Řečeno s jistou mírou nadsázky: Kdyby Evropská unie byla více spravedlivá a méně prozíravá a politicky odpovědná, dávno by nás vyloučila ze svého společenství pro nedůvěryhodnost a špatné hospodaření s jejími fondy. Nestrpěla by, abychom naopak my různě pochybovali o její smysluplnosti a o tom, zda EU je vůbec hodna toho, abychom v ní byli.

Tak už to ale bývá, že místo projevu vděčnosti a případného uznání viny naopak bují ve vás zášť vůči tomu, kdo vám nejvíce pomohl. V osobní rovině to možná známe všichni.

Škodu ve výši téměř čtrnáct miliard korun, způsobenou vlivnými politickými činiteli odpovědnými za naplňování Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad, někteří současní političtí představitelé jiných uskupení, než je ČSSD nebo ODS, označují za „zločin a rozkládačku v miliardách“, předseda senátorského klubu Starostů a nezávislých Jan Horník pak za „velkou vlakovou loupež za bílého dne“.

Jak víme, vyšetřováno kvůli této škodě je nyní čtyřiadvacet lidí, vesměs funkcionářů ČSSD a ODS. Podle současné dikce sdělovacích prostředků bychom mohli nabýt dojmu, že tito lidé oněch čtrnáct miliard rozkradli nebo jinak zašantročili. Správně řečeno nesou odpovědnost za zneužití evropských dotací pro privilegované (a nadhodnocené) projekty s podezřením, že na nich měli osobní prospěch buď přímo finanční, nebo jiný.

Obecně platí, že nevíce peněz lze zneužít nebo rozkrást v nejslabším či nejchudším prostředí — proto ROP Severozápad. Kriminalisté nyní budou mít velikou práci vypátrat, jak se tito lidé obohatili na úkor společnosti v rámci systému rozdělování dotací, který je u nás přímo založen na politické protekci.

Princip tkví v tom, že krajská politická reprezentace (krajská rada) „předhodnotí“ žádosti o dotace takříkajíc z politického hlediska — tečkou či jinak označí ty, které pak hodnotící komise Regionální rady ROP vyhodnotí jako vítězné. Pochopitelně jsou to dotace na projekty v obcích a městech, v jejich čele stojí straničtí souvěrci krajských politiků. To není případ pouze v ROP Severozápad, podobně se dělo také v ROP středočeském a jistě i jinde.

Lze říci, že v podstatě všechna naše dotační agenda v rámci fondů EU (ale i jiných) je „cinknutá“ hned od začátku. Důležité je jakou měrou. Za úplně normální se považuje, když velice komplikovanou a mnoha nesmyslnými údaji oplývající žádost o dotaci vypracuje jen určitá agentura, která „jako jedna z mála“ také zaručuje, že „žádost bude vypracována úspěšně“ a vy tu dotaci vskutku i získáte. Ten svazeček umně popsaných papírů (dnes v rámci speciálního počítačového programu) pak vás stojí i statisíce, což vám ale nemusí tak vadit, protože i tyto náklady bývají „jako uznatelné“ zahrnuty do dotace. Obsahují tedy nejen přemrštěnou odměnu agentuře, ale také to, co ona musí „vynaložit“ těm, kteří ji učiní „úspěšnou“, tedy její žádosti vyhoví.

↗

Kvůli eurodotacím zadržela policie bývalou hejtmanku Ústeckého kraje a bývalou místopředsedkyni ČSSD Janu Vaňhovou. Foto kr-ustecky.cz

Za normální se považuje také to, když vám ve zkráceném čase - vzhledem k termínu podání žádosti o dotaci - projekt či zadávací dokumentaci vypracují jacísi machři, kteří kde se vezmou, tu se vezmou, za cenu i třikrát vyšší, než je obvyklá. (Normální projekční kanceláře by termín nestihly.) To vám však nevadí, protože i projekt bývá zahrnut do dotace jako uznatelný náklad a vaše spoluúčast na něm zpravidla nepřesahuje patnáct procent, takže se to vyplatí. Také to se pokládá za normální a zavzat do tohoto procesu či systému byl i Jan Horník, který to nyní ale bude popírat.

Připomeňme, že co dotace z evropských prostředků u nás existují, dělala to tak každá politická reprezentace. Za středočeského hejtmana Bendla se takto velice pomohlo Kladnu — nakonec Kladno to opravdu potřebovalo. Že tohle prostředí trvale cinknutých dotací považujeme za přijatelné, vyplývá také z našeho pohrdavého postoje k EU — „vždyť ona si lepší zacházení s jejími prostředky ani nezasluhuje“.

Jedna věc tedy je, zda všechno běží v jaksi předraženém kurzu, na němž parazituje kde kdo, a druhá, kdo na tom formou úplatků či jiných nezákonných požitků má osobní prospěch. Ona privilegující tečka u žádosti může vskutku odpovídat i užitečnosti a důležitosti projektu, který by prošel i při zcela spravedlivém hodnocení. Protože vždycky je kdosi, kdo o projektu a jeho přínosu pro společnost v daném místě ví více než ostatní. Proto ho i náruživěji obhajuje a žádný osobní prospěch z toho nemá - kromě toho, že se tím bude před svými voliči holedbat. Činí tak ale v zájmu svých voličů, tedy i programu, s nímž u nich uspěl. To je pochopitelná vlastnost politiky.

Trestuhodná je poloha, kdy smyslem privilegující tečky, často předurčující k realizaci i docela nesmyslný projekt, je osobní požitek jiného druhu, než je volební úspěch. Obrazně řečeno, kdy k vám „k vašemu překvapení“ doputuje v krabici od bot místo dvou lahví vína několik milionů. Tuto rovinu odhalit a viníky usvědčit bude pro kriminalisty, jak můžeme odvodit od kauzy Dr. Fonendoskop, pěkná zabíračka, a jistě se potáhne i několik let. A to Dr. Fonendoskop byl chycen při činu, kdežto současné vyšetřování podobně zneužitých evropských dotací se děje několik let poté.

Aniž bych případ „severozápadní rozkrádačky“ chtěl jakkoli zlehčovat, až do parlamentních voleb budeme v novinách číst různé hrůzné titulky, zasazující sociálním demokratům ránu do vazu, aby pak (po letech) skutečně usvědčeným a také odsouzeným byl v lepším případě nějaký ten Patrik Oulický či jiný jemu podobný boss.

Pak se toho chopí samo hnutí ANO, aby tečkovalo ještě urputněji. Například i nám všem sympatický Vít Rakušan, jenž tak brojil proti souběhu funkcí starosty a náměstka hejtmana Jiřího Peřiny, je nyní sám statutárním náměstkem středočeské hejtmanky, a pokud vím, na funkci starosty Kolína nerezignoval. Tak už to v politice chodí.

Navrhoval bych řešení podle mého nejspravedlivější: abychom se dotací z evropských fondů vzdali ve prospěch Řeků nebo Španělů. Přestože i oni je nějak cinknou, pomohou jim více než nám.

Tázal jsem se mých souvěrců v našem „politbyru“ nezávislých, zda jim nevadí, že pro rozvoj města využíváme (to ještě když jsme i využívali) politické protekce díky našemu starostovi (ČSSD) a jeho souběhu funkcí. Účastníci se na mě podívali nechápavě: „A zbláznil ses? Teď, když se konečně trochu dostalo i na nás?“

Žijeme s přesvědčením, že nám pořád někdo něco dluží.