V Tunisku se začátkem května konaly první komunální volby v historii. Díky sofistikovanému systému kvót se na kandidátky dostalo rekordní množství žen — a desítky žen se nyní stávají starostkami. Mezi nimi je i Suád Abdarrahímová, zvolená 3. července první primátorkou hlavního města Tunis v historii. O významu posledních voleb a o vývoji v oblasti rovnosti pohlaví jsme mluvili s tuniskou publicistkou, lidskoprávní aktivistkou a univerzitní profesorkou, Linou Ben Mhenniovou.

Tunisko se v posledních dnech opět dostalo do popředí mezinárodní pozornosti. Důvodem je zvolení zhruba padesáti starostek napříč celou zemí včetně hlavního města Tunis. Považujete to za přelomový moment, co se postavení žen v tuniské politice týče?

Tuniské ženy podle mě vždycky hrály důležitou úlohu v politice. Stačí se podívat na složení parlamentu, kde zasedá mezi 217 poslanci 67 žen. To je procentuálně vůbec nejvyšší zastoupení v arabském světě i v Africe.

Co se týče nedávných komunálních voleb, volební zákon z roku 2016 dává ženám větší naději na úspěch. Jeho součástí je totiž „horizontální a vertikální parita”, takže ženy nemohou končit na chvostu kandidátek a zvyšuje se genderová rovnost v městských a regionálních zastupitelstvech.

Skoro polovina všech kandidátek do letošních komunálních voleb byly ženy a mezi zvolenými je sedmačtyřicet procent žen. Pořád je ale co dohánět, na předních místech kandidátek politických stran byla sotva třetina žen, i když je to pořád mnohem lepší než v parlamentních volbách v roce 2014, kdy jich bylo jen třináct procent.

Suád Abdarrahímová, nově zvolená první primátorka hlavního města, patří k Ennahdě. Tedy ke straně, která má kořeny v Muslimském bratrstvu. V Tunisku Ennahda vystupuje jako strana nakloněná ženské emancipaci a řada jejích političek třeba nenosí šátek. Jedná se o skutečně věrohodnou politickou pozici? Když se podíváme za samu nominaci žen do vysokých funkcí v parlamentu i na místní úrovni?