Na podzim loňského roku se předseda vlády Bohuslav Sobotka setkal s ministrem kultury Danielem Hermanem. Jednali o prioritách rezortu kultury v následujícím roce a hodnotili, co se v minulých letech podařilo. Premiér Hermana chválil. „Jsem rád, že oblast kultury přestala být díky intenzivní práci naší vlády opomíjenou popelkou a podařilo se nám úspěšně splnit řadu závazků a přijmout konkrétní opatření, která kulturu v České republice zlepšují,“ říkal Sobotka.

Výsledkem schůzky bylo několik úkolů, které by měl Herman do konce volebního období splnit. Podle Sobotky by ministerstvo kultury mělo především urychleně připravit zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, po kterém česká kulturní obec volá již dlouhá léta. Za jeho přijetí bojuje zejména Asociace profesionálních divadel.

Dnes většina kulturních institucí funguje jako příspěvkové organizace. Zákon by jim měl umožnit dobrovolnou transformaci na nově vzniklou právnickou osobu — veřejnoprávní instituci v kultuře. Jeho přínosem by měla být možnost vícezdrojového financování a věští flexibilita v odměňování. Zákon by měl zajistit systémové předpoklady pro finanční stabilitu institucí a umožnit střednědobé financování. Divadla či galerie by tak nemusely každý rok napjatě čekat, jak velký příspěvek na činnost dostanou tentokrát. Počítá rovněž se vznikem správních rad, které by měly vytvářet koncepce institucí a stanovovat jejich umělecké cíle. Zasedat by v nich měla kromě zástupců zřizovatelů i veřejnost.

↗

Tématem veřejnoprávní instituce v kultuře se před dvěma lety zabýval Senát. Na jeho půdě proběhlo veřejné slyšení, kde se diskutovaly především otázky velkých divadel, možnosti kooperativního financování nebo liberalizace v oblasti odměňování. Foto Senát PČR.

Potřebná změna nepřichází

Sobotkova vláda se v Programovém prohlášení zavázala, že přijme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, „který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování“. Podle schváleného Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015—2017 měl být zákon předložen na jaře roku 2015. Následně byl termín předložení materiálu několikrát posunut. Ministerstvo kultury však tento úkol doposud nesplnilo. Zákon nebyl předložen ani do mezirezortního připomínkového řízení.

Vznik zákona předpokládá i vládou schválená Státní kulturní politika na léta 2015—2020. V jejím implementačním plánu se počítá s dokončením reformy veřejné správy v oblasti kultury, transformací vybraných státních institucí na veřejnoprávní nebo vytvoření funkčního modelu kooperativního a víceletého financování. Stejné úkoly si ostatně stanovil i předchozí materiál pro roky 2009—2014.

Jelikož ministerstvo kultury v této oblasti nečiní žádné kroky, vznikl návrh zákona v Senátu. Skupina senátorů napříč politickým spektrem v čele s bývalým ředitelem Jihočeského divadla Jiřím Šestákem jej předložila na počátku loňského roku. „Úředníci ministerstva kultury nevnímají reálnou situaci regionálních divadel a orchestrů, časté problémy ve vztahu mezi politickým vedením zřizovatelů a managementy divadel, problémy způsobované značně nevhodným modelem příspěvkové organizace pro živé umění,“ řekl Šesták. A dodal, že zákon vnímá jako způsob řešení budoucích krizí jednotlivých divadel, které bez něj mohou projít destruktivními otřesy nebo dokonce zaniknout. Ministr Herman tehdy na adresu navrženého zákona řekl, že „aktuální normu neshledává jako krok správným směrem“.