Miluju Paříž. Spolu s Hamburkem jsou to má dvě nejoblíbenější města. Zbožňuju Montmartre, majestátní historické budovy a klikaté úzké uličky v Latinské čtvrti. Požár jedné z nejznámějších dominant města lásky obletěl celý svět a zasáhl i mne. Nicméně také vyvolal celosvětovou debatu o povaze současného světa. Zejména proto, že na její opravu zmobilizovali francouzští boháči a korporace za několik dní skoro miliardu eur.

Zejména dva z nejbohatších Francouzů, majitelé luxusních butiků Louis Vuitton a Gucci François-Henri Pinault a Bernard Arnault, dokázali ještě před uhašením posledních plamenů vysázet tři stovky milionů eur, tedy necelých osm miliard korun. Kromě nich se do sbírky zapojila například známá francouzská ropná firma Total, tři největší francouzské banky nebo kosmetická společnost L´Oreal.

↗

Patrona opravy, který sháněl prostředky, nikdo neposlouchal, dokud nebyl oheň na střeše. Foto Wandrille de Préville, WmC

Rychlost, s jakou zámožní Francouzi dokázali zmobilizovat takové ohromné množství peněz, je sympatická, ale stojí v kontrastu s panující nerovností ve světě a neschopností vlád řešit klíčové problémy současného světa, mezi nimi změny klimatu. Mnozí na toto pokrytectví mocných upozorňovali na sociálních sítích nebo v komentářích pro velké deníky.

Někteří s moralistním postojem odsuzujícím truchlení za Notre Dame ve světě, ve kterém Jemen trpí hladomorem a slovy Grety Thunberg nám všem kvůli změnám klimatu hoří střecha nad hlavou. Jiní s odkazem na pokrytectví mocných například v případě požáru Greenfell Tower, při kterém zemřelo dvaasedmdesát lidí.

Pravda je však taková, že reakce francouzských boháčů opět naplno ukázala nesmyslnost současného fungování systému. Jak směšně vypadají výmluvy politiků, že na kvalitnější zdravotnictví nemáme peníze, na platy učitelů není a transformace na bezuhlíkovou ekonomiku by byla příliš drahá. Nejsou půtky o tisícové sociální dávky nesmyslné a věta „Nemáme dost peněz, abychom se postarali o uprchlíky” utíkající z války nebo před chudobou ve svém důsledku zločinem proti lidskosti?

Jak nemorálně vypadají desetitisícové exekuce za pokutu v tramvaji či jiné drobné prohřešky, které existenčně ničí deset procent obyvatel České republiky, když dva lidi jsou za hodinu schopní vyplatit necelých osm miliard korun za vyhořelou budovu! Krásnou, historickou, unikátní, ale pořád jen budovu.

Ještě v jedné věci tragédie Notre Dame ukázala, jak funguje současný svět. Patron obnovy katedrály Michel Picaud, který sháněl peníze na její obnovu, si krátce po požáru postěžoval, že podobné peníze se snažil shánět roky. Nikdo jej ale neslyšel a společnost se dokázala zmobilizovat, až když už byl doslova oheň na střeše.

Ani si nechci domýšlet, co tenhle poznatek znamená v kontextu změn klimatu a naší schopnosti řešit jí při současném mocenském rozložení ve společnosti. Pokud jsou na světě miliardy na obnovu kamene a dřeva, jsou zde jistě také na záchranu věcí živých. Lesů, zvířat, vzduchu, půdy a lidí. Zbývá jen otevřít zásadní otázku, jak peníze potřebné na záchranu našeho druhu demokraticky získat a použít je na zmírnění dopadů změn klimatu a záchranu biodiversity. Než bude hořet všude.