, co naplat.
Nebo ještě jinak. Srovnejme Miloše Zemana s nevýrazným Janem Hamáčkem, případně prázdným a zkorumpovaným Stanislavem Grosem, který to "myslel upřímně" atd. :-)
PS: Co se týče toho zeleného šílenství, tak když jsem nedávno viděl v televizi Matěje Stropnického, jak horlí proti české jaderné energii, s tím že energie jako taková se dá "koupit na trhu" (ale za kolik, jak mu tuším v diskuzi namítl pan Dolejš), tak když proti takovým svého času vystupoval Zeman, tak správně.