Ženy jsou terčem sexuálního násilí a obtěžování také v evropských parlamentech

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Téměř polovině poslankyním či politickým pracovnicím v parlamentech evropských zemí bylo v souvislosti s jejich prací vyhrožováno smrtí, znásilněním či bitím. Výjimkou nejsou ani výhrůžky únosem či zabitím jejich dětí. K tomuto závěru došla nová studie publikovaná tento týden Meziparlamentární unií, organizací sdružující poslance parlamentů z celého světa, společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy.

Podle pozorovatelů studie odhaluje, jak neobyčejně rozšířené je sexuální obtěžování a násilí na ženách zaměstnaných v evropských parlamentech — ať už jde o samotné političky či asistentky a pracovnice sekretariátů. Až pětaosmdesát procent z nich se setkalo s psychologickým násilím. Osmašedesát procent uvádí, že bylo v minulosti terčem nevhodných poznámek týkajících se jejich vzhledu či založených na stereotypních představách o genderových rolích. Čtvrtina se podle vlastních slov stala obětí sexuálního násilí.

Nejčastěji trpí sexuálním násilím mladší ženy ve věku do čtyřiceti let. Devětačtyřicet procent žen zaměstnaných v administrativních aparátech parlamentů uvádí, že byly přímo v práci někým obtěžovány. V sedmdesáti procentech těchto případů byl pachatelem politik mužského pohlaví.

Problém pro demokracii

„Jako ženu i poslankyni mne hluboce trápí, že problém sexuálního obtěžování je v parlamentech ještě horší, než jsme tušili,“ komentuje výsledky šetření předsedkyně Meziparlamentární unie Gabriela Cuevas, která v mexickém Kongresu zastupuje vládní levicové Hnutí národní obrody (MORENA).

„Sexuální obtěžování není jen závažným porušováním ženských práv, je to také problém pro demokracii. Je třeba si uvědomit, že omezuje svobodu v rozhodování a jednání žen, které v parlamentech působí,“ upozorňuje.

Zpráva se zakládá na rozhovorech se 123 ženami z pětačtyřiceti evropských zemí. Jednaosmdesát z nich byly poslankyně, dvaačtyřicet zaměstnankyně sekretariátů a parlamentních administrativních orgánů.

Útokům musí podle studie nejčastěji čelit právě ty političky, které se ve své práci snaží problémy sexuálního násilí či genderové nerovnosti řešit. Pachatelům se navíc často podaří uniknout bez trestu — většina parlamentů totiž nemá vytvořeny efektivní mechanismy, jež by umožnily ženám problémy oznámit a řešit. Jen necelá čtvrtina poslankyň a pouhých šest procent politických pracovnic tudíž případy, kdy na ně někdo útočil či je obtěžoval, nahlásily.

Podle tři roky starého zevrubného šetření Agentury Evropské unie pro základní práva je psychické i fyzické sexuální násilí ve státech osmadvacítky neobyčejně rozšířené. Obtěžování, útoky či znásilnění podle něj zažila až celá třetina obyvatelek bloku.