Pilný: Zajišťovací příkazy nejsou nadužívány. Kritici: Měly by padat hlavy

Zajišťovací příkazy jsou využívány přiměřeně a vykazují výraznou fiskální efektivitu, říká zpráva, kterou vládě předložil ministr financí Ivan Pilný. Finanční správa přesto nadále čelí kritice kvůli likvidaci mnoha tuzemských firem.

(jg)

25.09.2017 16:51

Pilny-ano

Ivan Pilný: Omlouvám se zlikvidovaným firmám. Ale co děláme, je vlastně v pořádku. Repro DR

Ministerstvo financí na žádost premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vypracovalo a v pondělí vládě předložilo analytický materiál, který dává přehled o postupech finanční správy ve věci tak zvaných zajišťovacích příkazů. Jejich množství se po nástupu Andreje Babiše (ANO) na ministerstvo financí řádově zvýšilo. Někdejší ministr financí a předseda druhé nejsilnější vládní strany navíc čelí podezření, že finanční správu využíval k likvidaci svých konkurentů a oponentů.

Nedávno se v této souvislosti hovořilo o likvidaci opavské palivové firmy FAU, která překážela Babišově přerovské Precheze. Jedna z tajně pořízených nahrávek zveřejněných na twitterovém účtu Skupiny Julius Šumana naznačila, že se tak stalo právě na objednávku předsedy politického hnutí ANO. Minulý pátek ostravský krajský soud rozhodnutí o zajišťovacích příkazech na společnost FAU zrušil s tím, že zajištění bezmála 340 milionů korun bylo neodůvodněné.

Zpráva předložená Babišovým nástupcem v čele rezortu financí Ivanem Pilným (ANO) však žádná pochybení nepřiznává: „Provedená analýza neodhalila, že by docházelo k plošnému nadužívání zajišťovacích příkazů ze strany finanční správy. Zajišťovací příkazy vykazují výraznou fiskální efektivitu a současně jako prostředek povahy ultima ratio nenahrazují běžné postupy finanční správy při správě daní,“ píše se ve zprávě.

Dikce zprávy je současně v rozporu se slovy, která Pilný pronesl minulý týden po jednání sněmovního rozpočtového výboru. Ministr financí totiž tehdy řekl, že postupy finanční správy neoprávněně zlikvidovaly některé firmy, a současně se za dané jednání omluvil s tím, že ministerstvo financí se pokusí dané excesy minimalizovat.

„Ředitel finanční správy Martin Janeček je naprosto nekompetentní člověk, který svou neschopností poškozuje naše podnikatele a aktivní občany. Na svou funkci by měl okamžitě rezignovat,“ řekl po zasedání výboru poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr financí však výzvy poslanců a poslankyň, aby z čela správního orgánu Janečka odvolal, odmítl. Pilný řekl, že pro odvolání ředitele finanční správy nevidí žádné důvody a ony výzvy označil za mediální štvanici.

Počet zajišťovacích příkazů pomalu klesá
Platné zákony dnes umožňují správci daně, pokud má oprávněnou obavu, že by daň mohla být v době její vymahatelnosti nedobytná, její úhradu zajistit vydáním tak zvaného zajišťovacího příkazu. Plátce daně je povinný částku, kterou správce daně stanoví, složit do tří dnů. V některých případech je ale lhůta k zaplacení ještě kratší. Proti zajišťovacím příkazům se plátce daně může odvolat, nicméně odvolání nemá odkladný účinek a částka musí být zaplacena.

Počty zajišťovacích příkazů prudce stoupaly od roku 2013, kdy na ministerstvo financí nastoupil Andrej Babiš. Tehdy jich finanční správa vydala ještě 457, v roce 2015 už jich bylo evidováno 1605. V prvních sedmi měsících letošního roku bylo vydáno 960 zajišťovacích příkazů. Každoročně se zajišťovací příkazy dotýkají bezmála tří set až čtyř set podniků a firem.

Na druhé straně se poměr mezi úhradou ze zajištění a zajištěnou částkou každým rokem zvyšuje. V roce 2014 daný poměr jen lehce přesáhl hranici šesti procent a v letošním roce dosáhl výše téměř jednačtyřiceti procent.

Zpráva ministerstva financí konstatuje, že fiskální úspěšnost zajišťovacích příkazů je za poslední čtyři roky devatenáct procent. A dále uvádí, že vydáním zajišťovacího příkazu je postižena pouze úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 procent do 0,084 procent.

Materiál rovněž obsahuje přehled o žalobách ve věci zajišťovacích příkazů. Do poloviny srpna letošního roku bylo podáno celkem 186 žalob a správní soudy rozhodly o čtyřiasedmdesáti s tím, že rozhodnutí finanční správy zrušily v pětadvaceti procentech případů. Podle analytické zprávy finanční správa s konečnou platností, tedy po odvoláních, neuspěla v pouze sedmi řízeních.

„Zajišťovací příkaz je trest smrti, poprava firmy. I kdyby jeden jediný případ byl neoprávněně vykonaný trest smrti, tak je to obrovský problém a měly by padat hlavy,“ řekl Deníku Referendum daňový poradce Tomáš Goláň, který postupy finanční správy dlouhodobě kritizuje.

„Dosáhnout zrušení zajišťovacího příkaz soudem je velice těžké. Takže i v těch neúspěšných případech to neznamená, že je vše v pořádku, že finanční správa měla pravdu. Finanční správě totiž podle zákona pro vydání zajišťovacího příkazu stačí pouhé důvodné podezření. Pokud tuto podmínku splní, soud mnoho nezmůže,“ dodal Goláň s tím, že zajišťovací příkaz je extrémním institut a měl by být používán jen v krajních podmínkách. Nicméně v České republice jsou dle Goláňova mínění likvidovány ve velkém i poctivé firmy, které podnikají dlouhé roky a řádně platí daně.

Změna praxe Finanční správy?
„Vzhledem k tomu, že zajišťovací příkazy představují závažný zásah do činnosti daňového subjektu, bude prostřednictvím metodické aktualizace správce daně instruován, aby v rámci komunikace před zahájením daňové exekuce dotčenému daňovému subjektu osvětlil možnost úhrady jistoty i jiným zákonným způsobem tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti firem a zároveň nedocházelo k vyvedení majetku na třetí osoby,“ uvádí materiál ve svém závěru, který hovoří o navržených změnách správní praxe Finanční správy.

Komora daňových poradců České republiky v této souvislosti navrhovala zavedení soudního dohledu při vydávání zajišťovacích příkazů. Finanční správa však s touto legislativní změnou nesouhlasí, neboť se domnívá, že by institut zajišťovacích příkazů byl výrazným způsobem oslaben a snížila by se možnost jeho využití a efektivita.

Finanční správa nicméně deklaruje, že hodlá mimo zajišťovací příkazy v budoucnu více využívat alternativní nástroje, které jsou také schopny garantovat, že daně budou uhrazeny. Právní úprava ostatně již dnes dává možnost zajistit dané částky místo exekuce prostřednictvím zástavního práva, finanční záruky či ručení. V neposlední řadě materiál ministerstva financí uvádí, že v oblasti možných legislativních změn bude na půdě rezortu zahájena diskuse nad zavedením institutu takzvané nucené správy podniku.

„Finanční správa by měla být podřízena nezávislému dozoru – podobně jako policie. Ale dnes tomu tak není. V případě finanční správy se jeden úředník špatně vyspí a na základě důvodného podezření vydá zajišťovací příkaz bez jakékoliv kontroly. Tahle praxe není správná. Nemůžeme se divit, že finanční správa žádnou kontrolu nechce. Nemohla by totiž být utržená ze řetězu jako dnes,“ řekl Deníku Referendum Tomáš Goláň.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.