Tuniskem zmítají sedm let po revoluci divoké protesty, za týden 800 zadržených

Facebook Twitter Vytisknout

Již přes týden zmítají Tuniskem velké protivládní protesty, vyvolané růstem daní a cen základních potravin v kombinaci se škrty zaváděnými novým státním rozpočtem. Zpočátku poklidné demonstrace se začaly v pondělí večer zvrhávat v pouliční nepokoje, při nichž skupinky mladých lidí útočily na policisty kameny a zápalnými lahvemi.

Podle vlády jsou nová ekonomická opatření zásadní pro snížení rozpočtového deficitu a uspokojení požadavků Mezinárodního měnového fondu, od něhož čerpá Tunisko stabilizační půjčku. Tuniský premiér Jusúf Šáhid řekl médiím, že letošní rok bude pro občany náročný, ale poté se ekonomická situace rapidně zlepší.

Podle organizátorů protestů přitom politika současné vlády jen zvyšuje nerovnost v zemi, jež se potýká zároveň s hospodářskou stagnací a s vysokou mírou nezaměstnanosti zejména mladých lidí, a to i s vysokoškolskými tituly. Pozorovatelé potvrzují, že značnou část protestujících tvoří dnes studenti.

Protestuje se ve většině velkých měst, včetně turisty oblíbeného přímořského městečka Súsa. Policie zadržela již více než 800 lidí, nejméně jeden člověk zemřel a desítky byly zraněny. V městě Thala nedaleko hranic s Alžírskem zasahovala v minulém týdnu i armáda poté, co demonstranti zapálili jednu z budov spravovaných ministerstvem obrany.

Organizátoři protestů a lidskoprávní organizace si stěžují na nepřiměřené tvrdé jednání státních orgánů, které podle nich zasahují násilně i proti poklidným demonstrantům. „Policisté zatýkají ve všech regionech. Nezajímají je však pouze anarchisté a lidé, co rabují obchody. Vybírají si i poklidné protestující a obviňují je z nesmyslů,“ řekl Guardianu Hajthám Guesmí z opozičního hnutí Manich Msamah.

Revoluce se stále slavena

Tunisko je komentátory často označováno za jedinou demokracii, která se zrodila z arabského jara v roce 2011. Přesto se od svržení diktátora Zín Abidína bin Alího vystřídalo u moci již osm vlád a žádná z nich podle protestujících nedokázala vyřešit hluboké strukturální problémy tuniské společnosti, zvláště již vzpomínanou nerovnost, chudobu a nezaměstnanost mladých.

„Z pokroku po revoluci těží zejména elity, které se měly dobře i za minulého režimu. Je sedm let od revoluce, ale žádný z vážných problémů naší země se vyřešit nepodařilo,“ uvedl Hajthám Guesmí.

Podle expertů se větší protesty daly předpokládat, jelikož zklamání z porevolučního vývoje narůstalo postupně nejméně od teroristckých útoků v roce 2015, po nichž v zemi významně ubylo turistů. Zatím největší demonstrace proběhly nyní v neděli 14. ledna, přímo na výročí sesazení bin Alího. Účastníci slavili revoluci, ale zároveň provolávali protivládní hesla. Odbory přitom protestovaly proti privatizaci státních podniků a pokračujícímu propouštění.

„Poslední tři roky narůstal počet menších protestů iniciovaných lidmi, kteří se cítí být vyloučení z demokratizace státu. Z jejich pohledu se nic zásadního nezměnilo, korupce zůstala a ekonomické problémy přetrvaly. Lze tudíž očekávat, že současné protesty jen tak neutichnou,“ uvedl pro Guardian Rory McCarthy, expert na tuniskou politiku z Oxfordské univerzity.