Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně vysvětloval odvolání generálního ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. U obou institucí Staňkův resort údajně našel pochybné smlouvy a předražené zakázky. Fajta ve funkci dočasně nahradí Ivan Morávek, který v minulosti vedl firmu Penam spadající pod koncern Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO). Staňkovy kroky kritizuje opozice i řada umělců.

Staněk odvolání ředitelů obhajoval na jednání sněmovního podvýboru pro kulturu. Na neveřejném zasedání shrnul dřívější poznatky z auditů ministerstva, ale poukázal i na další údajné problémy odvolaných ředitelů. O těch řekl novinářům, že se týkají „externích smluv, které uzavírala Národní galerie v celkové částce asi 6,3 milionu korun, dále některých smluv, které jsou uzavírány s (Fajtovým) podřízeným Malátem a jeho prostřednictvím s firmami, ve kterých je zastoupen.“

Ministrovy argumenty ale nepřesvědčily opozici, která se vůči Staňkovu jednání jednohlasně vymezila. „Jsme obecně velmi skeptičtí k obsazování manažerů Agrofertu do vedoucích funkcí veřejných institucí,“ poznamenal za Piráty poslanec Mikuláš Ferjenčík. Kriticky se vyjádřil i předseda ODS Petr Fiala či lídr poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Připojil se i předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Čekal jsem, že ministr Staněk dnes na jednání rozptýlí pochybnosti o adekvátnosti a důvodnosti odvolání ředitelů Muzea umění Olomouc a Národní galerie. Zvlášť u Muzea umění se stal pravý opak, žádné relevantní zdůvodnění nepadlo. Celá situace poškozuje českou kulturu, zodpovědnost je na ČSSD a Babišovi,“ napsal na Twitteru.

Proti vyhazovu Soukupa a Fajta se postavilo i na šest tisíc lidí prostřednictvím petice vyzývající k odvolání ministra Staňka. Práce obou ředitelů byla podle signatářů kvalitní a sám Staněk k ní před začátkem celé kauzy neměl žádné výhrady.

„Způsob odvolání Fajta a Soukupa — ať už jde o načasování a formu (tisková konference oznámená médiím devadesát minut před zahájením) — stejně jako deklarované důvody, argumentace a rétorika vykazují znaky plnění politické objednávky a připomínají praxi období před rokem 1989,“ uvádí petice, pod kterou připojil podpisy i ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka, dokumentaristka Olga Sommerová či spisovatel Jáchym Topol.

Předseda ČSSD Jan Hamáček se sice s petičním výborem sešel, ministra odvolávat ale rozhodně nehodlá. „Nic takového nechystám. Pokládal jsem za slušnost se se zástupci petičního výboru sejít. Vyslechl jsem si jejich argumenty a řekl jim, že mě ta situace v resortu kultury netěší,“ sdělil médiím.

Ministerstvo s řediteli se vzájemně kritizují

Ministerstvo kultury v čele se Staňkem se vůči kritice ohradilo. V obsáhlém stanovisku z konce dubna píše: „Oba ředitelé byli odvoláni na základě kontrol probíhajících od roku 2017. Ministr se pokoušel opakovaně jednat s řediteli o jejich výsledcích, ale protože oba odmítali pochybení a hrozily další finanční ztráty, musel konat.“

Ministerstvo v případě Soukupa zdůrazňuje, že ředitel nezjednal nápravu v situaci, kdy jeho muzeum uzavřelo smlouvu s architektonickým studiem DI5, kvůli které nyní podle Staňka hrozí České republice značná finanční ztráta v možné soudní při. Ředitel měl navíc veřejnou zakázku přizpůsobit na míru studiu a zaplatit zcela nepřiměřené množství peněz za parcely pro stavbu. Kvůli tomu ministr podal na Soukupa trestní oznámení.

Smlouvu na projekční práce k nové muzejní budově se muzeu nepodařilo naplnit, protože nesehnala peníze od státu. V takovém případě mohl bývalý ředitel teoreticky dohodu vypovědět, zda to ale bylo možné i prakticky, není zřejmé. To uznali i auditoři ministerstva.

Ještě závažnější má být situace Fajta, na kterého Staněk podal trestní oznámení dokonce dvě. Ředitel měl uzavřít licenční smlouvu na více než milion korun za dramaturgický plán výstav de facto sám se sebou. Fajt odmítá, že by se dopustil nemorálního jednání. Zvláštní situace prý nastala kvůli postupu ministerstva, jež mělo řešení zakázky zdržovat, a nakonec dokonce neformálně doporučit řešení, kvůli kterému jej nyní odvolává. Fajt pokládá celou věc za účelovou.

Ministerstvo se Fajtovu výkladu brání. „Zvláštností smlouvy je přisvojení si oprávnění udělovat sám sobě odměnu a stanovovat její výši. Taková záležitost by musela být projednána s ministerstvem a zaznamenána, k čemuž nedošlo. I kdyby opravdu došlo k ústním jednáním mezi panem Fajtem a exministrem Hermanem, toto rozhodně nezavazuje další ministry,“ napsalo ve svém prohlášení.

Fajtovo odvolání naopak podpořily odbory Národní galerie. Poukazují na „personální zemětřesení“, které měl Fajt spustit na důležitých postech instituce, stejně jako údajně netransparentní postup při výběrových řízeních a uzavírání smluv. „Způsobu vedení odpovídá i přístup k zaměstnancům, kdy docházelo k porušování zákoníku práce (neproplácení příplatků za práci o víkendech…),“ dodali odboráři ve svém prohlášení.

Čerstvě odvolaný generální ředitel kritiku odmítá. „Vyjádření odborářů nepovažuji za relevantní, ať již je jakékoliv. V galerijních odborech jsou totiž asi tři desítky lidí, tedy přibližně desetina celkového počtu zaměstnanců,“ řekl portálu iRozhlas.cz s tím, že si odbory Národní galerie nesprávně přisuzují právo mluvit do obsazení vrcholných funkcí instituce.