Zvýšení platů pracovníků v kultuře a posílení ochrany památek, to jsou hlavní priority nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Někdejší šéf české diplomacie během úterního uvedení do úřadu dále hovořil o potřebě těsnější spolupráce Nostického paláce s dalšími rezorty a Českými centry nebo revizi některých kroků svého předchůdce Antonína Staňka (ČSSD).

„Stav českých památek je strašně zanedbaný. Máme povinnost se o ně řádně postarat,“ řekl v úvodu tiskové konference Zaorálek. Na otázku Deníku Referendum, zda s ohledem na daný cíl vyslyší hlasy odborné veřejnosti, která volá po stažení právě projednávaného návrhu zákona o ochraně památkového fondu, odpověděl, že takový postup nevylučuje. Dodal však, že se s připravovanou právní úpravou musí nejprve detailně seznámit.

Odborníci totiž varují, že zákon, který v mnoha ohledech věrně kopíruje předlohu, jež v minulém volebním období neúspěšně prosazoval někdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), „zcela nepochopitelně oslabuje postavení Národního památkového úřadu, vědomě snižuje kvalitu péče o památky a marginalizuje odbornou instituci, jejímž zřizovatelem je právě ministerstvo“.

„Spíš než o vážně míněný návrh jde o osobní pomstu bývalého ministra Staňka památkám,“ glosoval poslanec Lukáš Černohorský (Piráti). „Předložené řešení památkové péče považuji za legislativní paskvil, který leda zmate veřejnost. Na jedné straně totiž zůstává v platnosti současný zákon, kde z památkové péče zbyde pouze část o archeologii, na straně druhé je zcela nelogicky zaváděna nová právní úprava,“ dodal.

Zpropadeně nízké platy

Druhým tématem, na než se Zaorálek plánuje v nejbližších dnech zaměřit, je jednání o podobě státního rozpočtu a s ním spojenou problematiku odměňování pracovníků v kultuře. „Ačkoli platy v minulých letech rostly, tak mzdové průměry klamou. Finanční ohodnocení lidí — především v regionech — je zpropadeně nízké. Často dokonce nedůstojné. Někdy dokonce horší než v oblasti podfinancovaných sociálních služeb,“ vysvětlil.

Letos ministerstvo kultury hospodařilo s necelými patnácti miliardami korun. Po navýšení kapitoly, kterou s ministryní financí Alenou Schillerovou (nestr. za ANO) v minulých dnech vyjednal ekonomický náměstek René Schreier, by měl rozpočet v příštím roce zůstat prakticky totožný. „Rád bych otázku platů ještě jednou zvedl,“ uvedl Zaorálek. Schillerová však změny v rozpočtu již dříve vyloučila. Prý na ně není dostatek času.

Zaorálek o nezbytnosti růstu platů hovořil již po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Tehdy řekl, že některé tabulky nedosahují ani výše minimální mzdy. Jejich případné zvýšení se ovšem nedotkne jen příspěvkových organizací ministerstva, ale rovněž i těch, jež jsou zřizovány kraji a městy. Těm ovšem stát v minulosti na pokrytí zvýšených výdajů obvykle neposkytoval dostatečný objem finančních prostředků, například skrze Program na podporu regionálních divadel, orchestrů a sborů.

Nový ministr kultury dále přislíbil, že se bude zabývat výběrovým řízením na pozici generálního ředitele Národní galerie v Praze, které vypsal jeho předchůdce Staněk. Podle odborné veřejnosti jsou totiž stanovené požadavky nedostatečné a za alarmující označila i „anonymitu“ výběrové komise. „Setkám se s respektovanými osobnostmi z kultury a pokud mi doporučí, aby vyhlásil nové výběrové řízení, tak ho vyhlásím,“ shrnul.

Vládní krize skončila

Se Zaorálkovým nástupem do Nostického paláce skončil více než tříměsíční spor o obsazení postu ministra kultury, který mnohdy hrozil rozpadem menšinového vládního kabinetu. Započal v druhé polovině dubna, kdy Staněk odvolal ředitele významných kulturních institucí. Přestože se jej sociální demokracie zprvu zastávala, stranický předseda Jan Hamáček (ČSSD) ho po několika týdnech přiměl k podání demise.

Prezident ji ovšem nepřijal a vicepremiér proto na konci května požádal předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby někdejšího olomouckého primátora odvolal z funkce a na jeho místo jmenoval úspěšného starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu (ČSSD). Zeman ale později prohlásil, že místopředsedu sociální demokracie do funkce ministra nejmenuje. Změnu jeho postoje následně nepřinesly ani opakované schůzky v Lánech.

Ústavní právníci současně setrvale upozorňovali, že Ústava hlavě státu v dané oblasti nedávala vůbec žádný prostor pro zvažování, respektive odmítnutí nominace, neboť absence lhůt při výkonu ústavních pravomocí znamená, že prezident má jednat bez zbytečného odkladu. Zeman společně s premiérem ovšem vytrvale oponovali, že Ústava během vládní krize porušena nebyla. Rozuzlení celého sporu nakonec přinesl až Šmardův ústup a výběr Zaorálka coby nového kandidáta.