Barmská armáda znovu uchvátila moc, Su Ťij v internaci

Petr Jedlička

V rámi puče provedli vojáci razie u všech významných reprezentantů dosavadního režimu. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav. Velení armády argumentuje nevyřešenými nesrovnalostmi z loňských voleb. Po trumpovsku však nepředkládá důkazy.

Všechny rozhodující pravomoci má nyní v rukou vrchní armádní velitel Mun Aun Hlain. Foto Mdn.gov.mm

Ozbrojené síly státu Myanmar známějšího po starým názvem Barma provedly puč a znovu převzaly veškerou moc v zemi. Stalo se tak v noci na pondělí, po deseti letech postupného přechodu k demokracii právě od vojenského režimu.

V rámci puče byli zadrženi všichni významní reprezentanti civilní části dosavadní vlády, včetně proslulé exdisidentky a od roku 2015 faktické premiérky Aun Schan Su Ťij. Armádní média vyhlásila, že veškeré pravomoci drží teď velení ozbrojených sil. V zemi platí výjimečný stav vyhlášený na jeden rok.

„Prakticky vzato se puč sestával ze série ranních zátahů, zadržení klíčových politiků a zajištění infrastruktury. Přestal též vysílat státní kanál, bylo znemožněno připojení k internetu. V současnosti (po pondělním poledni -- pozn. DR) stále nefungují mobilní telefony. Na hlavních silnicích a u vládních budov hlídkují vojáci,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Jonathan Head, zpravodaj stanice pro jihoasijskou oblast.

Armáda odůvodňuje svůj postup odvoláním na oktrojovanou ústavu z počátku demokratizačního období (2008), která ponechala ozbrojeným silám výsadní postavení. Za faktický popud k zásahu označuje volby z loňského listopadu. Má prý evidováno „deset milionů nesrovnalostí“, jež „naznačují podvod týkající se hlasů pětadvaceti procent elektorátu“.

Civilní vláda přitom dle armády „nedokázala v minulých týdnech podniknout kroky, které by podezření z volebního podvodu vyvrátily“.

Příslušné volby v listopadu 2020 vyhrála drtivě Národní liga pro demokracii vedená právě Su Ťij, a to se ziskem 369 parlamentních křesel ze 476 volených. Strany navázané na armádu propadly -- získaly pouze 33 křesel. Nyní v pondělí 1. února se mělo konat první zasedání nového parlamentu, které by výsledky voleb stvrdilo.

Zahraniční pozorovatelé se shodují, že barmská volební praxe dosud nefunguje bez problémů a že určité nesrovnalosti volby skutečně provázely, zvláště v otázce přesnosti voličských seznamů. Argumentaci armády však takřka všichni označují za účelovou, a to včetně pozorovatelů z Číny.

„V jistém smyslu se zde opakuje trumpovská situace — mluví se o volebních podvodech a spoustě důkazů, tyto důkazy se však nezveřejňují. Pro myanmarskou demokracii a lidská práva je to naprostá katastrofa,“ zhodnotil ve speciálu Deutsche Welle Phil Robertson, zástupce ředitele asijské divize Human Rights Watch.

Co bude dále

Na facebookové stránce Aun Schan Su Ťij se objevila hned v pondělí dopoledne výzva k protestům, jinak však silnější vyjádření dosud chybí. Z hlavních postav vlády Su Ťij a Národní ligy pro demokracii nezůstal na svobodě zřejmě nikdo.

Sama armáda uvádí, že moc nemíní držet „déle, než bude nutné“ a že po revizi nesrovnalostí uspořádá nové volby. Moc pak údajně dobrovolně předá jejich vítězi.

Su Ťij (uprostřed) byla po léta lidskoprávní ikonou. V roce 2018 však její pověst poznamenala armádní kampaň proti rohingské menšině. Vláda Su Ťij se jí nepostavila, třebaže byla provázena i brutálními etnickými čistkami. Foto Pete Souza, WH

V ulicích velkých barmských měst se dle reportérů shlukovali po celé pondělí lidé, najevo dávali ale především nejistotu. Velké shluky a fronty vznikaly zejména před bankomaty.

Mezi pozorovateli obecně převládá názor, že pokud se nepodaří situaci vyřešit ještě nějakým vyjednaným kompromisem, upadne země do hluboké krize — politické, ekonomické a možná i celospolečenské.

V mezinárodním prostředí nemá myanmarská armáda aktuálně věrné patrony, pokud tedy nepředjednala svůj postup tajně s Čínou. Západní státy již puč odsoudily a lze očekávat, že na zemi budou opět uvaleny sankce.

Další informace:

Diskuse

Pane Jedličko, ta Aun Schan Su Ťij je teďkonc padouch nebo hrdina? Nedávno vím, že byla padouch (služka genocidy) - lidskoprávní aktivisté ji přece odsoudili, ale teď bych podle té přiložené fotografie soudil, že už je zase hrdinka. Už se za ní lidskoprávní aktivisté postavili?

Rada OSN pro lidská práva má opět nové posily (například Čínu, Kubu, Rusko), tak myslím, že ty události v Barmě by takovouto světovou autoritou na poli lidských práv mohly být celkem v brzku nějak odsouzeny či přivítány...

February 3, 2021 v 17.09

Co tak sleduji pane Nusharte, tak ji lidskoprávníci jako hrdinku už nevnímají, ty rohingy přešel málokdo. Ale byla to zvolená de facto premiérka a další juntu Myanmaru nikdo nepřeje.

Obávám se, aby nám ta úcta k volbám vydržela, pane Jedličko.

Dnes je to zatím ještě demokracie a lidská práva, k jejichž autorství se naše kultura hlásí a které tato naše "vyspělejší" kultura chce šířit mezi kultury "zaostalé". Dřív to bylo třeba naše křesťanství (nebo jejich islám), co občas jako misionáři (či mučedníci) a občas zase jako vojevůdci tihleti lidé "vyspělejší" kultury šířili mezi příslušníky kultur "zaostalých". Co s tou globalizací ale jinýho naděláte, no... (Asi nic.)