Nechraňme Babiše před extremisty, chraňme Českou republiku před Babišem

Bohumil Doležal

Autor, dlouholetý politický komentátor, se — jak sám uvádí — poprvé obrací cíleně na levicové publikum: s prosbou o podporu své výzvy demokratickým stranám.

Toto je můj první pokus cíleně oslovit levicově orientované čtenáře (dřív jsem se příliš nestaral o to, koho oslovím). Myslím si, že je toho dnes zapotřebí.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Česká demokracie je ve vážné, stále se prohlubující politické krizi. Jeden z nejrozšířenějších výkladů zní: čím dál tím víc se krade. Hlavní hlasatel této ideje („Dosud nám vládli politici, co nemakali a kradli, teď přicházíme my, obyčejní lidé, abychom udělali pořádek.“) je bohužel, jak se čím dál tím víc ukazuje, do celého procesu natolik zapojen, že to snižuje jeho věrohodnost.

Chtěl bych nabídnou jiný, shovívavější výklad polistopadového vývoje, než že jde o spiknutí Petrovských. Náš skutečný problém není v první řadě morální a kriminální, ale politický. Naše demokracie je od samého počátku málo funkční. (To, že se moc krade, je významný, ale jen průvodní jev toho základního problému). Nepodařilo se nám — všem — udělat demokracii tím, čím má být: neustálým, nikdy nekončícím řetězem pokusů o řešení konfliktů ve společnosti v duchu spravedlnosti.

Pravicové i levicové trpasličí strany se musí seřadit za nepříliš spanilou babišovskou Sněhurkou. Foto Pixabay

V našem dosavadním pojetí, což platí pro všechny, to byl jen neustálý, nesmiřitelný, snad dokonce zostřující se boj mezi „pravicí“ a „levicí“, „kapitalismem“ a „socialismem“, „pravdou“ a „lží“, přičemž za pravdu brali zúčastnění pro přehlednost vždy sami sebe. (Autor tohoto výkladu světa je už přes šedesát let pochován u kremelské zdi). Výsledkem je mimo jiné i to, že v letech 1996—2013 jsme měli v České republice jen jednu jedinou vládu s přesvědčivější většinou v Poslanecké sněmovně, totiž tu Nečasovu — a i tam se za několik krátkých měsíců ukázalo, že to byla pouhá iluze.

Jistě, demokratická společnost je vždycky postavena na veřejném sporu a na politickém zápasu. Ale stejně důležité je, že tento spor probíhá v určitém rámci a podle určitých pravidel. Že tu při všech rozdílech existuje nějaký společný zájem, zájem státu (vznešeně řečeno vlasti), zájem demokracie, nějaké hodnoty, které sdílejí, leckdy aniž by si to výslovně uvědomovali, všichni zúčastění. Aby politický zápas nebyl jen pouhá destrukce, musí tu být nějaký konsensus. U nás jsme tomuhle základu smysluplného společenského uspořádání věnovali doposud málo pozornosti.

Dnes se kdekdo (nejen prezident Zeman) pokouší nasadit psí hlavu Bohuslavu Sobotkovi. Vím, že jeho politika je z mnoha ohledů velmi snadno a právem kritizovatelná (jen nevím, není-li to zrovna v této situaci tak trochu zbabělé). Proto bych rád zdůraznil, že zrovna on měl v této věci jasno, možná jasněji než jiní jeho spolustraníci.

Například v době letní krize v roce 2013 řekl mimo jiné: „Sociální demokracie by neměla zapomínat, že je nejen orientovaná sociálně, ale že je taky demokratická… principy demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí… Nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj program… Hraje se o to, abychom nesklouzli do levicového populismu, který čistě pragmaticky půjde po moci za každou cenu.“ Rád bych věřil, že v tomhle má v ČSSD dnes následovatele.

Nelítostný třídní boj proti korupci a zlodějně vedl v naší zemi v posledních letech trochu paradoxně k tomu, že se vytvořil obrovitý prostor pro obří „rodinnou firmu“ Andreje Babiše, komplex politické, hospodářské a mediální moci, který si pomalu a úspěšně privatizuje Českou republiku do vlastní kapsy.

Bylo by dobré s tím něco udělat. Jak se zdá, zatím převládá názor, že pravicové demokratické strany, nyní trpasličí, i levicové demokratické strany (nyní rovněž trpasličí) se musí seřadit za obří, nepříliš spanilou babišovskou Sněhurkou, pokud chtějí prosadit aspoň něco ze svých programů. Druhá možnost je, že se demokratická pravice i demokratická levice spojí v zájmu zachování toho, co mají společné, právního státu a parlamentní demokracie — a proti Andreji Babišovi.

Samozřejmě nejde o žádnou jednotu an sich, jde o spojování v řadě dílčích, konkrétních věcí. Při zachování všech zásadních rozdílů. Proto bych vás chtěl na závěr s jednou seznámit.

Klub na obranu demokracie, v němž se už pět let angažuji, se teď veřejně vyjádřil k jednání o vládních koalicích. V této věci teď podle nás nejde o to, jak ochránit Andreje Babiše před svodem spolupráce s extremisty, ale o to, jak společně zabránit jeho „rodinné firmě“, aby si pro sebe zprivatizovala Českou republiku.

Obracíme se na demokraty v politických stranách odleva doprava, aby se jasně postavili za demokracii a proti Babišovi, a o podporu formou podpisu pod naše prohlášení prosíme občany odleva doprava. S vědomím, že bez demokratické levice to nepůjde.

Text naší výzvy najdete zde. Svůj podpis můžete připojit zde.

Pomozte nám, prosím.

    Diskuse
    PM
    February 23, 2018 v 23.12
    B.D: dřív jsem se příliš nestaral o to, koho oslovím
    Čtvrtstoletí bezstarostného života na np uběhlo jako voda a pomalu je evidentní, že nekritický přístup ba akceptace neoliberalismu je pro demokracii mor.
    Velmi rád bych napomohl.
    Zatím se ale domnívám se že podpis je málo....bych dodal.
    Někdy je ovšem podpis i příliš mnoho; například když se vlastním jménem plýtvá na podpis pod víceméně efemérní projekty.

    Z aktuálních důvodů musím svůj odmítavý postoj k výzvě B. Doležala přece jenom poněkud korigovat.

    V těchto dnech totiž vyšlo najevo, že Babiš činil osobní nátlak na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, aby odstoupil.

    Tímto činem Babiš definitivně překročil červenou linii; neboť se stává zřejmým, že jeho záměrem je skutečně podřídit si celý stát.

    Podřídit si stát, a především jeho justiční a vyšetřovací složky, aby jim tak mohl zabránit vyšetřit jeho kauzu s dotačním podvodem.

    Zdá se, že v tuto chvíli boj proti Babišovi skutečně přestává být bojem pouze politickým, a stává se bojem za uchování základních principů demokracie vůbec.
    PM
    February 28, 2018 v 14.21
    Souhlasím a vyzývám k podpoře záměru pana Bohumila Doležala
    Vůbec jsem nepochopil, co ta petice vlastně chce.

    Když ji podepíšu, jsem pro to, aby vznikla menšinová vláda ANO s podporou komunistů a SPD, nebo ne?
    PM
    February 28, 2018 v 16.28
    Pan Doležal je dnes radikálně plošně pro demokracii
    ale s účinným konceptem záměru má problém.
    Vše v duchu jeho ostatní žurnalistické činnosti .....bych nepěkně dodal, protože se mi příčí jeho pojetí demokratického smýšlení.
    PK
    February 28, 2018 v 19.7
    Já té výzvě plně rozumím, pane Morbicere. Pro mě je zcela jasná a srozumitelná. Demokratické strany se nemají kompromitovat spoluprací s Babišem.
    PK
    February 28, 2018 v 19.25
    Důležitý detail
    "Polistopadové demokratické strany mají dnes v Poslanecké
    sněmovně pouhých 63 mandátů."

    Propočtem jsem si ověřil, že v tom nejsou zahrnuti piráti, což je podle mého názoru správně. A to nejen proto, že to není "polistopadová" strana ve smyslu, že by už vznikla a působila dávno.
    JN
    February 28, 2018 v 21.1
    Soustava rovnic o všech známých
    Klaus + Zeman ---> Babiš
    Babiš <---> Gottwald

    Zklamání z prvorepublikových politických stran přispělo po válce k vytvoření Národní fronty a k nástupu komunistů jako něčeho "nového a lepšího".

    Zklamání z politických stran po roce 1989 přispělo k nástupu Babiše jako něčeho "nového a lepšího".

    JN
    February 28, 2018 v 21.22
    Historie se opakuje?
    "Babiš činil osobní nátlak na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, aby odstoupil."

    "Popud k únorové krizi - odvolání posledních nekomunistických policejních vedoucích důstojníků."

    + Další komentáře