Stát v předem ohlášeném úspěšném roce 2017 hodlá vynakládat větší finanční prostředky také na bezpečnost. Zatímco v boji proti terorismu a v preventivních opatřeních proti tomuto druhu zločinnosti a násilí můžeme vzhledem k počtu obětí u nás zatím označit za více než úspěšný, boj proti silniční agresi je chudou popelkou, pokud vůbec nějaký je.

A to přesto, že na našich zejména dálnicích a komunikacích první třídy ročně přijde o život více než pět set lidí. Není to však tak, že by je na silnici skolil infarkt či na cestě skonali přirozenou smrtí, nýbrž jde o násilnou smrt zaviněnou přinejmenším v polovině případů silničním agresorem.

Dřívější romantické označení původců tohoto druhu násilí jako „silniční piráti“ je trestuhodně zlehčující, jako by se počítalo s tím, že silniční agrese se vyskytuje jako přirozený stín našeho motorismu, a každý, kdo startuje auto, nejen že neví dne ani hodiny, ale ani si nemůže být jist svým šťastným návratem, jako by vyrážel do skryté války.