Pokud se bavíme o stavbě ropovodů a plynovodů v Severní Americe, posloucháme většinou stále stejné příběhy sporů mezi státem, ekology a původními obyvateli. Před necelými třemi lety bojovali zástupci dakotských Siouxů proti stavbě ropovodu Dakota Acces, který i přes chvilkové vítězství nakonec vláda Donalda Trumpa postavila.

Kanada ani USA nedbá protestů domorodých kmenů zejména z Alberty a pokračuje v projektech obřích ropovodů Kinder Morgan a Keystone XL.

Od začátku letošního roku plní přední stránky kanadských novin další z podobných sporů. Zástupci kmene Wet'suwet'en žijícího v provincii Britská Kolumbie začali bojovně vystupovat proti stavbě plynovodu Coastal GasLink na zkapalněný plyn LNG, jehož významná část má jít také přes kmenové území. Stejně jako jejich kolegové z jiných částí kontinentu se obávají znečištění vody, úniků zkapalněného plynu a poškození posvátných míst.

Po střetu s policií před třemi týdny, kdy policisté při jednom z protestů pozatýkali čtrnáct zástupců kmene, dokonce mluví o vyhlášení války. „Kanada se snaží o to, co dělala vždycky — používat násilí proti původnímu obyvatelstvu, aby mohla vydělávat na jeho půdě. Premiérovi Justinu Trudeauovi chci jen vzkázat: Vítejte na bitevním poli jménem Britská Kolumbie,“ prohlásil na jednom z protestů předseda společenství domorodých kmenů provincie, náčelník Stewart Phillip.

↗

Trudeau před volbami sice zdůrazňoval nutnost chránit klima, po volbách se však jeho země stala jedním z největších ropných investorů na světě. Foto Greenpeace

Právě role kanadského premiéra je v celém příběhu klíčová. Stejně jako se oblíbenec městských liberálů před volbami i po nich kasal nutností chránit klima, aby se jím ovládaný stát stal díky investicím do ropovodu Kinder Morgan a Trans Mountain jedním z největších ropných investorů na světě, dnes porušuje své sliby chránit zájmy původních obyvatel a zaštiťuje se argumentem, že někteří zástupci kmene se stavbou souhlasí.

Kmen Wet'suwet'en je tak dalším z řady aktérů, kteří snímají pokryteckou masku údajně progresivního premiéra a naplno odhalují propojení Trudeauových zájmů se zájmy fosilního průmyslu. Zda jeho kamufláž prohlédli i obyvatelé Kanady, se ukáže letos v říjnu, kdy severoamerický stát čekají parlamentní volby.

Fosilní průmysl bez páteře

Snaha fosilního průmyslu protkat americký kontinent energovody i za cenu popírání práv původních obyvatel je pochopitelná. Jeden z největších průmyslových komplexů, těžba ropy z dehtových písků v Albertě, postupně ekonomicky skomírá. Jeden z nejšpinavějších a pro životní prostředí nejničivějších způsobů získávání paliva se totiž velkým firmám nevyplatí, pokud nejsou schopny ropu efektivně přepravovat.

Před dvěma lety zažila Alberta poprvé odliv investic a ekologové po dlouhé bitvě vyhráli spor o stavbu energovodu Energy East. Pokud se Trudeauovi s Trumpem — ano, v této otázce jsou oba politici velmi blízkými kumpány — nepodaří dokončit projekty páteřních ropovodů Kinder Morgan nebo Keystone XL, tak hrozí ekonomické problémy dalším firmám podnikajícím v oblasti.

Nejinak je tomu v případě plynovodu Coastal GasLink. Alberta je totiž kromě Athabaských dehtových písků nalezištěm také největších zásob zemního plynu. Přestože má zemní plyn mnohem nižší emise oxidu uhličitého než uhlí nebo ropa, je stále fosilním palivem, jehož využívání vede k nevratným změnám klimatu. Možnost efektivně jej rozvést i přes území domorodých kmenů v provincii Britská Kolumbie až do Asie je klíčové pro ekonomickou návratnost těžby.

Logika fungování fosilního průmyslu stojí na mohutné infrastruktuře dolů, železnic a energovodů, které se chovají jako nadstruktura, která nemusí respektovat lokální odlišnosti ani historické a geografické aspekty života na planetě. Spor o plynovod Coastal GasLink je tak další příležitostí nabourat tuto infrastrukturu, jejíž existence vede neodvratně k prohlubování změn klimatu, a otevřít příležitost systémovým změnám. Přejme proto kmeni Wet'suwet'en i jejich podporovatelům mnoho zdaru.