Islámský stát v Iráku a Sýrii na jaře 2017: konečně porážky na všech frontách

Petr Jedlička

V Evropě na sebe nedává ISIS zapomenout, své vlastní území ale soustavně ztrácí. Z posledního vývoje je přitom zřejmé, že už směřuje ke konečné porážce. Kdo a kde přesně s ISIS bojuje, přibližuje souhrn s mapami sestavený Petrem Jedličkou.

V proudu dílčích a většinou hrůzostrašných zpráv z pokračující války v Sýrii to dost zaniká, celkový trend je však zjevný: uskupení islamistických fanatiků a teroristů, jež se po ovládnutí území se sedmi miliony obyvateli v roce 2014 prohlásilo za Islámský stát, zažívá konečně porážky na všech frontách.

Přechodně se protivníkům ISIS dařilo v boji s organizací už i dříve: syrští Kurdové dokázali vyhnat islamistické bojovníky z velké části severu Sýrie — svojí Rojavy —, iráčtí Kurdové dobili zpět už na podzim 2014 okolí hory Sindžár, kde ISIS pověstně masakroval Jezídy. Armáda syrského režimu podporovaná Rusy osvobodila od ISIS hned dvakrát Palmýru a irácká armáda získala už minulé jaro zpět s podporou Američanů Fallúdžu.

Teprve od loňského podzimu lze ovšem sledovat řetězec porážek a ústupových bojů ISIS hlášený současně ze všech válčišť. Jednotky syrských povstalců s tureckým vedením a těžkou technikou obsadily nejprve na konci léta Džarábulus — důležité město v místech, kde řeka Eufrat protíná turecko-syrskou hranici. Během podzimu zvládly pak ovládnout celé hraniční pásmo mezi kurdskými kantony Afrín a Kobani a od letošního února dobýt i někdejší vnitrosyrskou baštu ISIS Al-Báb.

Jednotky bojující na straně Assadova režimu zároveň obsadily území na jih od Al-Bábu a po dobytí Aleppa a dohodě s Kurdy postoupily až k Eufratu.

Syrští Kurdové kontrolující takzvané Syrské demokratické síly (SDF) rozvinuli vedle toho ofenzívu ze severu Rojavy k Rakká — hlavnímu městu ISIS. A irácká armáda postoupila po osvobození centrálních oblastí země k pro změnu největšímu městu pod kontrolou ISIS, k Mosulu. Během listopadu, prosince a ledna dobyla jeho východní část. Nyní od února bojuje o západní.

Jak vidno na první z níže zobrazených map, i rozsah území, z něhož byl ISIS vyhnán od léta 2014 do konce roku 2016, byl ohromný (na mapě zeleně). Oněch několik velkých ofenzív, které začaly v poledních měsících, má ale z vojenského hlediska výsledky ještě nadějnější.

První mapka zobrazuje území ovládané IS v Iráku a Sýrii na konci roku 2016 (červená) a někdejší zisky islamistů, které se ale podařilo dobýt zpět za předchozí dva roky (zelená). Zdroj IHC
Druhá mapka (nahoře) zobrazuje černou území ovládané ISIS v prosinci 2014, třetí mapka (dole) pak stav v březnu 2017. Fialovou barvou zde jinak území pod kontrolu irácké vlády, růžovou asadovské síly, zelenou protiasadovské skupiny a žlutou Kurdové.

Jediným místem, kde ISIS podnikl v posledních měsících úspěšnou protiofenzívu, byla oblast v okolí Palmýry, i tu však dobyly assadovské sily s ruskými zvláštními jednotkami v březnu zas zpět. Na poslední z horních mapek znázorňuje tento protiútok růžový jazyk přibližně ve středu Sýrie.

Místa aktuálních bojů

Z vojenského hlediska zbývají ISIS nyní krom neobydlené pouště na západě Iráku a jihovýchodě Sýrie už jen tři bašty: za prvé, řada menších měst podél toku syrské části Eufratu, z nichž nejvýznamnější jsou Dajr Hafir, Maškanach a Tabka u Eufratské přehrady, Al-Bukamal na hranicích s Irákem a již zmíněná metropole Rakka; za druhé enkláva okolo iráckého města Hawija ležící mezi kurdským Kirkukem a arabským Tikritem a za třetí západní část Mosulu.

Nejintenzivnější boje probíhají aktuálně právě v Mosulu, přičemž fronta otevřená u Hawíje v listopadu 2016 zůstává o poznání klidnější. V Sýrii se zároveň SDF pod vedením Kurdů snaží od prosince obklíčit Rakku a dle vyjádření amerického ministra zahraničí ze středy 22. března začaly dobývat s americkou podporou také Tabku, což je sídlo, u něhož stojí přímo hráz Eufratské přehrady.

U Dajr Hafiru rozbily pozice assadovské síly, které se ovšem soustředily v posledních dnech spíše na vytváření opěrných bodů v nárazníkové zóně okolo Palmýry.

Znalci se shodují, že na syrském válčišti budou nejzásadnější boje o zmíněnou Rakku. Kdysi dvousettisícové město je dnes velkým symbolem. V roce 2013 ji dobyli jako první větší sídlo protiassadovské síly. V roce 2014 se pak stala hlavním městem chalífátu, jenž ISIS vyhlásil.

Podle odhadů amerického Pentagonu z letošního února by měly město hájit tři až čtyři tisíce islamistických ozbrojenců a zřejmě tisícovka fanatiků, kteří přijeli za ISIS bojovat ze zahraničí. SDF mají naproti tomu k dispozici přes třicet tisíc bojovníků, leteckou podporu USA, několik stovek příslušníků amerických, britských a francouzských zvláštních jednotek a jednotku mariňáků s polními děly ráže 155 mm a dostřelem 32 kilometrů, kterou jim poslal demonstrativně na začátku března Donald Trump.

Oblastní velitel SDF uvedl před dvěma týdny v rozhovoru pro Al-Džazíru, že přípravy na rozhodující bitvu probíhají velice zdárně. Na počátku měsíce se podařilo přetnout spojení z Rakky k iráckým hranicím, v aktuálním týdnu začalo být bombardováno mohutně spojení na západ, směrem na Aleppo.

Postupné obličování Rakky. Nahoře stav v létě 2015, dole průnik SDF do oblasti v roce 2016 (Fáze I), posuny v lednu a únoru 2017 (Fáze II) a pohyby nyní v březnu (Fáze III).

Znalí pozorovatelé ovšem varují: do Rakky se stáhli ozbrojenci z města Al-Báb, které dobyli v únoru Turci se svými povstalci, a zřejmě jde o více než jeden tisíc lidí. V Al-Bábu se přitom islamisté houževnatě bránili. Podle průměrných odhadů dokázali usmrtit na 500 obléhatelů z čtyřtisícového intervenčního korpusu.

Šedesátitisícový Al-Báb padl kompletně až po čtyřměsíčním obléhání, přičemž obrana se zhroutila ve chvíli, kdy se k městu začaly blížit od jihu assadovské síly a bojovníkům ISIS hrozilo, že zůstanou ve zcela obleženém městě. Rakka je téměř čtyřikrát větší, členitější a po mnohaměsíčním americkém bombardování plná rozvalin, které lze obranně využít.

Pokud navíc začnou protivníci ISIS dobývat celé eufratské údolí, stáhnout se do Rakky také bojovníci z ostatních měst. Kvalifikované předpovědi uvádějí, že počet obránců hlavního města ISIS může vzrůst i nad deset tisíc. Fanatikové přitom mohou využívat i sebevražedné útoky.

Ať tak nebo tak, dobývání Rakky by mělo začít už nyní v jarních měsících a s velkou pravděpodobností potrvá nějaký delší čas. Otázkou zůstává, zda síly SDF neoslabí boje s Turky a turkickými povstalci u Manbídže na západním břehu Eufratu, kde se místní kurdská vojenská rada dohodla s assadovci na předání území a na ochraně a kam vyslali Američané před několika týdny preventivě raději jednotku rangerů, aby bránila přítomným silám ve vzájemném napadání.

Zimní pohyby u Al-Bábu. Turecké síly zelenou, asadovské růžovou. Vpravo žlutě u Eufratské přehrady Manbídžska kapsa ovládaná SDF s kurdskou většinou, vlevo enkláva Afrín, jíž ovládají rovněž Kurdové, avšak spojení s Assadovým režimem a Ruskem. Zdroj WmC

Na iráckém válčišti poutá dnes takřka veškerou pozornost dobývání Mosulu. Irácké jednotky je zahájily oficiálně loni 17. října. Kurdští velitelé tehdy odhadovali, že potrvá šest měsíců. Východní část Mosulu, jíž ohraničuje řeka Tigris, se podařilo dobýt v zásadě do konce ledna. Ve druhé půli února se začaly jednotky přesouvat i na západní břeh, kde během několika dní obsadily vládní čtvrť se správními budovami a zahájily obléhání starého města.

Bitva o Mosul je výrazně větší než střety na syrském válčišti. Irácká armáda se spojenci a milicemi zde nasadila 80 až 100 tisíc mužů, ozbrojenců ISIS bylo na počátku bojů v Mosulu odhadováno osm až dvacet tisíc. Počet obyvatel Mosulu se postupně snížil ze dvou milionů v květnu 2014 na milion v říjnu 2016, přičemž ve městě se zcela vyprázdnily kurdské a křesťanské čtvrti. Nyní žije v Mosulu dle OSN asi 800 tisíc lidí.

Přes 200 tisíc osob uteklo z Mosulu během dobývání západní části města. Z východní by mohlo odejít podle odhadů UNHCR až 320 tisíc dalších.

I tak však zůstává Mosul mnohem větší sídlem než Rakka nebo Al-Báb, a místní ozbrojenci se navíc na útok dva roky připravovali. Zvěsti z loňského podzimu o důmyslném systému příkopů naplněných smrtonosnými pastmi či hořící ropou, nebo o systému tunelů pod celým městem, v nichž ISIS nastražil výbušniny, se sice ve svém původním rozsahu nenaplnily. To ale neznamená, že jde dobývání Mosulu snadno.

Mosulští uprchlíci vypovídají o striktní distribuci potravin, kterou ISIS během své vlády v Mosulu zavedl a díky níž nashromáždil velké zásoby. Dobyvatelé se denně potýkají se snipery, minometnou palbou i náhlými útoky sebevražedných atentátníků či ozbrojenců na motorkách. V ulicích hoří permanentně pneumatiky.

Hustě obydlené Staré město, kam se boj nyní přesouvá, tvoří spleť malých uliček, jimiž neprojedou tanky či obrněné vozy a které lze těžko bombardovat tak intenzivně, jako se dělo ve východní části města. Podle posledních zpráv navíc začali bojovníci ISIS používat s nečekanou účinnosti kvadroptéry a další malé drony, s jejichž pomocí shazují na obléhatele výbušniny.

Grafika BBC ze začátku března s pozicemi irácké armády po dobytí vládní čtvrti (černý obdelník) Nyní se vedou hlavní boje v oblasti na západ od Starého města, které se snaží Iráčané obklíčit. Repro DR

Bitva o Mosul tedy na každý pád ještě nějakou dobu potrvá, trend je ale i zde zřejmý. Na východ od Mosulu drží ISIS ještě malé území sahající k městu Tal Afar, od syrských základen i od enklávy u Hawije je však už odříznutý.

Dobytou oblast bude přirozeně nutné stabilizovat. Bude se zde snažit prosadit řada nejrůznějších sil a skupin, od šíitských fundamentalistů po sunnitské kmenové milice. Ne každý na severu Iráku považuje vládu v Bagdádu za svou, mezi lidmi je velké množství zbraní a podobně. To vše jsou ale problémy až na dobu, kdy bude ISIS z oblasti vyhnán, zlikvidován.

Role Američanů: Obama vs. Trump

Jakkoliv exprezidenta Spojených států Baracka Obamu provází v České republice pověst spíše pasivního, nerozhodného a slabého státníka — a v tomto začíná být stavěn do kontrastu s razantním Donaldem Trumpem —, skutečnost ohledně amerického angažmá v Sýrii a Iráku byla a je poněkud složitější.

Jinou otázkou je role Američanů v celém vnitrosyrském konfliktu či v souvislosti s Arabským jarem obecně; pokud jde ale čistě o ISIS, začaly USA bombardovat jeho pozice soustavně hned v roce 2014. Od té doby jejich angažovanost přitom jen narůstá.

V Iráku nechal Obama posílit čtyřtisícový vojenský sbor, jenž v zemi zůstal po stažení v roce 2011, ohromnou skupinou třinácti set poradců, instruktorů, příslušníků zvláštních jednotek a rozvědčíků. Do Sýrie ke Kurdům jich vyslal pět set. Trump nyní toliko schválil přesun čtyř stovek rangerů a mariňáků do Sýrie a jedné tisícovky vojáků jako zálohu pro Irák, jež má být ovšem umístěna na základně v Kuvajtu.

Stoupenci Donalda Trumpa argumentují, že jejich prezident se v zájmu porážky s ISIS odhodlal konečně koordinovat akce s Ruskem, do jaké míry je to pravda však nelze ověřit. Koordinace náletů mezi Ruskem a USA existovala už za Obamy a bombardovací kampaň USA byla klíčová pro obě popsané hlavní ofenzívy — iráckou, po níž z center měst jako Fallúdža nebo Tikrít zůstaly jen ruiny, i syrskou — kurdskou zacílenou na Rakku.

Počty provedených úderů zobrazují následující grafiky.

Horní grafika zobrazuje celkové počty náletů koalice vedené Spojenými státy v jednotlivých lokalitách, dolní grafika pak nárůst četnosti úderů této koalice od vzestupu ISIS do dubna 2016. Všechny údaje se vztahují k období vlády Baracka Obamy. Zdroj UIC

Trump před volbami slíbil, že do třiceti dnů po nástupu do funkce bude mít hotový plán k úplné porážce ISIS. Zároveň se ale pojistil prohlášením, že žádný plán postupu proti islamistům nezveřejní, protože pak by se mohl ISIS lépe připravit.

Oněch třicet dnů uplynulo 20. února a Američané zatím nejednají výrazně jinak než během předcházejícího roku. Za snad jediné výjimky lze považovat sérii pětačtyřiceti úderů, jimiž usnadnilo americké letectvo ruským jednotkám a assadovským silám znovudobytí Palmýry na počátku března, a častější bombardování obydlených oblastí, jako například v syrském Al-Mansúru, kde před několika dny zasáhli američtí piloti školu a usmrtili několik desítek civilistů.

Nový americký ministr zahraničí Rex Tillerson se nechal v aktuálním týdnu slyšet, že velitelé amerických sil v Sýrii a Iráku budou mít nyní větší volnost v rozhodování, než měli za Obamy — což může být pravda, uvidíme. Zbraně a další materiál, které dodávaly Spojené státy v minulých letech protiassadovským skupinám a jež v některých případech končily i v rukou ISIS, neproudí na každý pád z USA do Sýrie už mnoho měsíců.

Role Američanů v boji proti ISIS v obou zemích zůstává klíčová. I když se Washingtonu daří držet před veřejností dojem, že se vojáci Spojených států v konfliktu přímo neangažují, rozdíl v chování a zajištění postupu iráckých sil v roce 2014 a nyní je mimořádný. Řada znalců se zároveň shoduje, že nebýt amerických peněz a techniky, žádná hrdinská ofenzíva kurdských sil z Rojavy na Rakku by se nekonala.

A co po porážce ISIS?

Takřka nikdo ze znalejších analytiků dnes nepředpokládá, že porážkou ISIS konflikty v regionu skončí. V Iráku je oblast, jíž ISIS dobyl v roce 2014, a poté ztratil, z velké části zdevastovaná. V Sýrii pokračuje vnitrostátní válka. Intervenující strany se snaží zabránit opakování situací z minulé dekády, kdy se například irácká Al-Káida po dobytí svých bašt stáhla do podzemí, aby se později obrodila právě jako ISIS. Jedním z hlavních cílů amerických, britských a francouzských zvláštních jednotek v Iráku a Sýrii je proto právě lapat osoby podezřelé ze spolupráce s ISIS, které se snaží utéct z obležených měst před koncem bojů.

Reportéři Al-Džazíry popisují v aktuálních textech též barvitě spolupracovníky tajných služeb, kteří v provizorních uprchlických táborech poblíž válečných zón procházejí v kuklách mezi utečenci a prstem ukazují, kdo se dle jejich soudu za uprchlíka jen vydává a koho je třeba podrobit výslechu.

I kdyby se ale podařilo zabránit pomyslnému zahrabání ISIS do písku — stále je zde nejméně několik stovek zahraničních džihádistů, kteří se pokusí vrátit domů do Ruska či do Evropy. Stále zůstanou sunnitským usedlíkům v Mosulu zbraně. Stále tu bude boj mezi Kurdy a silami Turecka, konflikty mezi Kurdy a Jezídy, stále tu bude snaha některých skupin se mstít a stále snaha šíitského Íránu rozšiřovat svůj vliv.

Postarat se bude třeba o několik set tisíc uprchlíků, přičemž zatím je na stole jen obecný plán Trumpovy administrativy na vytvoření chráněných enkláv na syrském území, což naznačuje distanc americké vlády od dalšího průběhu syrského konfliktu. A země EU se už rozhodně nikomu otevírat nehodlají...

... boje a další problémy v regionu zkrátka opravu neustanou a ostatně ta část světa, která se považuje za vyspělejší než zbytek, bude mít ještě dost příležitostí se ukázat. Doba hrůzovlády Islámského státu v Iráku a Sýrii se ovšem chýlí přesvědčivě ke konci a to není málo. Byla to doba okázalých poprav sekáním hlav, doba upalování zajatců v klecích či trénování dětských sebevrahů. A i když těžko předvídat, co přesně nastane na Blízkém východě a v Evropě po ní, je věru velká naděje, že půjde přeci jen o něco lepšího.

Další informace:

BBC News IS conflict: US forces support new assault near Raqqa stronghold

BBC News Mosul battle: 180,000 civilians flee as Iraqi troops advance

BBC News Battle for Mosul: The story so far

BBC News IS conflict: US sends Marines to support Raqqa assault

The Independent Isis driven out of ancient Syrian city of Palmyra for second time

Al-Džazíra Suspected coalition raids 'kill 23 civilians' in Syria

Al-Džazíra Syria's Bashar al-Assad calls US forces 'invaders'

Al-Džazíra The battle for western Mosul

ArmandniNoviny.cz Poučení pro Armádu ČR: Nad iráckým Mosulem zuří válka dronů

Al-Džazíra Iraqi general: 40 percent of west Mosul taken from ISIL

BBC News Mosul battle: Troops retake main government office

Reuters Islamic State leader Baghdadi abandons Mosul fight to field commanders, U.S. and Iraqi sources say

The Guardian Iraqi forces push into deadliest areas of Mosul as civilian exodus accelerates

The Economist A goody and Abadi

ForeignPolicy.com Civilians in Mosul Face ‘Impossible Choice’

Al-Džazíra Mosul: Iraqi general calls for ISIL fighters' surrender

The Independent Mosul braces itself for next bloody chapter having been ravaged by 13 years of war

DemocracyNow.org "Ramshackle" Battle to Retake Mosul from ISIS Led by U.S. Despite Obama Vow Against Boots on Ground

WashingtonInstitute.org The War on ISIS: Why Put Mosul before Hawija?

HRW Trump’s Syrian “safe area” is just another wall

    Diskuse
    Jdou řeči, že v západní Sýrii znovu kontrolované Asadem probíhají náboženské čistky a sunnité jsou odváženi do oblasti Idlibu.

    Je možno to potvrdit či vyvrátit, pane Jedličko?
    March 27, 2017 v 17.38
    Upřímně, nedokážu řici. Assadovci mají nějakou neveřejnou dohodu s Turky, na jejímž základě dávají rodinám protiassadovských bojovníků v dobývaných opozičních městech či čtvrtích nechat se převést do oblasti Idlíbu. Je spousta zpráv o tom, že tyto převozy jsou místy nucené, a že se do transportů dostávají i jiní lidé než rodinní příslušníci opozičníků, ale v do jaké míry jde celkově spíše o humanitární gesto, či spíše o etnické čištění -- nevím.