Samoživitelky potřebují pomoc

Michaela Trtíková Vojtková

V posledních dnech zahýbalo emocemi veřejnosti video, v němž slavné české ženy vyjadřují solidaritu matkám samoživitelkám. Mnohé z nich touto zkušeností samy prošly. Iniciuje tato aktivita také systémovou změnu?

O problémy samoživitelek a absenci zálohovaného výživného se už i u nás začaly zajímat významné ženy, chcete-li celebrity, které se podělily o své osobní příběhy a emoce. Na třiatřicet vzkazů nahrály matkám samoživitelkám ženy zvučných jmen: Havlová, Klusová, Kubišová, Tučková, Pecková, Kutilová, Abbasová, Vilhelmová, Slonková, Sedláčková, Nellis, Soukupová, Voldánová, Menzlová, Drtinová, Zlatušková a další.

Kampaň iniciovala Nora Fridrichová, která vydala na Facebooku vlog. Inspiroval ji k tomu Klub svobodných matek, který v květnu zveřejnil výsledky výzkumu Jak se žije matkám samoživitelkám v ČR. Jde o podporu zejména emocionální, o vyjádření uznání a respektu k těžkému údělu samoživitelek. Je to velmi solidární a potřebný vzkaz. Podnítí však toto video systémovou změnu? Dostane se k těm, kteří nakonec rozhodují?

V mezích zákona

Podle posledních informací z 6. září 2018 se po rozpravě ve výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednávání návrhu na vydání zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zálohovaném výživném) v obecné rozpravě přerušuje. Pro jistotu si připomeňme vládní prohlášení z června 2018, kde se uvádí: „Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“ Není ale asi překvapením, že tato zvolání jsou v podstatě již koloritem Babišova holdingu.

Průměrná výše částky výživného činí dva tisíce korun. Ruku v ruce s finanční tísní jde samozřejmě otázka, jak najít vhodnou práci, jak zajistit bydlení, stravování, ošacení, trávení volného času nebo cestování. Samozřejmostí není ani taková obyčejná a běžná součást stravy jako čerstvá zelenina či ovoce.

Život samoživitelky

Jana H. má dvě děti, čtyřletou dceru a osmiletého syna. Bývalý manžel jí platí tři tisíce korun. O děti zájem nemá, nevídají se. Celkový čistý příjem této tříčlenné domácnosti činí 20 tisíc korun čistého. 10 tisíc korun dá Jana za nájem a poplatky. Byt má jen 40 čtverečních metrů, ale děti mají aspoň svůj pokojíček. Obě chodí do státních institucí, měsíčně za ně Jana platí 3500 korun za stravné a poplatky ve školce a škole — obědy a fond, ze kterého se nakupují věci pro děti nebo platí vstupy na akce.

Průkazka na městskou hromadnou dopravu stojí Janu 500 korun měsíčně. Děti mají školu a školku kousek od domova, za dopravu neplatí. 6500 korun jim tedy zbývá na jídlo, oblečení, zábavu a výlety, na to, aby ušetřili na nenadálé výdaje. Dělá to 217 korun na den pro tři osoby, tedy 72 korun na den na osobu. Za tuto částku se musí každý nasnídat a navečeřet, jeden z nich musí dostat navíc svačinu do školy, matka si ještě musí obstarat pro sebe oběd. Kdyby šla na menu do restaurace, nezbyde jí nic.

Pokud má někdo k dispozici ne dvacet, ale deset tisíc, nevychází nám v této rovnici příjmů a výdajů bydlení. Pořídit bydlení a jídlo za deset tisíc pro tři osoby je prostě nemožné. A přesto takhle některé ženy s dětmi žijí. Odkázány na pomoc neziskovek, státu, sociálních dávek a úředníků, kteří jim mnohdy vstříc nevycházejí.

Zaměstnaná žena, která se sama stará o dvě děti, a navíc žádá úřady o různé příspěvky jako dávky v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení, je jednoduše hrdinka, která má právo se každý den zhroutit. Ale nemůže.

Řešení se nabízí: není to jenom přijetí zálohovaného výživného, ale třeba i nepodmíněný příjem. Podle Marka Hrubce, ředitele Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR, nastal čas na zavedení základního (garantovaného) příjmu. Vyplácení této dávky je podle Hrubce nevyhnutelné. Umožní lidem nejen svobodně žít a uvolnit svou kreativitu, ale představuje zároveň i odpověď na automatizaci. Tuhle rukavici ale v blízké době asi nezvedne v České republice nikdo.

    Diskuse (18 příspěvků)
    David Lobpreis, Socio-ekononický migrant
    September 30, 2018 v 7.57
    Definice pojmu
    Dobrý den,

    mohl by mi někdo (pokud možno třeba autorka článku) nějak vysvětlit, zda rodič, který sám pečuje o děti (a přitom k dítěti plní vyživovací povinnost oba rodiče) je nebo není samoživitel?
    Ptám se na to proto, že i v citovaném videu se výslovně mluví o dětech, které vyživují oba rodiče a přitom jsou matky označovány jako samoživitelky.
    Přitom (v řeči zákona) by snad větší smysl dávalo "samopečovatelky".
    Díky,DL
    HZ
    Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
    September 30, 2018 v 14.34
    Oficiální pojem je "osaměle žijící rodič". Může se to tedy týkat i otců.
    Rozvedených se to netýká, pokud mají potomky ve střídavé péči. Jinak pod tento pojem spadají ti, co mají dítě v trvalé péči, a nerozhoduje, jestli druhý rodič přispívá na výživu anebo ne.
    Máte pravdu, že slovo "samoživitelka" není úplně přesné. Přesné by ostatně nebylo ani tvrzení, že dítě vyživují oba rodiče, když jeden z nich přispívá víceméně symbolickou částkou. Snad by mohl být označován za "přiživovatele", zkráceně "příživu".
    David Lobpreis, Socio-ekononický migrant
    September 30, 2018 v 21.20
    Děkuji za vysvětlení
    No nevím... Jednu chvíli našeho opatrovického sporu jsem měl soudně uloženou vyživovací povinnost k manželce. Vůči dceři jsem vyživovací povinnost vždy dobrovolně.
    Takže pokud bych podle Vás měl být označen za "přiživovatele", přišlo by mi to přinejmenším stejně nepřesné, jako kdyby někdo mou manželku považoval za "samoživitelku".
    HZ
    Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
    October 1, 2018 v 0.11
    Pane Lobpreisi,
    přiživovatelem byl míněn ten, kdo se na nákladech na potřeby svého potomka podílí nesrovnatelně méně, než rodič, který má dítě v péči. V článku byl zmíněn příklad otce, který na dvě děti přispívá částkou, jaká nepokryje ani to, co matka musí platit ve škole a školce. Myslela jsem, že jsem se vyjádřila srozumitelně, ale zřejmě se tak nestalo, za což se omlouvám.
    David Lobpreis, Socio-ekononický migrant
    October 1, 2018 v 9.26
    Pani Zemanová
    Děkuji za upřesnění. Myslím, že náš (pokus o) dialog velmi dobře iluisturuje jaké zmatky panují ve výkladu pojmu samoživitel.
    Myslím, že je to škoda.. a snad je i škoda, že se tomu nevěnuje větší pozornost.
    Doufám totiž, že pokud dětí mají (zpravidla) dva rodiče, bylo by hlavně pro ty děti prospěšné, kdybychom se snažili odstraňovat bariéry, které oběma rodičům brání podílet se na výchově, péči a všech ostatních potřebách dítěte (tedy samozřejmě i té "výživě") co nejvíce.
    A myslím je jen správné zabývat se i těmi bariérami, které si často vytváříme sami ve svých hlavách.
    Často třeba jen neobratným nebo nevhodným používáním slov s nejasným významem.
    David Lobpreis, Socio-ekononický migrant
    October 2, 2018 v 6.8
    PS: Společná péče
    A tom, že celá diskuse je vyšinutá poměrně nevhodným směrem podle mne svědčí i to, že zmiňujete střídavou, ale ne společnou péči. Ta je totiž mnohem výhodnější pro rodič ale hlavně pro dítě. A je samozřejmě možná bez ohledu na manželský status rodičů.
    Ten ostatně s výživou dětí nesouvisí vůbec.
    VP
    Václav Pospíšil, důchodce atd.
    October 3, 2018 v 4.13
    Ženy a muži by hlavně potřebovali najít moudrost a sílu, aby při výběru partnera se neřídili jen zamilovaností, ale vybírali tak, aby se rodiny nerozpadávaly, a naopak staly se živnou půdou pro růst národa. Kéž by poznali, že v Bohu mohou najít tu sílu i moudrost.
    Jiří Kubička, psycholog
    October 4, 2018 v 0.35
    Panu Lopreisovi
    Lidé, kteří se rozvedli a píší do novin většinou přeceńují typičnost své zkušenosti, většinou jsou to lidé s dobrým vzděláním a odpovídajícím socioekonomickým statusem.

    Mezi samoživitelkami převažují ženy se základním vzděláním a podobně jsou na tom otcové, autorka zmiňuje, že třetina žen vychovávajících děti bez partnera žádné alimenty nedostává, jindy jsou zase nízké.Vysokoškolačky mají daleko méně často děti bez manžela nebo stabilního partnera a daleko méně často se rozvádějí.

    O tom psal již před pár lety zemřelý nestor české sociologie rodiny Ivo Možný.

    Mediální pozornost upoutávají opatrovnické spory a spory neshody v kontaktu dítěte s rodičem, daleko častější problém je ale to, že otec o dítě nejeví zájem.a nemá se ani k placení alimentů. Mezi muži rozvádějícími se opakovaně velmi silně převažují muži se základním vzděláním. Ti do novin nepíší.
    Jiří Kubička, psycholog
    October 4, 2018 v 1.2
    Panu Pospíšílovi
    Pokud máte nějakou zásobu nezadaných mužů s perspektivou založení rodiny, která se nerozpadne, sem s nimi. Zejména pokud by si chtěli vzít ženu se základním vzděláním, která není výjimečně atraktivní. O ty by byla mezi mými klientkami přímo rvačka.

    O zamilovanost nejde, spíše o to, že sytý hladovému nevěří.
    Jiří Kubička, psycholog
    October 4, 2018 v 1.11
    Měli by mít stálé zaměstnání, nebýt ve exekuci, být bez závislosti na alkoholu, drogách nebo hazardu, bez záznamu v trestním rejstříku. Také by se hodilo, kdyby měli kde bydlet. Pohlední být nemusí.
    + Další komentáře