Před třemi lety proběhl v Turecku neobratný pokus o puč o sesazení Erdogana. Puče Erdogan využil k naprosto neslýchaným čistkám na domácí scéně, aniž by to vyvolalo valný zájem světových médií, holt „jejich věc“. Erdogan sám později puč hodnotil těmito slovy, zcela bez obalu: „Puč byl dar od Boha — poskytl nám příležitost vyčistit armádu.“

Erdogan pak spustil čistku celé země, přičemž se zcela cíleně zaměřil jednak na intelektuální elitu země, jednak na svoje politické soupeře. S „pučisty“ naprostá většina čistek neměla nic společného: připomíná to, naštěstí v menším objemu a s menším krveprolitím, Stalinovy čistky, kterými vždy periodicky obyvatelstvo zbavoval elit — zcela nevinných, ale přesto elit —, vyvolával strach a poslušnost.