Zaorálek požaduje odvolání Janečka a Schillerové kvůli zajišťovacím příkazům

Ředitel finanční správy Martin Janeček a náměstkyně ministra financí Alena Schillerová by podle lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka měli být odvoláni ze svých funkcí. Říkal, že činnost finanční správy připomíná nechvalně známou insolvenční mafii.

(jg)

17.10.2017 15:35

21765332_1665758720161837_8856431623410491613_n

„Zajišťovací příkaz je trest smrti, poprava firmy. I kdyby jeden jediný případ byl neoprávněně vykonaný trest smrti, tak je to obrovský problém a měly by padat hlavy,“ říká daňový poradce Tomáš Goláň. Foto FB Lubomíra Zaorálka

Ministr zahraničních věcí a volební lídr sociální demokracie Lubomír Zaorálek na úterní tiskové konferenci oznámil, že na pondělním jednání vlády navrhne odvolání Martina Janečka z funkce generálního ředitele finanční správy. Důvodem je zneužívání finančních příkazů, které vedlo k likvidaci řady tuzemských firem. Zaorálek bude požadovat i odchod náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Lídr ČSSD současně hodlá vyzvat nejvyššího státního zástupce a policejního prezidenta, aby postupy finanční správy prošetřili.

Nástupce Andreje Babiše (ANO) v čele rezortu financí Ivan Pilný (ANO) se proti Zaorálkovým slovům ohradil. „Vyzývám důrazně pana ministra Zaorálka, aby s podobně závažnými obviněními nevystupoval na tiskové konferenci, ale, disponuje-li konkrétními důkazy, aby splnil svou občanskou povinnost a neprodleně informoval příslušné orgány činné v trestním řízení,“ prohlásil Pilný. A dodal, že pro odvolání Janečka ani Schillerové v současné době nevidí žádný důvod.

Zaorálek na tiskové konferenci hovořil o likvidaci rodinné firmy Michala Kovárníka KM PLUS, která podle jeho slov proběhla bez jakýchkoliv důkazů a zcela neoprávněně. O případu jako první informoval portál Seznam Zprávy. „V době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš, tu finanční správa likvidovala firmy bez důkazů, že cokoliv spáchaly. Dokonce jsou tu podezření, že byly ničeny proto, že odmítly spolupráci s Agrofertem. To je skandální zneužití pravomoci veřejného činitele,“ konstatoval Zaorálek v zjevné narážce na hojně medializovaný případ likvidace opavské palivové firmy FAU.

Jedna z tajně pořízených nahrávek zveřejněných na twitterovém účtu skupiny Julius Šuman totiž naznačila, že se tak stalo právě na objednávku předsedy politického hnutí ANO Babiše. Před několika týdny však ostravský krajský soud rozhodnutí o zajišťovacích příkazech na společnost FAU zrušil s tím, že zajištění bezmála tři sta čtyřiceti milionů korun bylo neodůvodněné. Obdobně byla zlikvidována i jedna z největších tuzemských tiskáren Europrint, která na sebe počátkem září vyhlásila insolvenci. Jako důvod tehdy uvedla zajišťovací a exekuční příkazy v hodnotě bezmála tři sta šestaosmdesáti milionů korun, které označila za neoprávněné.

Zaorálek přirovnal praktiky finanční správy k řádění insolvenční mafie. „Přiznávám, že až dnes mám dostatek konkrétních informací o tom, že jednání finanční správy si v ničem nezadalo s pirátskými postupy. Zajišťovací příkazy se staly nástrojem, který byl brutálně zneužitý vůči nevinným lidem. Ukazuje se, že to nebylo jen šest, ale mnohem více nevinně zlikvidovaných firem. Ale i kdyby šlo o jednu jedinou firmu, musíme být znepokojeni a žádat řádné prošetření a nápravu, aby se něco podobného už neopakovalo,“ uvedl volební lídr sociální demokracie.

Finanční správa tvrdí, že zajišťovací příkazy nejsou nadužívány
Zajišťovacími příkazy se na žádost předsedy vlády Bohuslava Sobotka (ČSSD) zabývala na konci září i vláda. Zpráva, kterou ji ministr Pilný předložil, však žádná pochybení na straně finanční správy nepřiznala. „Provedená analýza neodhalila, že by docházelo k plošnému nadužívání zajišťovacích příkazů ze strany finanční správy. Zajišťovací příkazy vykazují výraznou fiskální efektivitu a současně jako prostředek povahy ultima ratio nenahrazují běžné postupy finanční správy při správě daní,“ stálo ve zprávě.

Počty zajišťovacích příkazů prudce stoupaly od roku 2013, kdy na ministerstvo financí nastoupil předseda politického hnutí ANO Babiš. Tehdy jich finanční správa vydala 457, v roce 2015 už jich bylo evidováno 1605. V prvních sedmi měsících letošního roku bylo vydáno 960 zajišťovacích příkazů. Každoročně se zajišťovací příkazy dotýkají bezmála tří set až čtyř set podniků a firem. Ministerstvo se vůči nařčením z nadužívání zajišťovacích příkazů bránilo tím, že vydáním zajišťovacího příkazu je postižena pouze úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 do 0,084 procent.

Finanční správa nicméně sama přiznala, že v sedmi případech, kdy byla na vydání zajišťovacího příkazu podána žaloba, s konečnou platností – tedy po odvoláních – neuspěla. „Zajišťovací příkaz je trest smrti, poprava firmy. I kdyby jeden jediný případ byl neoprávněně vykonaný trest smrti, tak je to obrovský problém a měly by padat hlavy,“ řekl Deníku Referendum daňový poradce Tomáš Goláň, který postupy finanční správy dlouhodobě kritizuje.

Postupy finanční správy se v minulých týdnech rozhodla prověřit veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která požádala o spolupráci zástupce Komory daňových poplatníků a s žádostí o pomoc se obrátila rovněž na postižené podnikatele a firmy. Vyzvala je, aby své případy doložily kopií zajišťovacího příkazu, kopií odvolání a rozhodnutí o něm, spolu se stručným popisem celé věci, v níž měla finanční správa pochybit. Ombudsmanka rovněž upozornila, že její zjištění nemusejí mít na platnost jednotlivých zajišťovacích příkazů dopad. Postiženým podnikatelům proto doporučila, aby se souběžně obraceli na soudy.

Nicméně podle již zmíněného daňového poradce Goláně je u soudu velice komplikované dosáhnout zrušení zajišťovacího příkazu. „I v případech, kdy firmy u soudu neuspěly, to neznamená, že bylo vše v pořádku, že finanční správa měla pravdu. Finanční správě totiž podle zákona pro vydání zajišťovacího příkazu stačí pouhé důvodné podezření. Pokud tuto podmínku splní, soud mnoho nezmůže,“ vysvětlil Deníku Referendum Goláň s tím, že zajišťovací příkaz je extrémním institut a měl by být používán jen v krajních podmínkách. Nicméně v České republice jsou dle jeho mínění likvidovány ve velkém i poctivé firmy, které podnikají dlouhé roky a řádně platí daně.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.