Postup Islámského státu v Iráku se zastavil, chystá se protiofenzíva

Irácká armáda a kurdské milice dobyly zatím jen malá vítězství, o ohrožení hlavního města se ale už nemluví. V regionu i západním světě mezitím vzniká široká koalice, jež má podpořit penězi, zbraněmi a leteckými údery očekávanou protikampaň.

(pjed)

12.09.2014 08:41

A1

Glenn Greenwald položil v reakci na Obamův poslední projev otázku, zda-li slíbené „zničení“ IS potrvá kratší či delší dobu, než zničení Tálibánu proklamované již v roce 2001. Foto The U. S. Navy, flickr.com

Tažení bojovníků Islámského státu (IS, dříve ISIS či ISIL) Irákem se zastavilo. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje v posledních týdnech. V zemi není ani zdaleka klid – na mnoha místech se každý den bojuje, útoky střídají protiútoky, ve městech vybuchují bomby. Rychlost a razance, s níž postupoval Islámský stát po většinu léta, jsou ale pryč.

„Nejprve dobyla irácká armáda zpátky několik malých měst v okolí Bagdádu, poté ovládli Kurdové přehradu u Mosulu, pak přišel koridor pro jezídy na hoře Sindžár, kteří tak mohli uprchnout do kurdské části Sýrie, a nakonec společné vítězství armády, Kurdů a šíitských milic u Amirlí,“ uvedl v středečním vysílání BBC Jonathan Marcus a pokračoval:

„Všechno jsou to zatím jen dílčí úspěchy. Ovšem od druhé poloviny srpna se oblast pod kontrolou Islámského státu nejenže nezvětšila, ale naopak se začala, jak se zdá, zmenšovat,“ řekl Marcus, jeden ze dopisovatelů a diplomatických expertů stanice.

Nahoře postup bojovníku IS během léta, dole oblasti pod jejich současnou kontrolou. Repro z archivu BBC

V debatě nad příčinami zastavení postupu IS se pozorovatelé rozházejí. Větší část z nich jej dává do souvislosti s přímou či nepřímou pomocí, jíž obdržely irácká vláda a Kurdové z USA, Íránu, Ruska, zemí EU a od Asadova režimu v Sýrii. Jenom Američané provedli v Iráku během léta 150 náletů.

Menší část pozorovatelů ale namítá, že s výjimkou Amirlí ustoupil Islámský stát všude spíš takticky. Jeho jednotky jsou vysoce mobilní, v hlavních sunnitských městech má dosud plnou kontrolu a především: kdykoliv se může stáhnout do Sýrie zachvácené chaosem občanské války.

Zejména v médiích mimo hlavní proud se pak objevuje i názor, že IS maximálně využil publicity, jíž mu zajistila letní kampaň, a nyní vyčkává s akcemi na další vlnu zájmu. Tu má vyvolat chystaná podzimní protiofenzíva.

O tom, že protiofenzíva v příštích týdnech začne, nikdo nepochybuje. Debata se vede už jenom nad její podobou.

Nejen Američané
Zpravodajové velkých agentur spojují v posledních dnech budoucnost Islámského státu nejčastěji s plány Spojených států. Ty Barack Obama představil v projevu ze středy 10. září jako čtyřbodový koncept: další letecké údery na pozice IS v Iráku a nově i v Sýrii, dodávky zbraní a zajištění výcviku a financí odpůrcům IS na zemi, blokace přísunu peněz k teroristům a distribuce humanitární pomoc potřebným v regionu.

V USA dosud pokračuje spor, zda může prezident vést podobnou kampaň bez souhlasu Kongresu a zda zákonodárci schválí peníze nutné k financování popsaného. O akci samotné je však dle znalců už v podstatě rozhodnuto.

Také americký ministr zahraničí John Kerry objíždí od konce srpna svět a domlouvá tažení podporu s tím, že může trvat „jeden, dva nebo i tři roky“. Alespoň tichý příslib získal již od Jordánska, Turecka, Íránu a Spojených arabských emirátů, hlasitý potom od Saúdské Arábie a většiny zemí EU, které do Iráku začaly hned posílat zbraně.

Podle expertů nebude tentokrát podniknuta pozemní invaze s účastí amerických nebo jiných západních vojsk. S výjimkou poradců, stratégů a instruktorů se mají západní cizinci angažovat na irácké půdě pouze v tajných či neoficiálních misích. Ty budou provádět malé oddíly speciálních jednotek, resp. kontraktoři, kterých zůstalo od poslední americké invaze v zemi na sedm tisíc (asi dva tisíce z toho přímo Američanů).

Hlavní tíha boje s IS bude i nadále spočívat na irácké armádě a spřátelených milicích. I ty by ale měly mít v budoucnu ulehčenou činnost díky rozsáhlejší podpoře z Íránu, Saúdské Arábie a snad i Turecka, zbraním z Evropy a leteckému krytí od celé nesourodé koalice spojenců.

Znalci pak ještě připomínají, že velkou vzpruhou může být pro irácké jednotky i stávající relativní stabilizace hlavních institucí státu. Irák má totiž od pondělka konečně vládu s důvěrou parlamentu, v níž mají sice opět převahu šíité, ale kterou už nevede zatvrzelý Núrí Málikí, nýbrž Hajdar Abádí s údajně smírnější povahou.

Poslanci sunnitských stran pro Abádího kabinet v pondělí nehlasovali, na rozdíl od předchozích případů však nehlasovali ani proti a pouze odešli ze sálu. To znalci z agentur pokládají za dobré znamení a dokládají, že bez podpory sunnitských kmenových náčelníků se IS v Iráku nikdy porazit nepodaří.

IS se činí
Islámský stát má v současnosti těžiště v Sýrii, z Iráku ale původně pochází a před několika lety se do něj vrátil (podrobněji viz zde). Pozornost hlavních světových médií si získal zejména letos v červnu, kdy dobyl téměř dvoumilionový Mosul chráněný mnohem početnější posádkou a zahájil rychlou expanzí na východ a na jih.

Po upevnění pozic v Tikrítu, na severu země a na hranici tzv. sunnitského trojúhelníků na západ od Bagdádu prohlásil IS sám sebe za státní entitu, resp. za chalífát rušící syrsko-iráckou hranici. Hlavou chalífatu se stal vůdce organizace Abú Bakr Bagdádí, jenž od 29. června vystupuje jako chalífa Ibrahím.

Podle analýz libanonské vlády se jen v červenci k IS přidalo na 6400 nových bojovníků, z nichž nemalá část přišla z Evropy a část i z Ameriky. Počet ozbrojenců IS je tak dnes odhadován na 15 až 33 tisíc.

IS se hlásí ke kaidistické ideologii, ale je organizovanější, strukturovanější a disciplinovanější než známá teroristická síť, jíž byl ještě v minulé dekádě součástí. Příslušníky jiných náboženských skupin a muslimských sekt bez milosti likviduje, což svět naplno zaznamenal při srpnovém pokusu IS o genocidu jezídu.

Znalci se shodují, že současnou situaci v Iráku spoluzapříčinilo svržení Husajnova režimu v roce 2003, šiítská dominance při následném vládnutí a v roce 2009 vypuknuvší válka v Sýrii.

Debatuje se nad tím, jak mohly západní země rozmachu IS předejít a do jaké míry se k IS dostaly americké, saúdské a katarské dodávky zbraní pro syrské protirežimní bojovníky (z amerických jsou prokázány zatím jen útočné pušky a granátomety M79).

Islámský stát je dnes nejbohatší, největší a zřejmě už také nejznámější islamistickou teroristickou organizací na světě. Vedle vlastního jádra v Sýrii a přidružených uskupení v Iráku se k němu přihlásilo už i několik skupin v Libyi, Gaze a část povstalců ze sítě Boko Haram operující v Nigérii.


Další informace:
The Guardian Barack Obama authorises air strikes against Isis militants in Syria
The Guardian Obama puts Isis firmly in US sights but peace in Syria looks harder than before
CommonDreams.org US Fight Against ISIS May Last Years, Officials Say
CommonDreams.org Islamic State Fighting With Weapons From US and 'Moderate' Syrian Rebels: Report
BBC News Will Obama's anti-IS strategy work?
BBC News Islamic State fighter estimate triples - CIA
Al-Džazíra US announces coalition to fight Islamic State
Al-Džazíra Islamic State: Common enemy of the Levant
Al-Džazíra IS threat likely to spur Kurdish independence


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Vladan Ševčík - Energetik

Kdo chce kam pomozme mu tam. Pondělí, 15.Září 2014, 22:23:3

Vzhledem k tomu, že USA potažmo EU zapřičinila svýmy útoky na stabilní vládce výše zmiňovaných zemí, tuto radikalizaci, tak jen papá vlastní polívčičku. Jen rozvrtat a postavit lidi proti sobě.To je celé umění naší demokratické civilizace v těchto zemích. Začínám z toho být znepokojen, protože to nedopadne dobře...

Upresneni p. Sevcik. Úterý, 16.Září 2014, 08:09:11

Je to ponekud nepresne. Tu pekne krvavou polivcicku, navarenou sefkucharem Obamou, nositelem Nobelovi ceny miru, podle receptu financnich trhu, za nas papaji predevsim Iracane , Syrane, Libyici a jini. "Diky Ukrajine" si k ni muzeme aspon cichnout. Mate ovsem pravdu, ze prilis libe nevoni.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.