Možná v tom teď trochu máme zmatek: Na jedné straně se vládním rozhodnutím zastavilo nebo má definitivně zastavit obří korečkové rypadlo, které na Mostecku skrývá hlušinu a odkrývá uhelnou sloj, protože dál již těžba hnědého uhlí nebude pokračovat. (No sláva!) Na druhé straně však ministr životního prostředí Richard Brabec odmítl tzv. antifosilní zákon, který by nás nutil lépe hospodařit s uhlím a omezovat jeho využívání jako paliva v tepelných elektrárnách.

Ministr Brabec zákon odmítá kvůli tomu, že by to v budoucnu omezovalo naši energetickou konkurenceschopnost, a nemáme právo svým neuváženým rozhodnutím ohrozit hospodářskou stabilitu budoucích generací.

S podobným argumentem Brabec před časem na dvacet let odložil vládní rozhodnutí o nepřekročitelnosti stanovených limitů těžby, které by v dotčených oblastech Krušných hor naopak dalo lidem naději a lepší vyhlídky do budoucnosti.

Přesto se zdá, že vládě jako celku se daří prolamovat Brabcův poněkud limitovaný (neříkám omezený) způsob myšlení, protože proti jeho slovům nám tu snad opravdu bude zmrtvěle stát — a doufejme, že také rychle rezavět — ocelová bagrovitá obluda, která když pozbude schopnosti pohybu, limitům těžby už neublíží, a Brabcovy výroky se budou nad krajinou pozvolna rozplývat jako dým, jako smog. S obludou, podobně jako se to stalo Golemovi, už nikdo nehne.

Měl by k tomu vést i akční plán vlády, zaměřený na ochranu krajiny a vodního hospodářství v ní, a protože lidé, kteří v krajině žijí, jsou její součástí, měli by tu ochranu pocítit také. Součástí je vládou schválený plán, který má pomoci Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji zlepšit hospodářskou i sociální situaci.

↗