Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová vydala obsáhlou zprávu o postupech finanční správy při využívání institutu zajišťovacích příkazů. „Zpřístupněná statistická data a dosavadní výsledek soudních řízení zatím nedokládají systémovou nezákonnou aplikaci zajišťovacích příkazů. Porovnávám-li počet 1545 daňových subjektů dotčených zajišťovacími příkazy s počtem dosud pouze 19 úspěšných správních žalob, nelze než učinit prozatímní závěr, že dostupné údaje nenasvědčují riziku plošného zneužívání zajišťujících příkazů,“ uvedla ombudsmanka s tím, že daný závěr se může změnit, pokud by se výrazně zvýšil počet soudních sporů, které by zajišťovací příkazy zrušily.

Šabatová se postupy finanční správy začala zabývat na základě společenské debaty o riziku plošného zneužívání zajišťovacích příkazů. Při svém šetření se rovněž věnovala otázce, jak má stát tento krajní institut využívat, a zpracovala podrobnou analýzu podmínek využívání zajišťovacích příkazů. Veřejná ochránkyně práv dále popsala správný postup správce daně, kdy lze zajišťovací příkaz vydat, jak jej poté realizovat, aby bylo zachováno další fungování postiženého podnikatele či firmy a nedošlo k jeho úplné ekonomické likvidaci, a jak se mohou dotčení lidé bránit.

„Zajišťovací příkaz je mimořádný a velmi účinný nástroj pro výběr daní zejména v boji s daňovými úniky. Jeho existence má tedy své opodstatnění,“ řekla veřejná ochránkyně práv Šabatová. „Pro podnikatele může mít velmi závažné důsledky a může ho prakticky zlikvidovat. Musí se proto používat velmi obezřetně a pouze při splnění zákonných podmínek,“ dodala. Ombudsmanka na základě šetření vyzvala finanční správu, aby zpřesnila své statistiky v oblasti využívání zajišťovacích příkazů. Požaduje především, aby správce daně uvedl poměr mezi počtem podnikatelů dotčených zajišťovacími příkazy a počtem kontrolovaných podnikatelů a poměr mezi výší zajišťované částky a konečnou výší vyměřené daně.