Napadlo mě pár věcí. Na jedné straně když představitel ČSSD, toho času prezident, při podpisu smlouvy uviděl mylně denní penále vyjádřené více nulami před trojkou, než jich na papíře doopravdy stálo, tak ČSSD musí platit jako mourovatá, neboť proč brát ohled na dobré mravy, že? Když naproti tomu soukromá firma, způsobí nedozírnou škodu a ztrátu, tak nastává čas dárcovství. Zřejmě proto, že na pojištění se nedá spoléhat? Nebo proto, aby se dárci blýskli ve světle krásných vitráží?

Nicméně, je to něco nového pod sluncem třeba s donátorstvím konkrétních uměleckých děl pro katedrálu? Ani náhodou, délce této tradice se hned tak nějaká, nejen dárcovská, nevyrovná. Koneckonců, co je na tom divného přispět, když dojde k nenadálému neštěstí a nepřispět jen tak na něčí komfortnější poměry.

Rozhodně nejde jen o bohaté lidi. Pamatuji na případ z příbuzenstva, kdy starodůchodkyně po zjištění, že povodeň v její rodné obci vzala jeden dům, věnovala jeho jí neznámým obyvatelům 3.000 Kč. Chtěla konkrétně pomoci v neštěstí. Rozhodně tu dobrou ženu nenapadlo, naštěstí, přispívat někde na čističku nebo na někoho, kdo se cítí "podfinancován". (Sama patřila k lidem, jaké dnes aby jeden pohledal. Za skoro 90 let života se dostala stěží 150 km od domova a v něčem jako restauraci byla nejspíš jen několikrát.)

P.S. Samozřejmě, že by bohatí měli platit vyšší daně.