Turecký vpád do Sýrie po týdnu: Rojavu čeká nové dělení
Petr JedličkaTurecké síly zastavily po dohodě mezi Kurdy a syrským režimem postup na jih. Boje teď pokračují zejména na východní frontě. Asadovci zabrali Manbídž, u Kobani vystřídali Američany Rusové. Donald Trump přitom svůj postup stále hájí.
Sever Sýrie zahrnující tradiční kurdskou domovinu i okresy s původní převahou Arabů, Asyřanů a dalších etnik čeká dělení do nových vlivových sfér. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje kolem tureckého vpádu v posledních dnech. Tureckým silám tvořeným klientskými jednotkami syrských ozbrojenců a tureckou těžkou technikou se podařilo za uplynulých osm dní ovládnout asi dvě třetiny zóny mezi městy Tal Abjád a Ras al-Ajn, do níž dosavadní útok směřoval.
Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu se přitom do oblasti přesunulo několik jednotek syrského režimu a v symbolickém počtu také příslušníci ruského kontingentu v zemi. Kurské síly o víkendu uzavřely za ruského prostřednictví s Asadovým režimem dohodu o vojenské podpoře. Na jejím základě pak v pondělí umožnily syrským vládním jednotkám průjezd přes svá dosavadní území.
Syrské jednotky a turecké oddíly na sebe aktuálně neútočí, a to ani slovně přes svá média, jak bývalo v uplynulých letech zvykem. Turecké síly vedou dál boje s kurdskými ozbrojenci na úplném severu, ale na jih nepostupují. Asadovci zůstávají na pozicích, které po oznámení dohody s Kurdy bleskově zabraly.
„Rýsuje se tu zjevná hranice, na jejíž jedné straně stojí dnes turecké síly a na druhé Asadovy jednotky. Zatím vede podél dálnice M4 spojující syrské Aleppo a irácký Mosul (...) Na dálnici hlídkuje dokonce několik aut s ruskými vlajkami podobným stylem, jako hlídkovala do nedávna na severu auta s vlajkami americkými,“ hlásila v úterním vysílání britského Channel 4 Lindsey Hilsumová, reportérka této stanice.
Turecký prezident Erdogan několikrát v posledních dnech zopakoval, že nezastaví operaci Peace Spring, dokud nebude naplněn její oficiální cíl — vytlačení kurdských milic („teroristů“) za dvaatřicátý kilometr od turecké hranice a ustavení „bezpečné zóny“ pro přesun části z 3,6 milionů syrských uprchlíků z Turecka.
Zároveň ale ani nezkritizoval, když Manbídž obsadili v pondělí Asadovi vojáci. „Pro Turecko je klíčové, aby v oblasti nebyli teroristé. Pokud je vyženou syrští vojáci, ničemu to nevadí (...) Jde tu ostatně o Sýrii, jejich zemi,“ uvedl Erdogan doslova.
Při úterní návštěvě Ázerbajdžánu pak ještě turecký prezident zdůraznil, že turecké síly neobsadí ani metr za avizovanou hranicí zóny. A ve středu vyklidily turecké jednotky samy silnici Manadžir — Tal Tamer, kterou den před tím ovládly.
„Rusko tu ukazuje, kdo dnes velí (...) Ještě v pondělí potvrzená turecká ofenzíva směrem na klíčové město Manbídž na západním břehu Eufratu byl zcela zastavena, jakmile do něj dorazily syrské a ruské jednotky (...) Následně byla potvrzena i oficiální cesta prezidenta Erdogana 22. října do Moskvy,“ hlásila ve středu z bojiště Zeina Chodrová, reportérka katarské Al-Džazíry.
Možné důsledky
Pozorovatelé dnes debatují, jak se může vyvíjet situace pro Kurdy dále. Většina má za to, že dohoda s Asadovým režimem znamená konec dosavadní cesty k plně autonomní Rojavě, třebaže zveřejněná část uzavřené dohody mluví jen o vojenské spolupráci a perspektivě začlenění jednotek SDF do syrské vládní armády.
Málokdo se domnívá, že Kurdové budou i nadále moci spravovat celou oblast na východ a sever od řeky Eufratu nezávisle jako v posledních letech. Objevují se nicméně názory, že Kurdům bude ponechána určitá forma samosprávy v regionu okolo Kobani a v oblasti na východ od Kámišlí.
Turecko ovšem neupustí od záměru začlenit i tuto původní kurdskou domovinu do své „bezpečné zóny“, pokud zde zůstanou milice YPG — doposud páteř kurdských ozbrojených sil.
V podstatě žádná debata se naopak nevede nad otázkou, co vývoj v posledních dnech znamená pro pozici USA v oblasti. Stažení amerických sil z regionu, které aktuálnímu tureckému vpádu předcházelo, se zdá být úplné. Základnu Charab Ašk u Kobani opustily poslední vojáci v úterý; ve středu ráno pak zbylá zařízení zničil nálet Američanů samotných. Několik hodin poté dorazil do Kobani oddíl ruských vojáků.
Jeden z velitelů amerického kontingentu zároveň ve středu oznámil, že jeho muži vyklidili základny u Tabky, kde stojí hráz důležité eufratské přehrady, a také u Rakká, někdejší metropole Islámského státu.
Trumpova administrativa sice oznámila, že s tureckou intervencí rozhodně nesouhlasí a že uvalí na Turecko sankce, pokud svůj postup nezastaví, což se i stalo. Erdoganův aparát však zjevně koordinuje své kroky už s Ruskem a soudě dle tempa krystalizace vlivových zón operaci v dohledné době ukončí.
V Ankaře má jednat ve čtvrtek jak Trumpův viceprezident Mike Pence, tak šéf diplomacie Mike Pompeo. Donald Trump osobně pak ve středu zaujal výrokem, že kurdská PKK působící v Turecku může být větší teroristickou hrozbou, než byl ISIS.
Americká Sněmovna reprezentantů ve středu stažení oficiálně odsoudila, a to 354 hlasy proti 60, většina v Senátu vyjádřila ochotu přitvrdit sankce. Pozice administrativy je ale jasná:
„Turecko vpadlo do Sýrie. Když vpadne Turecko do Sýrie, jde o něco mezi Tureckem a Sýrií — ne mezi Tureckem a Spojenými státy, jak mnoho hloupých lidí chce, abyste si mysleli (...) Není to náš problém (...) Kurdové taky nejsou žádní andílci (...) a jsou velmi dobře chráněni,“ uvedl Donald Trump na středeční tiskové konferenci.
Bilance bojů
Odhady počtu obětí dosud osmidenních bojů se velice různí. Kurdy vedené SDF uvádějí 57 vlastních mrtvých a 50 zabitých nepřátel, protiasadovské pozorovatelské centrum SOHR kombinující dílčí zprávy z bojiště uvádí do středy 188 zabitých na kurdské straně a 173 na turecké. Turecké oficiální zdroje mluví o 637 „neutralizovaných“, přičemž do této kategorie počítají Turci tradičně zabité, zraněné a zajaté dohromady.
SOHR dále uvádí, že turecká armáda a její klientské síly usmrtily doposud 71 civilistů. Turecko uvádí, že palba kurdských sil na turecké území stála život dvacet civilistů.
Vlastní boje probíhaly v posledních dnech nejintenzivněji na linii měst Tal Abjád — Ajn Issa na západě a Ras al-Ajn — Tal Tamer na východě. Příhraniční města Tal Abjád a Ras al-Ajn byla již několikrát prohlášena za dobytá. Z Ras al-Ajnu však ve čtvrtek dorazily zprávy, že kurdské jednotky pronikly do města zpět tunely a opět bojují o jeho kontrolu.
Svoje domovy opustilo 160 tisíc až 300 tisíc lidí. Z oblasti bojů se stáhla většina charitativních organizací a také zahraničních novinářů. Ti teď reportují buď z příhraničních měst, z Turecka nebo z Iráku.
Zdokumentováno bylo několik případů poprav, útoků na novináře či zabíjení prchajících civilistů spáchaných příslušníky tureckých klientských milic.
Z jednoho z táborů pro rodinné příslušníky zajatých bojovníků ISIS se podařilo utéci části internovaných, situace kolem zajatých džihádistů je však nejasná. Kurdská strana tvrdí, že je snaží turecké síly cíleně osvobodit a dokládá útok na zařízení jednoho z táborů. Turecká strana však uvádí, že džihádisty pouštějí sami Kurdové, aby získali pomoc ze zahraničí. Jisté je zatím jen, že se na svobodu dostala jedna skupina zadržovaných žen bojovníků ISIS s malými dětmi.
Reakce EU, OSN
Jedná se o potvrzení trendu, který popisuje hlavní sdělení výše uvedené zprávy -- nové vytyčení vlivových zón v oblasti je v běhu a USA jsou s tím srozumněné.