Biorodiče za spalničky v České republice nemůžou. Zatím
Ondřej NovákZa rozšířením spalniček v Česku nestojí rozmach antiočkovacího hnutí, ale ztráta imunity zdejších obyvatel a také nebývalá globální provázanost světa. To ale neznamená, že se situace nemůže změnit.
Evropou se řítí vlna spalniček. Nakazilo se už 90 tisíc osob, což je 18x více, než v roce 2016. Skoro čtyři desítky lidí už nemoci podlehli. Epidemie je alarmující zejména vzhledem k faktu, že ještě před několika lety byla tato nemoc považována za možného kandidáta na úplné vymýcení, jako se po to povedlo u viru pravých neštovic.
Tsunami spalniček se nevyhnula ani Česku, kterému Světová zdravotnická organizace odejmula status země tohoto viru prosté. Zastánci povinného plošného očkování (ke kterým se také hlásím) dostali do ruky další argument do debat o tom, jaké smrtelné nebezpečí představují odmítači, ezomatky, biorodičové a podobně. Hurá, máme tu další důkaz, že odmítání očkování je absurdní nesmysl!
Problém ovšem je, že dle dostupných dat není situace v Česku tak jednoznačná. Jak na Facebooku upozornil třeba Jiří Hlavenka, za šíření spalniček v Česku nemůže odmítání očkování. Míra proočkovanosti u nás dosahuje 97-99 %. Podle Státního zdravotního ústavu přitom pro kolektivní imunitu stačí 95% proočkovanost, takže máme ještě jistou rezervu, do které se snad vejde i těch pár dětí, které očkování mít nemůžou kvůli problémům s imunitou nebo dezinformovanými rodiči.
Spíše než strach z „chemie“ tak za nárůst počtu případů v Česku může problém vyvanutí imunity. Ukazuje se totiž, že vakcína nefunguje doživotně, a s rozmachem globalizace dnes čelí nákaze i lidé, které před několika desítkami let zachytila síť plošného očkování. Určitý počet nakažených také připadá na návštěvníky ze zemí s horším zdravotnictvím.
Vinit rodiče odmítající očkování ze současné epidemie je tak minimálně v Česku nefér. Plošná proočkovanost je stále vysoká a nemalý počet případů připadá na lidi, kteří by měli být proti tomuto smrtelně nebezpečnému viru imunní. Pokud se ale čtenáři z řad tzv. anti vax chtějí teď radovat, že zastánce očkování konečně uznává porážku, musím vás varovat: Situace v Česku se může kdykoliv změnit.
S lokálními epidemiemi spalniček v tzv. anti vax komunitách se dlouhodobě potýkají třeba Spojené státy americké. Na jaře se choroba rozšířila například v New Yorku, přičemž jako ohnisko se podařilo identifikovat ortodoxní židovskou komunitu zasaženou antivakcinační propagandou. V této komunitě šlo zároveň už o minimálně druhý případ lokální epidemie. Podobná situace nastala i v křesťanských komunitách Amišů v americkém státě Ohio, kteří odmítají používání moderních technologií.
Pokud dezinformacím a rozsévání strachu z očkování podlehne i větší počet českých rodičů, není důvod, aby podobné epidemie, zejména mezi dětmi a mladými lidmi, nevznikly i u nás. Přitom jak ukázala řada vědeckých studií, obavy z vakcín zkrátka a dobře nejsou nijak opodstatněné. Přesvědčivě byla vyvrácena od počátku smyšlená teorie, že vakcíny způsobují autismus Podobně si odborníci klepou na čelo i při konspiračních teoriích o hliníku a dalších údajně nebezpečných chemikáliích, které očkování obsahuje.
Na druhou stranu, navzdory intenzivní osvětě ze strany vědců a lékařů to nevypadá, že by kampaně založené na faktech měly na myšlení odpůrců vakcinace jakýkoliv vliv. Zda se tak, že než racionální kritiku moderní medicíny máme před sebou spíše sociální problém. Ten se projevuje rostoucí skepsí k vědě a racionálnímu vnímání světa, a nedůvěrou k odborným autoritám.
Rodiče odmítající očkování například tvrdí, že pediatři jim nepodali dostatečné a srozumitelné informace, že se cítí pod tlakem, nepochopeni, nevyslyšeni. A objevují se stížnosti, že když už má s vakcínou problém i jinak zdravé dítě, lékař vedlejší účinky bagatelizuje a nehlásí odpovědným orgánům. Nabízí se tak otázka, zda moderní medicína dokáže kromě samotné technické stránky léčby zvládat i mnohdy opomíjené „soft sklils“, tedy empatickou a srozumitelnou komunikaci s pacienty, případně vystrašenými rodiči. Protože pokud budou rodiče cítit oporu a zastání zejména u pediatrů, obchodníci se strachem a šarlatánstvím to budou mít mnohem těžší.
Dnes je totiž nejlepší vůbec nic si nemyslet a klepat si na čelo.
Protože ať si už budete myslet cokoliv, vždycky se najde někdo, kdo si nad tím, co si právě myslíte, bude klepat na čelo, což samozřejmě není nic příjemného. Příjemné naopak je vůbec nemyslet a v přítomnosti cizích myšlenek si klepat na čelo.
---------------------------------
Údaje autora článku o proočkovanosti české populace na 97-99 procent je ovšem nutno značně zrelativizovat.
Za prvé: v současných populačních ročnících ta proočkovanost dosahuje pouze 90 procent. To vyšší celkové číslo je dáno tím, že zde působí ještě minulé časy, kdy ta proočkovanost byla skoro stoprocentní.
A za druhé: očkování proti spalničkám zaručuje ochranu jenom na nějakých 20 let. To znamená, že když je někdo ve statistice zahrnut jako "očkovaný", to ještě zdaleka nemusí znamenat, že je proti spalničkám skutečně imunní.
Vlastně promiňte, přinesla -- epidemii podlého štvaní proti jiným lidským bytostem, nacionalistického sobectví s plnou hubou křesťanských hodnot Evropy a šíření pomluv, v nejhorších případech této epidemické choroby také kácení sotva vzrostlých břízek na železniční koleje. Obávám se, že tato choroba, byť migrační vlnou iniciovaná, je ryze domácího původu a očkování nepomůže.