Staněk slibuje otevřít muzea a galerie veřejnosti a vyšší podporu živé kultury
Jan GruberOtevřít galerie a muzea veřejnosti, reformovat Státní fond kultury, připravit zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře a navýšit rozpočet rezortu pro rok 2020 o 2,4 miliardy korun. To jsou hlavní priority ministra kultury Antonína Staňka.
Otevřít galerie a muzea veřejnosti, transformovat a najít nové prostředky pro Státní fond kultury nebo připravit dlouho očekávaný zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. To jsou hlavní priority ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) pro nadcházející měsíce, které představil na středeční tiskové konferenci v Nostickém paláci. Staněk dále předeslal, že chce v příštím roce vyjednat zvýšení rozpočtu ministerstva kultury o 2,4 miliardy korun.
„Stát má v kulturních institucích skutečný národní poklad a je smutné, že se nám do galerií a muzeí nedaří přilákat mladé lidi napříč sociálními skupinami. Reálně hrozí, že nám nevyroste další kulturně vzdělaná generace, což může představovat riziko pro naši demokracii. Chci proto, aby se kulturní instituce otevřely veřejnosti. Aby návštěvníky vzdělávaly a bavily. A aby se do nich lidé vraceli,“ řekl Staněk.
Jednou z možností, jak návštěvníky do galerií a muzeí přilákat, je rozšíření volných vstupů. „Považuji za správné, aby studenti a senioři měli vstup do stálých expozicí zdarma,“ uvedl Staněk s tím, že současně požádal ředitele příspěvkových organizací, aby sami přišli s nápady, jak tu kterou instituci veřejnosti otevřít. „Záleží na každém z nich, jak se úkolu zhostí. Úkolem ministerstva je poskytnout jim metodická doporučení a ekonomickou podporu,“ dodal.
Státní fond kultury je přežívající mrtvola
Dalším ze Staňových cílů je transformace, respektive příprava nového zákona o Státním fondu kultury, který by zabezpečil dlouhodobé financování živé kultury. „Fond se nachází v hluboké krizi a není s to plnit svou funkci. Je to taková přežívající mrtvola, která disponuje necelými padesáti miliony korun ročně,“ vysvětlil. A dodal, že budoucí právní úprava fungování Fondu by se měla inspirovat buď slovenským vzorem, nebo Státním fondem kinematografie.
„Pro Fond současně musíme nalézt dodatečné zdroje financování — například z hazardu —, aby mohl celoročně vyhlašovat výzvy a pružně reagovat na požadavky vznikajících kulturních projektů. V neposlední řadě je třeba promyslet systém víceletého financování a přimět podnikatele, aby prostředky na kulturu investovali prostřednictvím Fondu,“ řekl s tím, že věcný záměr zákona chce připravit v první polovině letošního roku.
Fond měl být původně financován prostřednictvím zisků státní loterie Lotynka, záměr ovšem selhal. Lotynka zkrachovala a Fond málem přišel i o majetky, které dal v začátcích do zástavy bankám. Nejvyšší kontrolní úřad pak v roce 2012 upozornil, že Fond šest let neposkytoval žádné dotace, neboť veškerými příjmy splácel dluhy. Dnes Fond získá prostředky z výnosu reklamy na ČT 2 a skrze pronájmy nemovitostí — paláce U Hybernů, domu u Černé Matky Boží, jež je však zatížen soudním sporem o úhradu nákladů na rekonstrukci, a Národního domu na Vinohradech.
Dobrá praxe z Rakouska a Německa
Ministr kultury rovněž přislíbil, že ještě v roce 2019 předloží dlouho očekávaný věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, s nímž počítalo i programové prohlášení kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale Staňkův předchůdce Daniel Herman (KDU-ČSL) jej ani po četných urgencích ze stany premiéra nezpracoval. Rezort kultury tenkrát svou liknavost zdůvodňoval tím, že cílů spojovaných se zákonem lze dosáhnout i jinými prostředky, ale nakonec s žádným řešením nepřišel.
„Pracujeme na bázi senátního návrhu z minulého volebního období a v podstatě kopírujeme dobrou praxi z Rakouska a Německa. Opustili jsme ale možnost, že by veřejnoprávní instituce v kultuře mohly uzavírat termínované smlouvy a stanovovat mzdy na základě vyjednávání, proti čemuž se stavěly odbory. Takže se nám podařilo výrazně pokročit a otevřít cestu k dalšímu projednávání zákona,“ uvedl v odpovědi na interpelaci poslankyně Lenky Kozlové (Piráti) Staněk v lednu.
Cílem zákona je umožnit příspěvkovým organizacím dobrovolnou transformaci na nově vzniklou právnickou osobu — veřejnoprávní instituci v kultuře. Měl by zajistit systémové předpoklady pro finanční stabilitu institucí a umožnit jejich vícezdrojové, střednědobé financování. Divadla a galerie by tak nemusely každý rok napjatě čekat, jak velký příspěvek na činnost dostanou tentokrát. Senátní návrh rovněž počítal se vznikem správních rad, které měly vytvářet koncepce institucí a stanovovat jejich umělecké cíle.