Válka nervů kultuře v České republice nepomůže
Lukáš JelínekOdvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta neproběhlo standardním způsobem a podle očekávání vyvolalo bouři. Ve vedení sociální demokracie se rozhostila nervozita. Ustojí ministr kultury Staněk tuto situaci?
Asi nikdo nepopře, že špičkový znalec umění ještě nemusí být zdatným manažerem, schopným uřídit kolos, jakým je Národní galerie. Mít v oblibě Jiřího Fajta jen proto, že mu prezident Zeman upírá profesorský titul, by bylo dětinské. On sám si naopak uškodil tučným autorským honorářem, který si na nad rámec ředitelského platu sjednal s Národní galerií za dramaturgii loňských akcí k osmičkovému roku. Asi je též možné, že v jím vedené instituci byly problémy, od ostrahy po uzavírané smlouvy.
Přes to přese všechno se ale zdá, že Fajtovo odvolání z funkce nebylo jen tak. Od nástupu Antonína Staňka do funkce ministra kultury se spekulovalo, že mu Miloš Zeman nabízí ochrannou ruku za hlavu ředitele Fajta. To Staněk odmítal. Nedávno na sociální síti zveřejnil společnou fotku s popiskem, že se oba fámám o Fajtovu odvolání zasmáli. V rozhovorech pro média pak ministr chválil ředitele coby experta, ale dodával, že jeho manažerské kroky jsou prověřovány.
Na pozadí — a ještě před skončením — jednoho z auditů v Národní galerii Staněk Fajta odvolal. Zároveň i ředitele Muzea umění v Olomouci, s jehož pracovníky se ministr neshodne na tom, jakou cestou vyřešit výstavbu Středoevropského fóra v centru města. Tam je přitom Staňkův požadavek na architektonickou soutěž přirozený.