Básník a literární historik Petr Hruška odstoupil z poroty Státní ceny za literaturu, neboť nesouhlasí s novým kabinetem premiéra Andreje Babiše (ANO). „Náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci,“ odůvodnil své rozhodnutí. Spolu s Hruškou rezignovali i další tři členové celkem sedmičlenné poroty — novinářka Kateřina Kadlecová, německý profesor slavistiky Urs Heftrich a profesor české literatury a komparatistiky Petr A. Bílek.

„Vím, že sama Státní cena za literaturu je dnes aktivitou, při jejímž udělování politická kritéria nehrají roli“, napsal Hruška v dopise, který zveřejnil portál Bubínek Revolveru. „Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné. Státní cena za literaturu je cenou reprezentativní, přičemž nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu, jejíž vůlí je cena udělována. Nechci a nemohu se podílet na této reprezentaci vlády,“ vysvětlil.

S Hruškovým politickým postojem souhlasí i dva ze tří zbývajících porotců. Překladatelka a bohemistka Tatjana Jamnik i ředitel veletrhu Svět Knihy Radovan Auer se ale shodují, že je důležité hájit nezávislost Státní ceny za literaturu tím, že v porotě zůstanou. „Pokud nyní všichni rezignujeme a stáhneme se do soukromí, nastává doba apatie“, napsal Jamnik na svém facebookovém profilu. Kromě toho podotknul, že Hruška, který v roce 2013 obdržel Státní cenu za literaturu za sbírku Darmata, by ji v rámci názorové konzistence měl vrátit, „a nikoliv znemožňovat práci, která by mohla ve výsledku dát jasný signál, že nám jde o kvalitní literaturu, svobodu, nezávislost, demokracii“.

„Je to jejich svobodné rozhodnutí, které mne sice mrzí, ale které samozřejmě respektuji, byť by se s jeho odůvodněním dalo polemizovat,“ zareagoval na rezignace ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v oficiálním vyjádření a dodal, že takový protest pokládá za neuctivý vůči laureátům. Protestující porotci si podle něj berou „pro vyjádření soukromého politického názoru jako rukojmí odbornou Státní cenu za literaturu“. On sám pro politizaci ceny nevidí prostor ani důvod.

Státní cenu za literaturu uděluje spolu se Státní cenou za překladatelské dílo každoročně u výročí vzniku Československa ministerstvo kultury. Navazuje na dlouholetou tradici udělování státních cen za literární počiny, která došla po pětileté přestávce obnovy v roce 1995. Kromě samotného ocenění je cena spojena i s finanční odměnou ve výši tři sta tisíc korun. Minulý rok ji získal Jáchym Topol za prózu Citlivý člověk vydanou nakladatelstvím Torst.

Laureáty Státní ceny vybírá sedm porotců, nominovat autora či překladatele může nicméně kdokoli. Poroty složené ministrem kultury z řad literátů, publicistů a teoretiků oborů příbuzných literatuře se střídají po dvou letech. Podle ministra Staňka letošní udílení cen odchod porotců neovlivní, protože vítěze již stačili zvolit. Porotu pro příští roky prý vybere z odborníků, které mu doporučí Odbor umění, literatury a knihoven ministerstva kultury.