Pomník vlasovcům jako připomínka válečných útrap

Ivan Štampach

Řeporyjský starosta Pavel Novotný zlobí ruské politiky a žurnalisty v jejich službách. Jeho drzé chování provokuje další debatu a umožňuje otvírat nečekaná témata.

Zastupitelstvo jedné z padesáti sedmi samosprávných městských částí Hlavního města Prahy schválilo návrh svého možná poněkud výstředního starosty Pavla Novotného na postavení památníku Ruské osvobozenecké armádě, která pod vrchním velením generála Andreje V. Vlasova přispěla k záchraně Prahy v posledních dnech války. Části vlasovců, jak se jim říká, se podařilo dostat do zóny obsazené americkou armádou, jiná část, vedená generálem Sergejem K. Buňačenkem, pomohla pražskému povstání. Obě složky společně porazili Němce, jejichž část velení směřovala sebezáchovně do amerického zajetí.

Česká národní rada jako dočasný orgán obnovovaného Československa dala 7. května, den před německou kapitulací, jednotkám ROA na vědomí, že nestojí o jejich další pomoc a že jejich přítomnost v Praze je nežádoucí. Někteří stihli opustit Prahu a byli se svým vrchním velením o několik dní později předáni Rudé armádě. Vedení bylo souzeno a popraveno, řadové vojáky čekal gulag. Ti, které sovětská vojska 9. května ještě zastihla v Praze, byli postříleni, a to i zranění v nemocnicích, a další byli nahnáni na Olšanské hřbitovy, tam postříleni a hozeni hromadně do jámy. Dnes je v těch místech pomníček se stručnou informací.

Je zřejmě na místě vzdát poctu těm, kdo pro záchranu Pražanů položili životy nebo snášeli válečné útrapy, bez ohledu na příslušnost. Sotva co se dá namítat proti rozhodnutí připomenout je i památníkem v městské části na západních hranicích pražské aglomerace (připojené k Praze v roce 1974). Jejich osud byl tragický a pokud pomníček bude připomínat krutost války a nutnost možné budoucí válce zabránit, je jen žádoucí, aby stál, a třeba klidně i někde v centru Prahy.

Novotný jistě není pragmatik, který by se přizpůsoboval mocenským výkyvům. Koláž Facebook PN

Příběh generála Vlasova a jeho jednotek je však třeba posuzovat, pokud možno, nepředpojatě a racionálně. Je třeba si uvědomit, že podle dostupných informací byl v době stalinských čistek v armádě v létech 1937-1938 soudcem vojenského soudu, tedy součástí krvavé totalitní mašinérie.

Jistě nikdo nepředpokládá, že nacistický režim měl cíl svrhnout Stalinovu diktaturu a poskytnout lidu Ruska svobodu. Rusové byli z hlediska rasistických teorií podlidé a jejich jediné určení bylo otrockou manuální prací sloužit nordickému nadčlověku. Je proto otázkou, co generál Vlasov mohl mít na mysli v německém zajetí (a pak po svém propuštění) po porážce 2. sovětské úderné armády poblíž tehdejšího Leningradu v květnu 1942.

Mohl Vlasov vážně myslet na svržení režimu a svobodu ruského lidu, nebo se dal do služeb režimu podobně zločinnému, jako byl ten, jemuž sloužil do té doby? Mohl nevědět, že Němci jeho národem opovrhují? Myslel vážně to, čím o rok později prý rozzuřil Hitlera, když se veřejně vyslovoval, že lid Ruska svrhne diktaturu i bez německého zásahu? Jaký režim mohl mít na mysli po předpokládané porážce Sovětského svazu? Je to tragické, jak je někdy neznatelná hranice mezi hrdinou a zrádcem.

Na druhé straně je třeba mít na paměti, že v Ruské osvobozenecké armádě platil pokyn vyhýbat se střelbě na sovětské vojáky a pokyn střílet především, pokud by se to dalo reálně rozlišit, na politruky, tedy režimní ideologické referenty jednotek. Vojáci měli být bráni do zajetí a získáváni pro osvobozeneckou armádu.

ROA byla nasazena do bojů v rámci Německé ozbrojené moci až 14. března 1945, tedy v době, kdy situace Německa byla beznadějná, nebylo už možné se držet rasových hledisek a každá síla ochotná a schopná pomoct proti vítězícím spojencům byla žádoucí. Bylo to prakticky jediné vystoupení na podporu nacistického režimu. Pak se jednotky přesunuly do Čech a Vlasov vyjednával se spojenci a s českým, resp. československým, protinacistickým odbojem.

Přechod Vlasova a jeho stoupenců do služeb nacistického režimu nebyl tak dramatický a vlastizrádný, jak by se mohlo zdát. Prostě pokračoval v sovětské politice z doby, kdy Velkoněmecká říše a Sovětský svaz společně rozpoutaly snad nejhorší válku v dějinách lidstva. Německo a SSSR napřed společně napadly a rozdělily si Polsko. V září oba diktátorské režimy uzavřely Smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie. K tomu je třeba připočíst katyňský masakr, při kterém NKVD povraždil 22 tisíc polských občanů. Další agresí bylo sovětské přepadení Finska, pak německá agrese ve Skandinávii a další válečné události.

Sovětské vedení se vzpamatovalo až po zahájení operace Barbarossa. Německo, které zřejmě své přátelství s ruskými „podlidmi“ nebralo vážně, přepadlo 22. června 1941 svého spojence, což dohnalo sovětské vedení k dočasnému taktickému spojení sil se západními mocnostmi a k vítězné válce s Německem. Vlasov vlastně jen na někdejší přátelství navázal a pokračoval v něm.

Řeporyjský starosta podle slov komentátora Miloše Čermáka jedná bez ohledu na důsledky. Je prý v tom něco sebezničujícího a zároveň povznášejícího. Novotný jistě není pragmatik, který by se přizpůsoboval mocenským výkyvům. Zlobí ruské politiky a žurnalisty v jejich službách. Prokazuje, že naše hodnocení událostí konce války může po bohatých historických zkušenostech být právě naše a nemusí třeba z důvodu byznysu vyhovovat putinovskému režimu v Rusku. Drzé chování řeporyjských zastupitelů provokuje další debatu a umožňuje otvírat nová, nečekaná témata.

Ohled na ruskou historickou zkušenost a cítění tamních obyvatel, na jejich interpretaci vztahu k Německu a k vlasovcům a na jejich pochopitelné vlastenecké city (pokud nedegenerují v ničivý nacionalismus) nemusí být v rozporu s českou zkušeností a českým hodnocením dramatického úseku společných dějin.

    Diskuse (16 příspěvků)
    PT
    P. Tuček, prakomunikátor
    December 16, 2019 v 12.31
    Pane Štampachu...svět se asi zbláznil (a Vy s ním)
    Přijde mi, že s narůstajícím množstvím informací a zdrojů s nimi dokážeme/chceme pracovat stále méně. Proto se tak často uchylujeme k ideologickým závěrům.

    Jak např. do Vaší pohádky o Vlasovcích zapadají následující FAKTA:
    1)součást ROA představovala útočná brigáda SS R.O.N.A, rovněž známá podle jména svého velitele jako Kaminského brigáda. Tato jednotka se přímo podílela na akcích spojených s masovým vyvražďováním, holokaustem a zejména s potlačením Varšavského povstání v roce 1944. Z této operace si brigáda odnesla velice negativní pověst pramenící z jejího chování k civilnímu obyvatelstvu, zejména při rozšíření nekontrolovatelného drancování a vraždění. Kaminského muži měli na svědomí i Ochotský masakr, při kterém přišlo o život okolo deseti tisíc obyvatel Varšavy. Sám Kaminskij byl po potlačení zatčen a obratem zastřelen pro obvinění z krádeže majetku třetí říše. Spekuluje se, že toto obvinění bylo založené na chování příslušníků brigády pod jeho velením, které se protivilo dokonce i velení SS.

    2) Kaminského muži se poté přesunuli na Slovensko, kde se zapojili do potlačování Slovenského národního povstání. Příslušníci ROA se pak v protipartyzánských komandech podíleli na Slovensku a na Moravě na spoustě zločinů i na civilním obyvatelstvu, když se vydávali za rusky mluvící partyzány.

    3) Buňačenko Pražskému povstání vyjel na pomoc především se záměrem zlepšit vnímání ROA u Američanů, u kterých se domníval, že Praze rovněž přijdou na pomoc (pravděpodobně tak neučinili především z obavy z vysokých ztrát při bojích s tankovou divizí SS).

    4) Odhadované ztráty (mrtví) v Pražském povstání:
    5.000 povstalci a civilisti
    700 Rudoarmějci (převážně v bojích na přístupech ku Praze)
    300 Buňačenkovi Vlasovci (ROA)

    5) Odhadované ztráty (mrtví) při osvobozování ČSR:
    140.000 Rudoarmějci
    60.000 Rumuni (také dosud nemají pomník!!!)
    5.000 Čechoslováci (tolik k naší schopnosti se osvobodit sami)
    1.300 Poláci
    130 Američani (jejichž soudobá glorifikace je úplně absurdní)

    Opravdu si myslíte, že v kontextu výše uvedených statistik je humánní podporovat PR akci nějakého hochštaplera z Nemanic a glorifikovat jednotky, které se PŘEDEVŠÍM snažily bojovat proti Rudé Armádě a de facto tak oddalovaly konec 2.sv.války?

    Ač byl vrchním velitelem RA tyran Stalin, nelze si v kontextu vývoje 2.sv.valky neuvědomit, že pouze jeho systém a ideologie dokázaly mobilizovat dostatečné lidské síly k potlačení jisté zkázy nás Slovanů. Schopnosti demokratických politiků Západu mobilizovat proti nejlepší armádě 2.sv.války - německému Wehrmachtu - se naplno projevily již v roce 1940, kdy nejsilnější světová armáda Francie (i přes britskou pomoc) kapitulovala za 30 dní!!!

    Tohle neustálé přepisování historie (faktům navzdory) téměř 100 let po válce je opravdový hnus - napsat takový článek ihned po konci války, to by bylo větší "hrdinství".
    Proč se stejnou vervou neřešíte nekřesťanskou okupační politiku USA v posledních 20 letech? Rozvrácený Blízký východ a Libyi? Afghánistán? Tomu také budeme (muset) stavět nějaké pomníky?!?
    PT
    P. Tuček, prakomunikátor
    December 16, 2019 v 12.49
    Pane Štampachu a co je tohle za žvásty:
    "Novotný jistě není pragmatik, který by se přizpůsoboval mocenským výkyvům. Zlobí ruské politiky a žurnalisty v jejich službách. Prokazuje, že naše hodnocení událostí konce války může po bohatých historických zkušenostech být právě naše a nemusí třeba z důvodu byznysu vyhovovat putinovskému režimu v Rusku. Drzé chování řeporyjských zastupitelů provokuje další debatu a umožňuje otvírat nová, nečekaná témata."

    FAKTA:
    Protektorát B&M(trvání 6 let) - oběti perzekuce (nebojové ztráty): 122.000 obyvatel

    bolševická ČSR (trvání 41 let) - oběti perzekuce: 5.000 obyvatel
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    December 16, 2019 v 13.21
    Pane Tučku, vzhledem k tomu že pan Štampach většinou nereaguje (respektive zřejmě považuje pod svou úroveň reagovat) na invektivy na jeho adresu, musím pronést na jeho obhajobu: Vaše útoky na něj naprosto postrádají smyslu. Kdybyste si dokázal alespoň pořádně přečíst už samotný název jeho textu, mohl jste pochopit, že on sám se s případným pomníčkem padlým Vlasovcům ztotožňuje jenom ve smyslu symbolu obecného válečného utrpení. Kdy už - s tak velkým odstupem let - je možno při pohledu na tragiku smrti pro danou chvíli odhlédnout od hledání, kdo byl kdy čím více vinen.

    Ostatně, pokud se tak ohnivě zastáváte Rudé armády, ve srovnání s masakry způsobenými oddíly Vlasovců: a co masakry způsobené na obsazených územích právě touto slavnou Rudou armádou? V tom válečném běsnění druhé světové války se zločinnému jednání nevyhnula prakticky ani jedna jediná ze zúčastněných stran; a to dokonce ani strana západních Spojenců, stačí jenom zmínit jejich kobercové bombardování civilního obyvatelstva německých měst, které by za jakýchkoli standardních okolností nemohlo být označeno jinak nežli jako válečný zločin.
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    December 16, 2019 v 13.29
    Ostatně, pane Tučku, nejen armáda francouzská, ale i - nesrovnatelně početnější! - Rudá armáda se prakticky naprosto zcela zhroutila pod údery dobře organizovaných německých vojsk. To jediné co tehdejší Sovětský svaz uchránilo před osudem Francie, to byla především nesmírná rozlehlost jeho říše. Německá vojska prostě vůbec nemohla postupovat dost rychle, aby mohla Rudou armádu definitivně rozprášit dřív, než se přece jenom podařilo ji do určité míry zreorganizovat, ze stavu naprostého chaosu. Ale rozhodujícím faktorem pro záchranu Sovětského svazu byla nakonec ruská zima - a fakt že Sovětský svaz nemusel na rozdíl od Německa bojovat na dvou frontách, takže mohl čerstvé sibiřské jednotky přesunout na obranu Moskvy, kterou by jinak Němci bezpečně dobyli. (Moskva byla už téměř zcela obklíčená, a Žukov měl na její obranu k dispozici řádově už jenom několik tuctů tanků.)
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    December 16, 2019 v 13.47
    K rozkladům Ivana Štampacha ohledně vší složitosti působících faktorů a motivů ohledně vzniku a existence Vlasovovy (ROA) armády je možno připojit ještě jeden detail z vojenské historie:

    Uvádí se, že jedním z rozhodujících impulsů, proč generál Vlasov "zradil" Sovětský svaz a přidal se na stranu jeho nepřátel, byl v zásadě velice podobný tomu, proč vrchní velitel německé stalingradské operace von Paulus v zajetí taktéž "zradil Führera", a přidal se na stranu jeho odpůrců, odsuzujících jeho válečné akce.

    Zůstaňme napřed u Pauluse: ten byl totiž - a to právě jakožto vojenský velitel - až do krajnosti zhnusen tím, že Hitler sám svým naprostým diletantismem celou Šestou armádu uvrhl do zkázy. Je totiž naprostým omylem, když se stále ještě znovu a znovu tvrdí, že Rusové svým obchvatným, klešťovým manévrem Němce zcela překvapili. Von Paulus byl velmi zkušený velitel, on si toho nebezpečí ruského protiútoku byl velice dobře vědom, a opakovaně žádal Hitlera o povolení stáhnout se do bezpečnějších pozic. Jenže Hitler, zcela posedlý svou vidinou dobytí Stalingradu, všechny jeho žádosti striktně zamítl. A ústup zakázal i v tom okamžiku kdy Rusové skutečně zaútočili; i když tady byl podle všeho na vině především velitel letectva Göring, který se chvástal tím, že bude schopen i obklíčenou Paulusovu armádu zásobovat osmi sty tunami vojenského materiálu denně. Ve skutečnosti jeho letectvo pak dokázalo dodávat jenom zlomek této sumy.

    Von Paulus byl tedy jako vojevůdce Hitlerovým vedením natolik zhnusen, že ztratil veškerý pocit, že by mu - a jeho válečným dobrodružstvím - ještě byl nějak osobně zavázán. A Vlasov?

    Je velice málo známou (a u nás po celá desetiletí pečlivě zamlčovanou) skutečností, že generál Vlasov zažil se Stalinem prakticky přesně to samé, co Paulus s Hitlerem. I Vlasov byl se svou armádou Stalinem rozkazem poslán do extrémně riskantní operace, kdy akutně hrozilo nebezpečí obklíčení. A i v tomto případě Stalin tvrdohlavě zakázal jakýkoli ústup - až když už bylo zcela pozdě, takže se z celé Vlasovovy armády dokázalo z obklíčení probít jenom několik rozptýlených oddílů. Je tedy jen stěží možno se divit tomu, že Vlasov byl - zcela stejně jako Paulus - naprosto zhnusen tím, jak Stalin nechal nadarmo zcela zdecimovat celou jeho armádu, a že mu vnitřně vypověděl vší vojenskou loajalitu.
    PT
    P. Tuček, prakomunikátor
    December 16, 2019 v 14.20
    Pane Poláčku...
    nastudujte si matematiku 1.stupně ZŠ - Vaše vnímání řádů je naprostá tragédie. Jak jste mohl prolézt 8třídkou je mi záhadou. Zkusím Vám to ulehčit příkladem z kapitalistické učebnice: Vezměte 2 identické automobily, z nichž spotřeba prvního (sovětský) činí 1 litr a druhého (nacistický) 100 litrů pohonných hmot na stejně dlouhou vzdálenost. Který z nich si vyberete?

    Jinak se doufám alespoň shodneme na tom, že bez obětí Rudé Armády bychom dnes spolu tento rozhovor s vysokou pravděpodobností nevedli...a ty Vaše kecy o tom, že Němce od Stalingradu po Berlín zlikvidovala zima, jsou také urážkou pra/rodičů Vašich skopčáckých spoluobčanů.

    P.S. Francie zase tak malá země není a přesto Francouzi kapitulovali po obsazení cca 1/2 svého území. Kdyby se takhle bránil hrdinný sovětský lid, tak jsme jako Slované byli vyřízení...

    P.S.2 Druhou (reálnou) frontu západní "spojenci" Němcům otevřeli, až když bylo jasné, že hitlerovci začali ze SSSR ustupovat a Rudoarmějci je hnali od Stalingradu i Moskvy.

    P.S.3 Čtu Vaše reakce tak, že byste tenkrát fandil nacistům...nebo?

    P.S.4 Nic z Vaší argumentace nesouvisí s mými rozhořčenými argumenty proti oslavám Vlasovců-hitlerovců
    HZ
    Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
    December 16, 2019 v 14.25
    K těm "rusky mluvícím partyzánům"
    bych ráda podotkla, že v českých lesích se v partyzánských skupinách nacházelo mnoho Rusů, kteří zde nebyli vysazeni na Stalinův rozkaz, ale byli to zajatci, kterým se podařilo utéct z transportů. Přes všechnu záškodnickou činnost proti Němcům, kdy prokázali nemálo odvahy, ocitli se po válce v podobném postavení jako vlasovci. Měli výjimečné štěstí, když se jim podařil návrat k rodinám, ale většinou skončili špatně.
    IH
    Ivo Horák
    December 16, 2019 v 14.49
    Pane Tučku,
    ospravedlňovat chování Stalina jakkoli rychlou porážkou Francie mi přijde poněkud levné. Stalinova role ve válce nebyla jednoznačná, likvidace vojenských špiček, stejně jako spoléhání na pakt o neútočení (navzdory konkrétním varováním) a následná osobní pasivita po zahájení německého útoku byly závažnými lapsy. Pozdější povolení nacionalismu a bezohledná tvrdost (ne nadarmo se nechal pojmenovat Stalin) byly lidmi draze zaplacenou (jak se snažíte vyčíslit) nápravou vlastních fatálních politických a strategických chyb.

    Co se týče ROA, tak sice od jejich vystoupení u nás ještě neuplynulo skoro 100 let, ale 75 ano, takže je na místě přistupovat poněkud s nadhledem k připomínání zdejších válečných dějů, plných tragiky (jak se ostatně, podobně jako leckde v zahraničí, v naší zemi již děje). Tato potřeba by neměla být příležitostí k exhibicionismu a zviditelňování politických "poďousů", ale k přiměřenému zpřítomnění podstatných historických dějů ano.
    IV
    Ivan Václavů
    December 16, 2019 v 16.50
    Údajný Novotného tweet - již smazaný (viz screenshot na facebooku DR). Na dotaz ohledně autenticity žádná odpověď (viz screenshot tamtéž):

    Pavel Novotný @ PavelNovotnak
    Ty koště. Mě vůbec nevadí, že gen. Vlasov nosil SS uniformu. Dnes již všichni víme, že WWII rozpoutali ruský šmejdi a Němci bránili Evropu a cilizaci před ožralýma mužikama ze zemljanek. Doba byla taková, tak nosil SS uniformu...každej kdo bojuje proti ruským švábům je hrdina.

    Pane Štampachu, nechcete k tomu dát také nějaký koment?
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    December 16, 2019 v 17.35
    Dohodnout se na nějakém rozumném modu vivendi je v zájmu EU i Ruska. Akce, které tyto snahy podrývají, od vyhlašování sankcí proti budovatelům Nord Stream 2 až po blbnutí jednoho šaška z pražské periferie, jsou kontraproduktivní.

    Komu a jak na Západě prospívá vytváření jakýchkoli nepřátel a udržování nepřátelství s kýmkoli?
    + Další komentáře