Šluknovský výběžek je odlehlá část České republiky, která je ze tří stran obklopena Německem a od vnitrozemí oddělena pohořím. O to horší je jeho pozice už v tak chudém (strukturálně postiženém) regionu Ústeckého kraje. V oblasti chybí celá řada služeb, především veřejných. Rostoucí problémy ve školství, zdravotnictví a v dalších oblastech postupně doplňují další vládou neřešené základní nedostatky.

Řešení dlouhotrvajících nedostatečných dodávek elektřiny se předstírá třicet let, a tak při zasněžení existují dlouhotrvající výpadky proudu. Nedostatek lékařů a stomatologů se zde projevuje více než v jiných částech republiky. A k tomu kolabuje jediná nemocnice v Rumburku.

Při nepříznivém počasí není možné převést pacienta přes zasněžené pohoří, v takových podmínkách nemůže ani vzlétnout vrtulník. Do nemocnic hned za hranice do Saska běžně pacienti nemohou! Přitom jazyková bariéra je minimalizována především tím, že v tamějších nemocnicích pracuje velká část českého personálu.

Reálné dopady inkluzivního vzdělávání v takovýchto končinách v pojetí formalistické a nefunkční české státní správy jsou stejně neblahé. Věci komplikuje i další úkon státu — v soutěži ministerstva dopravy na provoz rychlíků z vnitrozemí končí spoj už v Novém Boru. Přitom přímé vlakové spojení Šluknovského výběžku s vnitrozemím vzniklo za monarchie, přežilo první republiku, přežilo i protektorát. Pak čtyřicet let komunismu a třicet let demokracie. Až od prosince 2019 je ohroženo.

Pomoc vlády v jakémkoliv směru je v nedohlednu. Stále slyšíme jen nalhávání… Celý Ústecký kraj, resp. celý Severozápad, je na tom z mnoha pohledů v hodně špatném stavu. Ukazují na to jasná čísla a jejich vývoj za posledních minimálně dvacet let. Ústecký kraj v porovnání s celkem a ostatními kraji dlouhodobě vykazuje například: