Ozbrojené síly státu Myanmar známějšího po starým názvem Barma provedly puč a znovu převzaly veškerou moc v zemi. Stalo se tak v noci na pondělí, po deseti letech postupného přechodu k demokracii právě od vojenského režimu.

V rámci puče byli zadrženi všichni významní reprezentanti civilní části dosavadní vlády, včetně proslulé exdisidentky a od roku 2015 faktické premiérky Aun Schan Su Ťij. Armádní média vyhlásila, že veškeré pravomoci drží teď velení ozbrojených sil. V zemi platí výjimečný stav vyhlášený na jeden rok.

„Prakticky vzato se puč sestával ze série ranních zátahů, zadržení klíčových politiků a zajištění infrastruktury. Přestal též vysílat státní kanál, bylo znemožněno připojení k internetu. V současnosti (po pondělním poledni -- pozn. DR) stále nefungují mobilní telefony. Na hlavních silnicích a u vládních budov hlídkují vojáci,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Jonathan Head, zpravodaj stanice pro jihoasijskou oblast.

Armáda odůvodňuje svůj postup odvoláním na oktrojovanou ústavu z počátku demokratizačního období (2008), která ponechala ozbrojeným silám výsadní postavení. Za faktický popud k zásahu označuje volby z loňského listopadu. Má prý evidováno „deset milionů nesrovnalostí“, jež „naznačují podvod týkající se hlasů pětadvaceti procent elektorátu“.

Civilní vláda přitom dle armády „nedokázala v minulých týdnech podniknout kroky, které by podezření z volebního podvodu vyvrátily“.

Příslušné volby v listopadu 2020 vyhrála drtivě Národní liga pro demokracii vedená právě Su Ťij, a to se ziskem 369 parlamentních křesel ze 476 volených. Strany navázané na armádu propadly -- získaly pouze 33 křesel. Nyní v pondělí 1. února se mělo konat první zasedání nového parlamentu, které by výsledky voleb stvrdilo.

Zahraniční pozorovatelé se shodují, že barmská volební praxe dosud nefunguje bez problémů a že určité nesrovnalosti volby skutečně provázely, zvláště v otázce přesnosti voličských seznamů. Argumentaci armády však takřka všichni označují za účelovou, a to včetně pozorovatelů z Číny.

„V jistém smyslu se zde opakuje trumpovská situace — mluví se o volebních podvodech a spoustě důkazů, tyto důkazy se však nezveřejňují. Pro myanmarskou demokracii a lidská práva je to naprostá katastrofa,“ zhodnotil ve speciálu Deutsche Welle Phil Robertson, zástupce ředitele asijské divize Human Rights Watch.

Co bude dále

Na facebookové stránce Aun Schan Su Ťij se objevila hned v pondělí dopoledne výzva k protestům, jinak však silnější vyjádření dosud chybí. Z hlavních postav vlády Su Ťij a Národní ligy pro demokracii nezůstal na svobodě zřejmě nikdo.

Sama armáda uvádí, že moc nemíní držet „déle, než bude nutné“ a že po revizi nesrovnalostí uspořádá nové volby. Moc pak údajně dobrovolně předá jejich vítězi.

V ulicích velkých barmských měst se dle reportérů shlukovali po celé pondělí lidé, najevo dávali ale především nejistotu. Velké shluky a fronty vznikaly zejména před bankomaty.

Mezi pozorovateli obecně převládá názor, že pokud se nepodaří situaci vyřešit ještě nějakým vyjednaným kompromisem, upadne země do hluboké krize — politické, ekonomické a možná i celospolečenské.

V mezinárodním prostředí nemá myanmarská armáda aktuálně věrné patrony, pokud tedy nepředjednala svůj postup tajně s Čínou. Západní státy již puč odsoudily a lze očekávat, že na zemi budou opět uvaleny sankce.

Další informace:

• CommonDreams.org An Ominous Moment': Human Rights Groups Sound Alarm as Military Coup Unfolds in Myanmar
• BBC News Myanmar's coup: Why now - and what's next?
• The Irrawaddy Myanmar Military Seizes Power
• Deutsche Welle Myanmar leader Aung San Suu Kyi detained in military coup
• BBC News Myanmar coup: Aung San Suu Kyi detained as military seizes control
• The Irrawaddy After Coup, Myanmar Military Says It Will Hold New Election