Turecký vpád do Sýrie po týdnu: Rojavu čeká nové dělení

Petr Jedlička

Turecké síly zastavily po dohodě mezi Kurdy a syrským režimem postup na jih. Boje teď pokračují zejména na východní frontě. Asadovci zabrali Manbídž, u Kobani vystřídali Američany Rusové. Donald Trump přitom svůj postup stále hájí.

Sever Sýrie zahrnující tradiční kurdskou domovinu i okresy s původní převahou Arabů, Asyřanů a dalších etnik čeká dělení do nových vlivových sfér. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje kolem tureckého vpádu v posledních dnech. Tureckým silám tvořeným klientskými jednotkami syrských ozbrojenců a tureckou těžkou technikou se podařilo za uplynulých osm dní ovládnout asi dvě třetiny zóny mezi městy Tal Abjád a Ras al-Ajn, do níž dosavadní útok směřoval.

Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu se přitom do oblasti přesunulo několik jednotek syrského režimu a v symbolickém počtu také příslušníci ruského kontingentu v zemi. Kurské síly o víkendu uzavřely za ruského prostřednictví s Asadovým režimem dohodu o vojenské podpoře. Na jejím základě pak v pondělí umožnily syrským vládním jednotkám průjezd přes svá dosavadní území.

Syrské jednotky a turecké oddíly na sebe aktuálně neútočí, a to ani slovně přes svá média, jak bývalo v uplynulých letech zvykem. Turecké síly vedou dál boje s kurdskými ozbrojenci na úplném severu, ale na jih nepostupují. Asadovci zůstávají na pozicích, které po oznámení dohody s Kurdy bleskově zabraly.

„Rýsuje se tu zjevná hranice, na jejíž jedné straně stojí dnes turecké síly a na druhé Asadovy jednotky. Zatím vede podél dálnice M4 spojující syrské Aleppo a irácký Mosul (...) Na dálnici hlídkuje dokonce několik aut s ruskými vlajkami podobným stylem, jako hlídkovala do nedávna na severu auta s vlajkami americkými,“ hlásila v úterním vysílání britského Channel 4 Lindsey Hilsumová, reportérka této stanice.

Poslední pohyby tureckých sil (červenou) a asadovských jednotek (modrou) v grafice BBC. Hnědočervená výplň označuje oblast, jíž Turci zatím zabrali. Šrafování znázorňuje „bezpečnostní zónu“, jíž chce Erdogan ustavit. Repro DR

Turecký prezident Erdogan několikrát v posledních dnech zopakoval, že nezastaví operaci Peace Spring, dokud nebude naplněn její oficiální cíl — vytlačení kurdských milic („teroristů“) za dvaatřicátý kilometr od turecké hranice a ustavení „bezpečné zóny“ pro přesun části z 3,6 milionů syrských uprchlíků z Turecka.

Zároveň ale ani nezkritizoval, když Manbídž obsadili v pondělí Asadovi vojáci. „Pro Turecko je klíčové, aby v oblasti nebyli teroristé. Pokud je vyženou syrští vojáci, ničemu to nevadí (...) Jde tu ostatně o Sýrii, jejich zemi,“ uvedl Erdogan doslova.

Při úterní návštěvě Ázerbajdžánu pak ještě turecký prezident zdůraznil, že turecké síly neobsadí ani metr za avizovanou hranicí zóny. A ve středu vyklidily turecké jednotky samy silnici Manadžir — Tal Tamer, kterou den před tím ovládly.

„Rusko tu ukazuje, kdo dnes velí (...) Ještě v pondělí potvrzená turecká ofenzíva směrem na klíčové město Manbídž na západním břehu Eufratu byl zcela zastavena, jakmile do něj dorazily syrské a ruské jednotky (...) Následně byla potvrzena i oficiální cesta prezidenta Erdogana 22. října do Moskvy,“ hlásila ve středu z bojiště Zeina Chodrová, reportérka katarské Al-Džazíry.

Možné důsledky

Pozorovatelé dnes debatují, jak se může vyvíjet situace pro Kurdy dále. Většina má za to, že dohoda s Asadovým režimem znamená konec dosavadní cesty k plně autonomní Rojavě, třebaže zveřejněná část uzavřené dohody mluví jen o vojenské spolupráci a perspektivě začlenění jednotek SDF do syrské vládní armády.

Málokdo se domnívá, že Kurdové budou i nadále moci spravovat celou oblast na východ a sever od řeky Eufratu nezávisle jako v posledních letech. Objevují se nicméně názory, že Kurdům bude ponechána určitá forma samosprávy v  regionu okolo Kobani a v oblasti na východ od Kámišlí.

Turecko ovšem neupustí od záměru začlenit i tuto původní kurdskou domovinu do své „bezpečné zóny“, pokud zde zůstanou milice YPG — doposud páteř kurdských ozbrojených sil.

Východní část turecko-syrské hranice, kde Turecko podniká svoji ofenzívu. Grafika BBC znázorňuje hustotu osídlení. Aktuální boje probíhají v oblasti na jih a jihovýchod od červeného oválu. Repro DR 

V podstatě žádná debata se naopak nevede nad otázkou, co vývoj v posledních dnech znamená pro pozici USA v oblasti. Stažení amerických sil z regionu, které aktuálnímu tureckému vpádu předcházelo, se zdá být úplné. Základnu Charab Ašk u Kobani opustily poslední vojáci v úterý; ve středu ráno pak zbylá zařízení zničil nálet Američanů samotných. Několik hodin poté dorazil do Kobani oddíl ruských vojáků.

Jeden z velitelů amerického kontingentu zároveň ve středu oznámil, že jeho muži vyklidili základny u Tabky, kde stojí hráz důležité eufratské přehrady, a také u Rakká, někdejší metropole Islámského státu.

Trumpova administrativa sice oznámila, že s tureckou intervencí rozhodně nesouhlasí a že uvalí na Turecko sankce, pokud svůj postup nezastaví, což se i stalo. Erdoganův aparát však zjevně koordinuje své kroky už s Ruskem a soudě dle tempa krystalizace vlivových zón operaci v dohledné době ukončí.

V Ankaře má jednat ve čtvrtek jak Trumpův viceprezident Mike Pence, tak šéf diplomacie Mike Pompeo. Donald Trump osobně pak ve středu zaujal výrokem, že kurdská PKK působící v Turecku může být větší teroristickou hrozbou, než byl ISIS.

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu stažení oficiálně odsoudila, a to 354 hlasy proti 60, většina v Senátu vyjádřila ochotu přitvrdit sankce. Pozice administrativy je ale jasná:

„Turecko vpadlo do Sýrie. Když vpadne Turecko do Sýrie, jde o něco mezi Tureckem a Sýrií — ne mezi Tureckem a Spojenými státy, jak mnoho hloupých lidí chce, abyste si mysleli (...) Není to náš problém (...) Kurdové taky nejsou žádní andílci (...) a jsou velmi dobře chráněni,“ uvedl Donald Trump na středeční tiskové konferenci.

Bilance bojů

Odhady počtu obětí dosud osmidenních bojů se velice různí. Kurdy vedené SDF uvádějí 57 vlastních mrtvých a 50 zabitých nepřátel, protiasadovské pozorovatelské centrum SOHR kombinující dílčí zprávy z bojiště uvádí do středy 188 zabitých na kurdské straně a 173 na turecké. Turecké oficiální zdroje mluví o 637 „neutralizovaných“, přičemž do této kategorie počítají Turci tradičně zabité, zraněné a zajaté dohromady.

SOHR dále uvádí, že turecká armáda a její klientské síly usmrtily doposud 71 civilistů. Turecko uvádí, že palba kurdských sil na turecké území stála život dvacet civilistů.

Vlastní boje probíhaly v posledních dnech nejintenzivněji na linii měst Tal Abjád — Ajn Issa na západě a Ras al-Ajn — Tal Tamer na východě. Příhraniční města Tal Abjád a Ras al-Ajn byla již několikrát prohlášena za dobytá. Z Ras al-Ajnu však ve čtvrtek dorazily zprávy, že kurdské jednotky pronikly do města zpět tunely a opět bojují o jeho kontrolu.

Svoje domovy opustilo 160 tisíc až 300 tisíc lidí. Z oblasti bojů se stáhla většina charitativních organizací a také zahraničních novinářů. Ti teď reportují buď z příhraničních měst, z Turecka nebo z Iráku.

Zdokumentováno bylo několik případů poprav, útoků na novináře či zabíjení prchajících civilistů spáchaných příslušníky tureckých klientských milic.

Z jednoho z táborů pro rodinné příslušníky zajatých bojovníků ISIS se podařilo utéci části internovaných, situace kolem zajatých džihádistů je však nejasná. Kurdská strana tvrdí, že je snaží turecké síly cíleně osvobodit a dokládá útok na zařízení jednoho z táborů. Turecká strana však uvádí, že džihádisty pouštějí sami Kurdové, aby získali pomoc ze zahraničí. Jisté je zatím jen, že se na svobodu dostala jedna skupina zadržovaných žen bojovníků ISIS s malými dětmi.

Reakce EU, OSN

Státy Evropské unie se pokusily na začátku týdne shodnout na společném postupu, po schůzce ministrů zahraničí v Lucemburku však zůstalo jen u diplomatických apelů. Pouze část členských států pak uvalila na Turecko zbrojní embargo. Jádrem skupiny požadující razantní postup jsou Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko. K zastavení vývozu zbraní se připojila také Česká republika. Británie naopak hájí zdrženlivý přístup.

Premiér Boris Johnson se dokonce nabídl prezidentu Erdoganovi jako mediátor, což však Turecko odmítlo. Británie pak podle dostupných zpráv stáhla z Rojavy svoje speciální síly, které zde působily na polotajné protiteroristické misi.

Svolaná schůzka Rady bezpečnosti OSN skončila zcela bez výsledku — orgán nevyzval ani k zastavení palby, natož k zřízení bezletové zóny či zásahu, jak požadovali Kurdové. Ve strukturách NATO se mezitím hovoří o největší krizi v organizaci od tureckého záboru severního Kypru v roce 1974.

Další informace:

BBC News Turkey-Syria offensive: Not our border, says Donald Trump

BBC News Erdogan vows to continue Syria offensive until 'safe zone' complete

Al-Džazíra Turkey's military operation in Syria: All the latest updates

Al-Džazíra SDF commander says Trump did not object to deal with Syrian gov't

Al-Džazíra Erdogan: Syria push would end tonight if 'terrorists' withdrew

France 24 Trump says Kurds ‘no angels’ but denies giving Turkey ‘green light’

France 24 US VP Pence, Secretary of State Pompeo head to Turkey seeking ceasefire

RT Trump unchained: How the ‘God-Emperor’ is ending American Empire with Syria gambit

TRT Trump says PKK 'probably worse at terror' than Daesh — Peace Spring

The Guardian Russian troops patrol between Turkish and Syrian forces on borde

    Diskuse
    October 17, 2019 v 22.49
    Turci přerušili operaci na pět dní
    Turečtí a američtí představitelé dnes po jednání viceprezidenta Pence v Ankaře společně vyhlásili, že Turecko přeruší boje na 120 hodin. USA jim za to přiznají právo spravovat onu 32kilometrovou zónu, jíž mají do daných pěti dní opustit všichni příslušníci kurdských milic YPG, a garantují, že neuvalí na Turecko už žádné další sankce a že ty stávající zruší, jakmile Turecko ukončí operaci Peace Spring úplně.

    Jedná se o potvrzení trendu, který popisuje hlavní sdělení výše uvedené zprávy -- nové vytyčení vlivových zón v oblasti je v běhu a USA jsou s tím srozumněné.