Zajišťovací příkazy vůči přerovské firmě FAU byly nezákonné, potvrdil 30. listopadu Nejvyšší správní soud. Zamítl totiž kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství, které napadlo rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který zajišťovací příkazy zrušil už v letos červnu. Proti rozhodnutí nejsou přípustné žádné opravné prostředky. Finanční správa tak bude muset zajištěné peníze firmě vrátit, kromě toho bude FAU požadovat i úhradu škody.

„Zajišťovací příkazy zlikvidovaly firmu ze dne na den. Vzniklá škoda bude teprve vyčíslena, ale pravděpodobně výrazně přesáhne hodnotu vydaných zajišťovacích příkazů. Očekáváme, že se bude pohybovat okolo hodnoty firmy v den likvidace, tedy okolo miliardy korun,“ řekl Deníku Referendum právní zástupce FAU Alfréd Šrámek.

Výrobce pohonných hmot FAU skončil vloni v konkurzu poté, co po něm Finanční správa požadovala zaplacení daně z přidané hodnoty dvakrát za týž obchod. Nejprve po FAU jako po ručiteli vymáhala 200 milionů korun, které neodvedla zkrachovalá společnost Verami. Ještě ten den si řekla o dalších 218 milionů korun. Firmu FAU měl berní úřad podezřívat ze zapojení do řetězce zasaženého podvodem a měl nabýt dojmu, že FAU daň nezaplatí. Podle daňového řádu pak stačí k vydání zajišťovacího příkazu vážné a důvodné pochybnosti, že by byla daň uhrazena.

Finanční správa už požádala Nejvyšší správní soud o odůvodnění rozsudku, který chce podrobit analýze, informovala ČTK. Podle Finanční správy se soud nezabýval tím, zda se FAU účastnila podvodu, a zváží další kroky. „Zda se FAU účastnila daňového podvodu, je ale věcí jiného soudního řízení, které je zatím na úrovni první instance. Soud o něm pravděpodobně rozhodne až v horizontu roku a půl. Zda se FAU účastnila podvodu — a my tvrdíme, že ne — nemá na nezákonnost zajišťovacích příkazů vliv,“ reagoval Šrámek.

„Podepsaný soud má za vyloučené, aby tentýž subjekt platil daň z přidané hodnoty z téhož obchodního případu dvakrát, a to i v případě — byť i nevědomé — účasti na daňovém podvodu,“ potvrzuje Šrámkova slova i rozsudek Krajského soudu v Ostravě.

Na FAU vydala zajišťovací příkazy v hodnotě téměř 340 milionů korun i Celní správa. I ty ale Krajský soud v Ostravě označil letos v září za nezákonné. Generální ředitelství cel v této věci také podalo kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, o té se zatím nerozhodlo.

Politici volali po odvolání náměstkyně, ta s Babišem povýší

Počet vydaných zajišťovacích příkazů prudce stoupl po nástupu lídra politického hnutí ANO a budoucího premiéra Andreje Babiše do vedení ministerstva financí. Zatímco v roce 2013 Finanční správa vydala 457 zajišťovacích příkazů, již v roce 2015 jejich množství stouplo na více než patnáct set. V roce 2016 jich bylo vydáno 1605, do konce září tohoto roku pak 1215.

Finanční správa čelí podezření, že skrz zajišťovací příkazy pomáhala likvidovat konkurenty Babišových firem. To platí i v případu firmy FAU, která vlastnila sklad pohonných hmot v areálu přerovské chemičky Precheza spadající pod holding Agrofert. Podezření ještě nabyla na síle poté, co twitterový účet skupiny Šuman zveřejnil letos v srpnu nahrávku, na níž Babiš o insolvenci firmy FAU hovoří.

Jak ředitel Finanční správy Martin Janeček, tak nastupující premiér Andrej Babiš veškerá podezření popírají. Finanční správa přesto vydala ve věci novou metodiku platnou od letošního listopadu, podle níž by měla začít využívat alternativy zajišťovacích příkazů, jakými jsou zástavní právo, ručení třetí osoby nebo finanční záruky.

Komora daňových poradců navrhovala, aby nad vydáváním zajišťovacích příkazů dohlížel soud. Politici z řad ČSSD, KDU-ČSL nebo ODS volali po odvolání ředitele Finanční správy Martina Janečka i náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Schillerová ale naopak nejspíš povýší, má se totiž stát ministryni financí v Babišově vládě.