Z řeckého tábora Moria se konečně stalo peklo. A lidem tam svitla naděje

Dalimil Petrilák

Je vrcholem absurdity, že teprve v momentě, kdy požáry spálí místo známé jako „nejhorší uprchlický tábor na světě“ či „peklo na Zemi“, mluví politici o neudržitelné situaci a chtějí ji řešit. Moriu tak dost možná nemohlo nic lepšího potkat.

Všichni politici znají situaci na Lesbu a v Morii velice dobře posledních několik let. Jak je možné, že před rokem, minulou zimu nebo letos na jaře nikdo z nich neoznačil situaci jako „dramatickou, vážnou nebo nedobrou“? Byla snad klidná, dobrá nebo pohodová? Foto FB Stand By Me Lesvos

Tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos je asi nejznámějším uprchlickým táborem v Evropě. Je nejpopulárnější mezi slavnými osobnostmi, které se tam před objektivy fotoaparátů pohoršují na hygienickými podmínkami migrantů. V jeho okolí působí desítky větších i menších občanských organizací, které suplují neschopnost a neochotu řecké vlády a úřadů vytvořit v táboře snesitelné podmínky. Přesněji řečeno: bylo to tak až do čtvrtečního rána.

V úterý 8. září večer vypukl v části kempu rozsáhlý požár, který zničil velkou část infrastruktury a také významnou část ubytovacích kapacit — obytných kontejnerů nebo stanů. Ve středu večer vzniklo několik dalších požárů, které dílo zkázy dokonaly.

Po prvním požáru se mluvilo o tom, že přístřeší ztratilo asi tři tisíce lidí. Dnes, ve čtvrtek ráno, již přicházely zprávy o tom, že z Morie nezbylo v podstatě vůbec nic a z celkového počtu asi třinácti tisíc migrantů zůstalo bez střechy nad hlavou a svého skromného majetku asi jedenáct a půl tisíce z nich.

Celou situaci předvídatelně provází obrovský chaos. Policie první noc použila ke kontrole prchajících migrantů slzný plyn, nepřehledné situace využili místní pravicoví extremisté, kteří napadli některé humanitární pracovníky. Policie nakonec vytyčila kolem kempu ochranné asi šestikilometrové pásmo, ve kterém se snaží migranty udržet, aby se nedostali do okolních vesnic, a hlavně do přístavního města Mytilene.

×