MDŽ, ROH a rovnoprávnost žen na pracovním trhu
Šárka HomfrayPrávě nyní je nejvhodnější doba, aby ženy získaly lepší finanční i společenské ohodnocení své práce, aby se prolomily skleněné bariéry v genderově nestereotypním vzdělávání a zaměstnávání. K tomu je třeba se sjednocovat, mimo jiné i v odborech.
Na konferenci o rozdílech v odměňování Péče, práce, peníze zazněl velice trefný výrok socioložky Hany Maříkové, podle které se společnost k ženám a jejich práci chová velice utilitárně. Když je potřebuje, povolává je do všech možných zaměstnání, i těch tradičně mužských, a když jejich potřeba pomine, posílá je opět do domácnosti, kde je jejich „přirozené místo“. Aktuální situace na pracovním trhu by se tak dala vyjádřit i jakýmsi „bonmotem“ — došli lidé, už berou i ženy.
Karafiát a chlebíčky
Komunistický režim se však tomto ohledu ovšem k ženám a jejich práci choval vysloveně perverzně. Vycházeje z tezích o emancipaci žen jim umožnil vzdělávat se i pracovat v dosud nebývalém rozsahu. Oproštění se od původních, domácích povinností, však pokulhávalo. Při jejich velice vysoké zaměstnanosti pak ženy koncentroval v nižších pozicích a feminizovaných profesích, standardem byla druhá směna doma. Řekla bych, že (nejen) z postavení normalizační pracující ženy musel Marx v rakvi permanentně rotovat.