České literární centrum zahajuje činnost, koncepci představí v květnu
Petra DvořákováZahraničních bohemistů ubývá a cesta do ciziny je pro českou literaturu kvůli jazykové bariéře čím dál těžší. To chce změnit České literární centrum. Činnost zahájilo v únoru, do vypracování koncepce se teprve pouští.
Účast českých autorů na zahraničních knižních veletrzích, výměnné pobyty nebo podpora překladů z češtiny do cizích jazyků budou některé úkoly Českého literárního centra. Obecným zadáním nově zřízené organizace při Moravské zemské knihovně bude propagace české literatury v zahraničí, zajišťovat by měl třeba i rezidenční pobyty zahraničních bohemistů v České republice nebo našich autorů a autorek v cizině.
Centrum bude sídlit v Praze, prozatím konkrétně v Národním domě na Vinohradech. V jeho čele stane Petr Janyška, diplomat, bývalý velvyslanec v Paříži a naposledy ředitel Českého centra ve Varšavě. Zbytek týmu Centra stejně jako koncepce jeho činnosti teprve vzniká. To kritizuje spisovatelka Petra Hůlová nebo překladatelka Doris Kouba, podle kterých ministerstvo kulturu ve věci zřízení centra jednalo netransparentně a nekonzultovalo postup se spisovatelskou obcí. Zástupci organizací jako Asociace spisovatelů nebo Svazu českých knihkupců a nakladatelů ale potvrdili, že s nimi ministerstvo jednalo a zřízení centra vítají jako důležitou podporu literatuře.
Oddělení literatury a knihoven ministerstva kultury vypracovalo materiál navrhující zřízení Literárního domu, který by se věnoval právě propagaci české literatury v cizině, už v květnu 2010. Tehdy ho ale vedení zamítlo z finančních důvodů. Potřebnost instituce připomněla až v červnu 2015 skupina literátů během Sjezdu spisovatelů v Praze. Tam vznikla „pracovní skupina“ literátů a odborníků z organizací jako Svět knihy, Institut umění nebo Svaz českých knihkupců a nakladatelů, s kterými mělo ministerstvo na projektu literárního centra spolupracovat.
Podle Hůlové se po pár schůzkách ministerstvo „osamostatnilo“ a čtyřstránkový dokument předložený v únoru 2016 ministrovi kultury Danielu Hermanovi vypracovalo, aniž by o tom pracovní skupinu informovalo. Pracovní skupina se prý o zřízení centra oznámeného ministerstvem v září 2016 dozvěděla až z médií. „V tom ale Asociace spisovatelů za Petrou Hůlovou nestojí. S Asociací i se Svazem českých knihkupců a nakladatelů se jednalo a jsme rádi, že centrum vzniklo,“ vyjádřil se pro Deník Referendum šéf Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.
V prosinci 2016 pak výběrová komise doporučila Tomáši Kubíčkovi dva kandidáty na vedoucího centra, Petra Janyšku a Ondřeje Buddeuse. Kubíček si vybral Janyšku pro jeho dlouholeté zkušenosti s prezentací české kultury v zahraničí. Ten se tak stal oficiálně 21. února ředitelem. Pro první fázi rozjezdu se počítá se zaměstnáním pěti lidí, v průběhu roku by se počet zaměstnanců mohl zvýšit na osm. Letošní rozpočet centra by mělo tvořit 10 milionů korun.
„Všechny země mají na propagaci své literární kultury domy knihy a podobné, taková instituce tu měla být už dvacet, dvacet pět let. Já bych byl taky rád, kdybych přišel a už tu byl tým lidí a krásný vymalovaný barokní dům, ale jsme v bodě, kdy budujeme něco, co tu nikdy nebylo a je vlastně skvělé to budovat od začátku,“ popisoval na tiskové konferenci své záměry a představy Petr Janyška a novináře s úsměvem nabádal, aby se snažili centru spíše pomoci.
„Ministerstvo poskytlo podmínky, zázemí a slušný rozpočet a v tuhle chvíli se stahuje do pozadí. Lidi do týmu si přeci musí vybrat sám ředitel, aby se mu s nimi dobře pracovalo, a teprve ten tým pak může vytvářet koncepci. Kéž by takhle zdola byly utvářeny i jiné státní instituce,“ vysvětluje průtahy Ondřej Buddeus, který sice nezískal místo ředitele, ale je zatím jediným známým členem týmu.
Koncepce činnosti Českého literárního centra má být předložena do konce května. V té době má také začít naplno pracovat jeho organizační tým. První rezidenční pobyty pro literáty by se ale měly podle náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové (ČSSD) uskutečnit již letos.