Islámský stát uzavřel vstup do města Rakká, které je fakticky jeho hlavním městem v Sýrii. Civilním občanům zablokoval možnost opustit město před více než rokem. Pak někteří z jeho bojovníků začali vybírat peníze od civilistů za to, že jim dovolili odejít — až 800 dolarů na osobu. Mnoho obyvatel tolik peněz nemá, protože během války přišli o své úspory. Ocitli se tak v pasti a potřebují prostředky na přežití.

Žiji ve městě Rakká od doby, kdy jej před třemi lety obsadil ISIS a pracuji pro řadu zpravodajských sítí. V současné době pracuji pro Sound and Picture, které dokumentuje události v oblasti ovládané ISIS. Stejně jako asi 5000 rodin, které zde stále žijí, opustil jsem myšlenku, že jednoho dne bude Rakka opět krásná.

Nikomu se nelíbí život pod kontrolou ISIS, nikdo nechce být nucen dodržovat jejich zákony a každodenně se vystavovat nebezpečí. Vedeme dvojí životy, což je podmínkou přežití. Každý má alespoň dvě osobnosti. První z nich opovrhuje ISIS, ale pokud by se tato osobnost projevila mimo domov, mohlo by to vést k popravě. Proto je nutná druhá osobnost.

Tato druhá osobnost musí vyjádřit příchylnost k ozbrojencům, a projeví se, jakmile potkáte příslušníka jednotek ISIS, nebo když vás zastaví na jednom z kontrolních stanovišť. Když se ptají, co si myslíte o ISIS, musíte reagovat způsobem, který ozbrojence uspokojí, a jen tak můžete projít a pokračovat ve svém denním programu. Musíte svou první osobnost skrýt dokonce před svými dětmi, protože ozbrojenci se jich ptají, zda jejich rodiče nemluví špatně o organizaci.

Před několika měsíci jsem musel v noci projít kontrolním stanovištěm a ozbrojenci mě zastavili a začali se ptát: Kde jsi byl? Kam jdeš? Proč vycházíš v noci? Pak začali klást náboženské otázky a říkali, kdybych neznal odpovědi, pošlou mě do tábora pro vzdělání v šaríi.

Představoval jsem si, že půjdu do tábora a budu zabit při bombardování. Takže jsem použil svou druhou osobnost a začal odpovídat na otázky ozbrojenců islámskými příběhy a legendami o raných muslimech. Byli ohromeni, chválili mě a nechali mě jít. Povedlo se to, protože jsem si většinu těch příběhů vymyslel.

V podobných případech může jediný omyl stát člověka život. Civilisté musejí svádět soustavný vnitřní boj. Musíme vědět, kdy použít kterou osobnost, ale také zajistit, aby naše falešné osobnosti nezačaly řídit naše vlastní já.