ISIS po smrti Bagdádího: jako organizace rozrušen, jako značka však trvá

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Nejvýznamnější struktura džihádistického terorismu posledních let Islámský stát (ISIS) bude existovat i nadále — ne však už jako územní entita či nový džíhádistický kvazistát v Iráku a Sýrii, ale jako ideologie a volná síť, k níž se budou hlásit organizace i jednotliví vyznavači z různých koutů světa. Přibližně takto lze shrnout závěr z debaty expertů o budoucnosti ISIS, která se vedla ve světových masmédiích během posledních deseti dnů — v době těsně po potvrzení úmrtí hlavy organizace Abú Bakra al-Bagdádího.

Znalci se shodují, že kurdské, syrské a irácké síly už nedopustí při své současné kondici vznik něčeho, co by připomínalo islamistický kvazistát, který existoval v regionu v letech 2014 až 2017. A i pro Turecko je mnohem výhodnější případně začlenit bývalé bojovníky ISIS do svých proxy jednotek v Sýrii.

Jako značka, k níž se hlásí džiháídisté z celého světa, však ISIS stále funguje a fungovat bude, dokud se neobjeví nějaká prestižnější.

„Pro struktury organizace v Iráku a Sýrii je smrt zakladatele a letitého vůdce Bagdádího pochopitelně ranou. Bagdádí však nevystupoval jako vůdce-válečník. Působil jako ideolog. Kult jeho osobnosti nebyl nikdy důležitým aspektem jeho vládnutí. Zvláštností ISIS byla praktická snaha budovat chalífát, něco, co například Al-Káida slibovala až jako završení svého boje (...) Ovšem po dobytí území po kontrolou ISIS a rozbití kvazistátních struktur je to už právě jen image a ideologie, co z ISIS přežívá společně s vlastní značkou,“ uvedla v tematickém pásmu France 24 Sofia Amara, francouzská reportérka zaměřená na Blízký východ.

„Na troskách ISIS v Iráku a Sýrii nejspíše vyroste něco nového, nějaký ISIS 2.0. Zřejmě bude však připomínat více Al-Káidu, tedy (...) organizace tvořená buňkami v různých oblastech a částech světa, jež budou propojeny krom světonázoru třeba jen tím, že se všechny hlásí k jedné značce,“ uvedl v pásmu Al Džazíry Marwán Bišara, vedoucí analytik této stanice.

Specifik ideologie a modu operandi ISIS je podle znalců několik. Mezi ty nejčastěji zmiňované patří:

spojení praktické snahy budovat chalífát na určitém území a zároveň podněcování k teroristickým útokům proti nepřátelům kdekoliv ve světě,
nijak neomezovaná, ba až propagovaná krutost a bestialita vůči protivníkům, odpadlíkům, ovládaným a všem, kdo nejsou k ISIS bezpodmínečně loajální. Ta má vyvolávat dojem neohroženosti a posilovat image hlavního nepřítele „křižáků, nevěřících, Židů a jejich pomahačů“ či „falešné modly demokracie“, jak se uvádí v provoláních ISIS,
upozadění snahy získávat na svou stranu světové muslimstvo jinak než glorifikací vlastního boje,
opuštění snah o sebepropagaci skrz tradiční média a přesun veškerých příslušných aktivit na anonymní internet a sociální sítě.

Kde působí nyní

V Iráku a Sýrii působí přeživší struktury ISIS v současnosti v podzemí. Většina analytiků varuje, že se pokusí za Bagdádího smrt nějak pomstít. Jiní však namítají, že hlavní starostí těch, kdo zůstali na svobodě, je dnes utéci ze Sýrie do Turecka. Na jedenáct tisíc bojovníků ISIS je v současnosti vězněno v šesti věznicích a internačních táborech v severní části Sýrie kontrolované Kurdy: v Kobani, Kámišlí, Deriku, Hasace, Bašíše a Ajn Issá. Z posledně jmenované jich část uprchla při říjnové turecké intervenci.

V oblasti fungují rovněž tři internační tábory pro ženy a děti bojovníků ISIS, které leckdy vykazují podobnou míru fanatismu jako bojovníci. Nějaká série odvetných útoků v oblasti tak rozhodně vyloučena není.

↗

Rozsah území pod kontrolou ISIS v jednotlivých letech v grafice BBC. Repro DR

S obavami se dále sleduje osud zahraničních bojovníků, z nichž části se podařilo vrátit do domovských zemí. Potenciálně největší problém je to pro Rusko, odkud odešlo do Iráku a Sýrie asi 3500 mužů. I do Francie, Belgie či Velké Británie se však již loni vrátilo několik stovek džihádistů.

„Útoky na cíle v Iráku a Sýrii jsou stále nejpravděpodobnější, protože dostat se ke zbraním, výbušninám či dobrovolníkům pro sebevražené útoky je v této oblasti stále snadné. Vyloučena však není ani akce takzvaného osamělého vlka někde mimo Blízký východ (...) Spíše něž nějaký spektakulární útok, který by schvalovalo vedení, a tím se zvyšovala pravděpodobnost zachycení bezpečnostními službami, lze ale čekat něco jednoduchého, akci, jež potřebuje relativně málo k přípravě,“ píše ve své analýze pro BBC Frank Gardner, bezpečnostní expert stanice.

A blízkovýchodní dopisovatel listu The Guardian Martin Chulov doplňuje: „I když nějaký útok takzvaného osamělého vlka hrozí stále, evropské bezpečnostní agentury věří, že svým působením v posledních letech podlomily do velké míry schopnost ISIS provádět větší sofistikované operace.“

Na území Evropy se ISIS přihlásil naposledy ke třem útokům jednotlivců ve Francii v roce 2018. Každý z nich stál život několik obětí. Mimo Evropu se ale za součást ISIS prohlašuje celá řada větších teroristických organizací. Nejaktivněji působí dnes na Filipínách, v Afghánistánu a na Šrí Lance, dále pak v Egyptě, Pákistánu, Libyi, Somálsku a v oblasti afrického Sahelu, na západ od Čadského jezera.

Stav blízký konci džihádistického terorismu může v postižených regionech přinést dle znalecké shody až překonání náboženských, národnostních a etnických schizmat, doprovázené hospodářskou a sociální stabilizací a politickou modernizací.