Barma v polovině dubna: odpor a potyčky přerůstají v občanskou válku

Petr Jedlička

Po vystupňovaní násilí v minulých týdnech sice ubylo protestů, přibylo ale krvavých střetů a aktů odboje. Mládež v ulicích zůstala. Navíc se aktivizovaly různé povstalecké skupiny v pohraničí. Četní pozorovatelé se obávají syrského scénáře.

Ulice velkých měst začínají připomínat válečné zóny. Foto AAPP

Už ne protesty a jejich rozhánění jako v únoru; už ani dílčí srážky jako v březnu. Současná situace v popřevratovém Myanmarském svazu, známějším pod starým názvem Barma, začíná připomínat spíše počátek občanské války. Armáda, jež svrhla letos 1. února cvilní vládu, nasazuje vůči odporu už i těžké zbraně. Počet zabitých narostl za poslední měsíc na více než trojnásobek. Proti vojákům začala v minulých týdnech navíc otevřeně bojovat velká část povstaleckých formací působících u barmských hranic, na což vláda generálů reaguje leteckým bombardováním. Lovecké pušky a jednoduché výbušniny se přitom objevují už i u odpůrců junty při potyčkách v ulicích hlavních měst.

„Mnohde se stále ještě klasicky protestuje, reakce režimu je ale dnes už tak násilná, že masových fotogenických demonstrací, jež byly k vidění v minulých měsících, výrazně ubylo. Někdy nechají vojáci protest proběhnout, jindy jej rozhánějí ostrými (…) V zemi je jinak již přes sedm set mrtvých. Některé ulice v Rangúnu připomínají hotovou válečnou zónu,“ hlásil do úterního vysílání France 24 barmský student vystupující pod jménem Han.

Armáda v čele se skupinou generálů vedenou Min Aun Hlainem provedla v únoru puč s odvoláním na nesrovnalosti v loňských volbách. Uvedla přitom, že nehodlá držet moc podobně jako v letech 1962 až 2011, ale že míní vše vyšetřit, provést nezbytné reformy a do roka nechat proběhnout nové — regulérní — volby.

Následovala vlna represí vůči členům hlavní předpřevratové politické strany — Národní ligy pro demokracii (NLD) —, a to včetně zadržení její vůdkyně a de facto premiérky, známé exdisidentky Aun Schan Su Ťij. Reakcí byly týdny protestů po celé zemi. Na přelomu března a dubna pak generálové oznámili, že volby budou, ale až za dva roky.

Vůdčí představitelé NLD se aktuálně chystají před soudy. Obžaloby připravené novým režimem sahají od úplatkářství přes porušování pandemických opatření až po vyzrazování státních tajemství. Su Ťij sama čelí zatím šesti obviněním. Za dva a půl měsíce přitom mohla jen jednou mluvit se svým právníkem, navíc přes internet a pod dohledem stráží.

„Já to čtu tak, že generálové se teď snaží předáky NLD co nejvíce znevěrohodnit a zároveň pošpinit jejich trestní rejstřík. Pokud by se pak země vrátila v budoucnu eventuálně k předpřevratovým pořádkům, nemohly by se tyto osobnosti, de jure kriminálníci, znovu ucházet o vůdčí posty a vrátit se do politiky (…) Navíc široce rozkročená NLD by se bez svých vůdců dost možná rozpadla,“ uvedl v nedělním speciálu Philip Sherwell, asijský dopisovatel The Sunday Times.

Povstalci, odboj a rozdělení opozice

Vedle násilností, protestů a procesů s politiky poutaly v posledních týdnech pozornost zejména útoky na pozice různých povstaleckých skupin. Tyto formace působí především v regionech osídlených nebarmánskými etniky (přibližně třetina populace Myanmaru, 17 milionů lidí) a s barmskou armádou tradičně bojují. Nyní povstaly i proti juntě. Napadají například konvoje nebo strážní stanoviště.

Téma povstalců prolétlo světovými médii zvláště na přelomu března a dubna, kdy barmské letectvo bombardovalo oblast u thajské hranice. Následovala uprchlická vlna s řadou obětí.

Ke konci března začala armáda jako trest vypalovat domy vesničanů, kteří se zúčatnili protestů. Foto AAPP

Podle nepotvrzených, ale častých zpráv podporuje některé z povstaleckých skupin už mnoho let Čína jako nástroj k ovlivňování barmské politiky. Také Čína má podle některých zpráv v současnosti facilitovat jednání mezi povstalci a některými frakcemi NLD.

Opozice vůči popřevratovému režimu zůstává roztříštěná. Nárůst násilí a četnosti bojů přitom štěpení ještě zesilují, neboť část opozice oslovuje i myšlenka ozbrojeného odboje, část se naopak bojí syrského scénáře.

Pozorovatelé připomínají, že koordinaci opozičního hnutí v zemi komplikuje krom represí také epidemie covidu-19 a zejména blokace internetu. Část poslanců vzešlých z loňských sporných voleb, které vojáci nezvládli pochytat, založila tzv. stínový parlament. Ten však funguje spíše symbolicky, respektive se soustředí spíše na monitoring zločinů režimu a komunikaci se zahraničím.

Specifickou strukturu si navíc vytvářejí protestní iniciativy zakládané barmskou mládeží. Některým z nich se podařilo postupně zařídit i vydávání samizdatových novin. Ty dnes nahrazují nedostupné kanály sociálních sítí — přinášejí souhrny aktuálního dění a informují o chystaných aktivitách.

Čína, Rusko a činnost OSN

Jde-li o reakci zahraničí, stále platí, že junta nemá v mezinárodních vztazích žádného jednoznačného patrona. Čína hraje obojakou hru, aby ochránila své hospodářské zájmy, ať se situace vyvine jakkoliv — barmské komunikace totiž potřebuje k importu surovin i exportu zboží; s předpřevratovou vládou v čele s Aun Schan Su Ťij ostatně podepsala přes třicet velkých hospodářských smluv.

Rusko pak převrat ani vývoj po něm nekomentuje, přitom však dodává barmské armádě stále zbraně.

Foto AAPP

V Radě bezpečnosti OSN blokují Rusko a Čína všechny pokusy o schválení přísnějších sankcí. Západní země je tak přijímají unilaterálně. Řada pozorovatelů efektivitu sankcí zpochybňuje. Četné jsou ale i hlasy je hájící.

„Konečným cílem všeho snažení špiček barmské armády je zbohatnout, mít se dobře. Efektivní tak bude cokoliv, co jim položí do cesty k tomuto cíli překážky (…) Žádáme cílené sankce na ekonomiku. Žádáme zbrojní embargo,“ uvedl lidskoprávní aktivista Kyaw Win pro Al-Džazíru.

Zmocněnci OSN se kvůli zablokovanosti Rady bezpečnosti snaží vyjednat alespoň jednotnou pozici zemí regionu — objíždějí je a připravují oblastní summit v Indonésii. Do vlastní Barmy mají stále vstup zakázán. Žádná mediace mezi armádou a NLD, jež byla avizována minulý měsíc, se tak nekoná.

Další informace: