Veřejným ochráncem práv se stal člověk, který se opakovaně vyjadřoval o tom, že se určitou částí své agendy — zejména se to týkalo práv menšin — nechce vůbec zabývat. Člověk, který za minulého režimu vychvaloval tehdejší volby jako „nesrovnatelně demokratičtější“ než volby v západních zemích. Člověk, který po revoluci neoprávněně používal titul JUDr. A který se zastával Andreje Babiše ve věci jeho trestního stíhání.

To je samo o sobě skandální. A proto jsme se rozhodli reagovat. Nicméně je potřeba se dívat také dál, a to k tomu, co tato volba vypovídá o politické situaci jako takové.  

Volba ombudsmana, to, co jí přecházelo, a to, co po ní bezprostředně následovalo, svědčí o hlubším, vážnějším a již déletrvajícím problému. Premiér je v obrovském střetu zájmů, chce stále více moci a velká část poslanců se rozhoduje zcela nekompetentně, vymlouvá se, že tak činí na truc aktivistům a ve skutečnosti jen prostě poslouchá, co se jim řekne.

Jaký je tedy zájem neoficiální koalice Andrej Babiš+Hrad+KSČM+SPD+část ČSSD+Trikolóra? Postupně co nejvíce narušit nezávislost důležitých institucí. Naklonit si je na svou stranu nebo je, jak prý pronesl Jaroslav Faltýnek, „alespoň roz*rdat“.

Chtěli jsme zejména upozornit, že demokracie není jen vláda lidu, ale také velmi významně vládou práva, jehož případné porušování mohou a mají hájit i sami občané, což nám připomněl jeden z řečníků, filosof Daniel Kroupa. O tom, že právě premiérův střet zájmů je velkým ohrožením pro demokracii, promluvil člověk, který to zažil na vlastní kůži, když pracoval pod Andrejem Babišem na Ministerstvu financí — právník nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský. Varoval například před tím, že se blížíme k situaci nazývané jako „captured state“.