Finanční správa likviduje nevinné podnikatele, znělo ze Sněmovny

Poslanci se na sněmovní schůzi zabývali nadužíváním zajišťovacích příkazů ze strany Finanční správy. Opozice se společně se sociálními demokraty domnívá, že postup správce daně je krajně problematický. Žádají proto jeho prošetření.

(jg)

18.05.2017 14:00

Tk-kh-5

Finanční správa v čele s Martinem Janečkem odmítá, že by při využívání zajišťovacích příkazů jakkoliv pochybila. Foto Finanční správa

Poslanecká sněmovna na návrh poslance TOP 09 Martina Plíška ve středu projednávala bod týkající se zneužívání institutu zajišťovacích příkazů Finanční správou. Pro jeho zařazení hlasovali poslanci sociální demokracie, ODS, TOP 09 a KSČM. Proti se postavilo politické hnutí ANO a část KDU-ČSL. Andrej Babiš, pod něhož Generální finanční ředitelství organizačně spadá, se na schůzi Sněmovny nedostavil.

Institut zajišťovacího příkazu slouží správci daně k zajištění výběru daně před její splatností. Správce daně tedy získává do úschovy částku, která by měla odpovídat budoucí daňové povinnosti, neboť se domnívá, že plátce ji nebude chtít či moci zaplatit. Podle daňového řádu musí mít správce daně vážné důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a měl by jej používat jen ve výjimečných případech. Ačkoli je možné se proti zajišťovacímu příkazu odvolat, tak odvolání nemá odkladný účinek a částka musí být beztak obratem zaplacena.

„Vzhledem k tomu, že plátce daně je povinný částku, kterou správce daně zajišťovacím příkazem stanoví, složit nejdéle do tří dnů, mohou být v některých případech dopady tohoto institutu pro firmy likvidační. Proto je nezbytné, aby nedocházelo k jeho použití vyjma skutečně odůvodněných případů v rámci vymezeného oprávnění,“ stojí v materiálu, který předložil předseda vlády Bohuslav Sobotka Sněmovně a který má Deník Referendum k dispozici.

Premiér ve zprávě konstatuje, že zajišťovací příkazy nesmějí být Finanční správou používány plošně a masově. Správce daně je nesmí používat v případech, kdy to není nezbytně nutné. Všechny případy musejí být řádně odborně posouzeny. Zpráva rovněž uvádí, že zajišťovací příkazy jsou využívány stále častěji. V roce 2014 bylo vydáno osm set šedesát sedm zajišťovacích příkazů, v roce 2015 se jejich počet zdvojnásobil a o rok později počet zajišťovacích příkazů nerostl, dokonce byl o něco málo nižší.

Sobotka v rámci diskuse řekl, že požádá ministra financí o podrobné vyhodnocení používání institutu zajišťovacích příkazů a zdůvodnění jejich nárůstu v posledních letech. Dále bude žádat, aby Finanční správa přezkoumala svůj postup při používání zajišťovacích příkazů zejména v těch případech, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení.

Zajišťovací příkazy likvidují nevinné podnikatele
„V posledních letech a poslední době se ukazuje, že Finanční správa pod politickým vedením ministra financí Andreje Babiše institut zajišťovacích příkazů, který slouží k boji s podvodníky, svým svévolným jednáním přeměnila v prostředek faktické likvidace nevinných občanů a podnikatelů,“ řekl Plíšek. Doplnil, že dopady zajišťovacích příkazů jsou pro firmy často likvidační a dotčení podnikatelé jsou vzhledem k zabavení majetku nuceni ukončit veškerou svou podnikatelskou a ekonomickou činnost.

Kandidát na mistra financí a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný se vůči slovům Plíška vymezil. Řekl, že v posledních čtyřech letech bylo vydáno takřka pět tisíc zajišťovacích příkazů, proti nimž bylo podáno přes dva tisíce dvě stě odvolání. Jedno uznal finanční úřad a více než pět set podnikatelů či firem se odvolalo k soudům. Nicméně Nejvyšší správní soud zrušil pouze sedm z těchto zajišťovacích příkazů. „Sedm! To je 1,33 % zajišťovacích příkazů. Jedna celá třicet tři procenta,“ zvolal na závěr svého vystoupení Pilný.

Daňový poradce Tomáš Goláň Deníku Referendum však řekl, proč pouze malé procento zneužitých zajišťovacích příkazů nakonec u soudu skončí. „Finanční správa sází na to, že jakýkoli soudní spor tady lidé berou jako nějakou stigmatizaci, jako něco nenormálního nebo nemorálního. Lidi vůbec nechápou, že spory ve správním soudnictví probíhají bez nařízení jednání, bez osobní účasti. Že se vedou pouze v papírové podobě, kdy se prostě pošle žaloba a soud o ní písemně rozhodne,“ vysvětlil Goláň. Podle jeho odhadů se z nezákonných doměrků daně dostane k soud patnáct až dvacet procent. „Takže jim to vychází. Osmdesát procent mají doma,“ dodal

Ministerstvo financí v reakci na sněmovní diskusi obratem vydalo tiskovou zprávu, ve které rezolutně odmítlo kritiku praxe zajišťovacích příkazů zaútočila na předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska. „Přesto, že institut zajišťovacích příkazů byl využíván již v roce 2011, tedy v období, kdy byl ministrem financí pan Miroslav Kalousek, čelí dnes Finanční správa za aplikaci tohoto institutu – a to bohužel nejen od zmíněného poslance – účelové a zavádějící kritice. Tuto kritiku ministerstvo financí a finanční správa rezolutně odmítá,“ stálo v prohlášení.

Tisková zpráva uvedla, že ve vydávání příkazů nepanuje stav libovůle a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně. „Ministerstvo financí a Finanční správa jsou připraveny vyhovět zadání premiéra a Poslanecké sněmovny a předložit veškeré možné analýzy a důkazy, ze kterých vyplývá vysoká efektivita, oprávněnost a celková umírněnost při využívání tohoto institutu,“ uvedl rezort financí a opět se vymezil vůči tomu, že práce Finanční správy je nahlížena ryze negativním prizmatem.

Sněmovna nakonec bod týkající se zajišťovacích příkazů nestačila projednat, a zřejmě se tak k němu brzo vrátí. Sociálně demokratický poslanec Václav Votava řekl, že se tímto závažným tématem bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor, kterému předsedá. A dodal, že považuje za nutné, aby se na jeho schůzi k fungování zajišťovacích příkazů vyjádřil i generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.