↗

Bezstarostná jízda poslance Berkovce: kandidáty do mediálních rad roztřídil a opatřil kádrovými profily. Foto FB Standa Berkovec

Poslanecká sněmovna ve středu zvolila čtyři nové členy Rady České televize a Českého rozhlasu. Rozhlasovou radu posílí galerista Marek Pokorný a další místo obsadí její současná předsedkyně Hana Dohnálková či historik Jaroslav Šebek. Sněmovna mezi nimi vybere ve druhém kole. Zatímco volbu do Rady Českého rozhlasu neprovázely větší spory, o obsazení kontrolního orgánu veřejnoprávní televize poslanci dlouho a emotivně debatovali.

Nakonec se jim podařilo obsadit tři z šesti volných pozic v celkem patnáctičlenné Radě. Na Českou televizi nově bude dozírat bývalý výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč, ekonom Pavel Kysilka a hokejový trenér Jiří Šlégr. Zatímco Bradáč obdržel sedmadevadesát ze 175 odevzdaných hlasů, Kysilka se Šlégrem jen těsně překročili volební kvórum osmaosmdesáti hlasovacích lístků: Kysilka získal pouze potřebné minimum a Šlégr jej o jeden hlas překročil.

Kandidáty mohou nominovat nejrůznější sdružení a instituce. Bradáče tak do volby vyslala Metropolitní univerzita Praha, Kysilku Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Šlégra hokejový klub HC Litvínov. Za ten nový radní dlouhá léta hrál, následně se propracoval do jeho vedení a na post trenéra. Krom hokeje má ovšem i zkušenost s politikou: v roce 2010 se dostal do Sněmovny za ČSSD, od té ale posléze zběhl k Národním socialistům Jiřího Paroubka.

Další tři pozice má obsadit druhé kolo volby. Do toho směřuje šest kandidátů:

• psycholog Ivan Douda (za Drop In a Výbor dobré vůle — Nadaci Olgy Havlové)
• filmový producent a bývalý děkam FAMU Zdeněk Holý (za AMU)
• předseda české sekce Mezinárodního tiskového institutu Michal Klíma (za Federaci židovských obcí)
• ekonomka Hana Lipovská (za Českou biskupskou konferenci)
• sociolog Pavel Matocha (za spolek Všehrd, Šachový svaz a CES)
• moderátor Lubomír „Xaver“ Veselý (za think-tank Václava Klause mladšího Centrum pro občanské svobody)

Mezi kandidáty se nachází několik výrazných kritiků médií veřejné služby v čele s Českou televizí. Kupříkladu Lipovská podle vlastních slov z rozhovoru pro portál Parlamentní listy „nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií“. Část občanské společnosti i odborníků proto dlouhodobě varuje, že hrozí obsazení kontrolních rad lidmi prosazujícími politické zájmy, případně dokonce sabotujícími kritickou žurnalistiku.

Obavy ještě posílil únik e-mailu, který před volbou svým stranickým kolegům rozeslal předseda volebního výboru a poslanec ANO Stanislav Berkovec. V tom dělí všech osmnáct kandidátů prvního kola na doporučené, neutrální, stranické a nedoporučené. Mimo jiné podle toho, jaký mají vztah ke generálnímu řediteli České televize Pavlu Dvořákovi, politickému hnutí ANO či spolku Milion chvilek pro demokracii. Především u „nevhodných“ kandidátů argumentuje i tím, s kým údajně udržují přátelské či pracovní vztahy.

Berkovec je v reakci na kritiku ochotný odstoupit

Proti dokumentu se vymezil v prvé řadě Dvořák. „Jednání [Berkovce] je šokující. Popírá roli Rady jako garanta nezávislosti a objektivity. Naopak ji mění ve skupinu ovlivnitelných lidí, kteří budou prosazovat pouze politické zájmy. Bohužel navrací společnost do doby, kdy se odborníci kádrovali podle toho, s kým se stýkají. Pokud takový postup prosazuje předseda výboru, který odpovídá za mediální legislativu, zásadně to nabourává důvěru v jeho činnost,“ uvedl.

Obdobně se vyjádřil také Mezinárodní tiskový institut. Ten se postavil za Klímu, jemuž Berkovec přisuzuje přímé napojení na Milion chvilek pro demokracii a „dlouhodobou a velmi aktivní“ práci proti ANO. „Únik e-mailu odhaluje, jak ANO pohrdá Českou televizí a veřejnoprávní žurnalistikou. Vysílání veřejné služby tu je od toho, aby sloužilo veřejnosti, nikoli úzkým politickým zájmům,“ poznamenal za evropskou sekci Institutu Oliver Money-Kyrle.

Berkovcův posudek vyvolal pozdvižení i mezi opozičními poslanci. Kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN vznesly požadavek na předsedovo odstoupení. Kritici materiál postupně označili za „kádrování“, „pamflet“ či „nechutnosti“. Přestože Pavel Plzák (ANO) prohlásil, že e-mail Berkovec psal jemu, nikoli opozici, předseda volebního výboru nakonec přislíbil, že „při nejbližší možné příležitosti“ dá svůj post k dispozici případnému nástupci.

Dalším výtkám ovšem nezabránil. „ANO se snaží navolit Radu tak, aby bylo odstřeleno současné vedení České televize. V této chvíli se ANO jasně vymezuje proti tomu, jak televize funguje na personální úrovni. To znamená, že říká: budeme volit jen takové kandidáty a kandidátky, kteří se tvrdě vymezí proti současnému řediteli,“ shrnul podezření velké části opozice předseda STAN Vít Rakušan.

Z Berkovcova dokumentu vycházejí tři noví radní spíše kladně: Bradáče poslanec doporučuje coby obecně uznávaného odborníka, jehož zvolení nevzbudí kontroverze, ale který současně „nebude v žádném případě zastupovat zájmy Petra Dvořáka“. Méně jistý si je u Kysilky, jenž je prý „velmi silný spojenec v případě kooperace, avšak velmi silný protivník v případě opačném“. O Šlégrovi — podle Berkovce kandidátovi ČSSD — materiál neuvádí téměř nic.

Navzdory výzvám k transparentnosti se volí tajně

Podle části zastánců veřejnoprávních médií se sporné obsazování mediálních rad odvíjí i od toho, že volby probíhají tajně. Nadační fond nezávislé žurnalistiky proto ve středu vyzval poslance, aby přístě hlasovali veřejně. „Osobní zodpovědnost každého poslance za zvolení kompetentních, morálně bezúhonných, nezávislých a respektovaných osobností by se stala dobrým příkladem pro všechny volby příští, a to nezávisle na tom, jaké bude složení Poslanecké sněmovny,“ uvádí.

Podobný požadavek dlouhodobě vznáší i Milion chvilek pro demokracii. „Je zcela na místě, aby volba do mediálních rad veřejnoprávních médií proběhla veřejně. Nemůžeme ovlivnit, koho bude kdo volit, ale je snadno možné zajistit, aby bylo zřejmé a veřejně dostupné, kdo nese za volbu konkrétních lidí odpovědnost,“ napsal před časem místopředseda spolku Benjamin Roll v komentáři pro Deník Referendum.

Radní by se měli vybírat transparentně i podle Pirátů. „Při každém volebním hlasování se občanům věší bulíky na nos. Jednací řád předjímá veřejnou volbu, nikoli tajnou. Pan Babiš v souvislosti s volbou pana Křečka do funkce ombudsmana říkal (…) ‚ať jsou volby veřejné.‘ Nu, volby jsou [v základu] veřejné, ale potom tu vystoupí pan předseda [volební komise] Kolovratník (ANO) a dá návrh pro volbu tajnou,“ řekl předseda strany Ivan Bartoš ve sněmovní rozpravě.

Dále vyzval poslance, aby návrh na tajnou volbu odmítli — mimo jiné proto, aby prokázali, že se neřídí podle Berkovcova seznamu. Naprostá většina zákonodárců jej ovšem nevyslyšela. Kromě Pirátů proti tajné volbě hlasovala pouze většina poslaneckého klubu TOP09 a několik jednotlivců z dalších stran.