Ofenzíva u Rakká drtivě pokračuje, v Mosulu drží džihádisté poslední čtvrť
Petr JedličkaKurdosko-arabské Syrské demokratické síly dobývají za pomoci amerických náletů hlavní město džihádistů, assadovci vytlačují ISIS z jihu Sýrie. V iráckém Mosulu se bitva pomalu chýlí ke konci. Otázkou zůstává, co nastane poté.
Soustavně, rychle a s razancí, pro níž už několik agentur použilo slovo „drtivá“, pokračuje v Sýrii ofenzíva proti území pod kontrolou džihádistů z Daeš — samozvanému Islámskému státu (ISIS). Na východě u Eufratu zahájily už 6. června kurdsko-arabské Syrské demokratické síly (SDF) finální fázi kampaně za účelem dobytí hlavního města ISIS Rakky. Během týdne a půl se jim podařilo obsadit opevněnou vojenskou základnu na severu města, čtvrť Mušajlíb na východě a průmyslovou zónu al-Sabahía na západě.
Město je nyní obklíčeno ze všech tří stran, přičemž od jihu jej izoluje tok Eufratu. SDF přitom letecky podporují Spojené státy se svou koalicí, a to tak vydatně, že už si vysloužily kritiku OSN. V poslední fázi bojů usmrtily nálety podle odhadů mezinárodních pozorovatelů až 300 civilistů, celkově pak v Rakká dalších několik set.
Nejméně ve dvou případech bombardovaly americké stroje demonstračně hlavní třídu. V končícím týdnu byly USA navíc obviněny z používání bílého fosforu, zakázané superhořlaviny, což nepopřely; obecně však USA tvrdí, že fosfor nepoužívají proti živým cílům, což v bitvě o Rakká není prozatím skutečně doloženo.
„V boji proti IS v Iráku a Sýrii jsme se posunuli od taktiky postupného oslabování nepřítele k taktice anihilační (...) Chceme zajistit, aby zahraniční džihádisté boj nepřežili a nemohli se vrátit domů do severní Afriky, do Evropy, Ameriky či Asie (...) Obětem z řad civilistů se snažíme maximálně vyhnout (...) Je ovšem třeba připustit, že během operací v probíhající intenzitě jsou jejich životy často v ohrožení,“ uvedl před začátkem současné fáze ofenzívy James Mattis, americký ministr obrany.
Současný úder na město Rakká umožnila mnohaměsíční ofenzíva, v rámci níž ovládly SDF rozsáhlou oblast Sýrie na východ od Eufratu a na jih od kurdské Rojavy. Vlastnímu nástupu na Rakku předcházelo obsazení hrází na Assadově přehradě a výsadek do města Tabka u ústí přehrady, se kterým pomohli opět Američané.
Město Rakká, jež ISIS ovládá od roku 2014, mělo původně přes 300 tisíc obyvatel, na 160 tisíc lidí z něj ale postupně podle odhadů OSN uprchlo. Kolony uprchlíků se valí z města i během aktuálních bojů. Na přístupových cestách fungují kontrolní stanoviště, kde mají hlídky zachycovat zvláště zahraniční džihádisty, pokud by se pokusili vmísit mezi uprchlíky.
Město brání dle různých odhadů tři až pět tisíc islamistických bojovníků. SDF tak mají nejméně čtyřnásobnou přesilu. Podle aktuálních zpráv z bojiště však ISIS klade tuhý odpor, využívá pasti s výbušninami i sebevražedné útočníky. Celkové dobytí města tak může dle velitelů operace zabrat i několik měsíců.
Zajímavostí je, že SDF mají již připravenou prozatímní správu města, která má řídit chod Rakky po porážce ISIS. Do města Ajn Issá, jež leží na sever od Rakká, byli již v dubnu sezváni vesničtí stařešinové, kmenový vůdci a jiné lokálně známé osobnosti, aby ze svého středu zvolili prozatímní radu Rakky. Vzniklo tak těleso, v němž zasedají společně Kurdové, Arabové i Turkmeni. Od května letošního roku se též v Ajn Issá trénují pro Rakku nové policejní jednotky.
V Sýrii se již nevede ani tak válka proti Daesh jako spíše válka o jeho dědictví mezi Assadovým režimem, islamisty (kam počítám Daesh, an-Nusru i Erdoganem placené bojůvky včetně turecké armády) a Demokratickou Sýrií. Ve východní a jižní Sýrii jde nyní o to, jak si tenčící se území Deashe rozdělí syrský režim a Demokratická Sýrie.
Pokud skupina Revolution Commando / Maghwar al-Thawra, která nedávno obsadila velký kus pouště na jihu Sýrie, patří k Američany podporované skupině, kde jsou převážně lidé z oblasti kolem Dayr al-Zur, a která se prý výhledově hodlá přidat k Silám Demokratické Sýrie, pak v současných operacích syrského režimu již nejde o Rakku, ale o Dayr al-Zur, poslední větší město, které by po pádu Rakky Daeshi ještě v Sýrii zbylo. Jeho osvobození je také cílem současných operací SDF a bojovníci Dayr al-Zur Military Council se podílejí na obkličování Rakky. V městě je ale po celou dobu islamistické okupace obklíčena Assadova vojenská základna. Proto operace na jihu se zastavením postupu Maghwar al-Thawra směrem na východ. Podobný smysl má podle mne i pokus obsadit území na jih od Rakky a projít po silnici podél druhého břehu Eufratu do Dayr az-Zur. Pokud by se to syrskému režimu povedlo, pak obsadí i většinu zbylého, většinou pouštního území, které zatím v Sýrii drží Daesh.
Demokratická Sýrie používá při osvobozování území od Daesh systém použitý poprvé v Mambij, kdy místní ozbrojené skupiny vytvoří tzv. military council a následně i democratic council pro civilní správu ještě před začátkem operace. Po osvobození Mambij bylo právě vyhlášení dalších Al-Bab Military Council a Jarabulus Military Council spouštěcím mechanismem pro tureckou agresi, neboť Turecko mělo poslední šanci obsadit pod záminkou boje proti Daesh alespoň nějakou část Sýrie. Stejný scénář vojenské a civilní rady byl následně použit i pro Rakku a Dayr al-Zur.
Za zmínku snad ještě patří politická jednání mezi Radou Demokratické Sýrie (Syrian Democratic Council), což je politický protějšek Sil Demokratické Sýrie, a skupinami Jabhit al-Taghir (Change Front), Jabhit al-Tahrir (Liberation Front) and al-Ghad Movement, která probíhají již několik měsíců. Ta jména mi nic neříkají, ale až si území Daesh rozdělí Asad a Demokratická Sýrie, potom přijde na řadu likvidace tzv. idlíbského alkajdistánu, na jehož území se údajně také některé další skupiny FSA hodlají přidat k SDF, jakmile budou sousedit s jejím územím.