Jak je to s tou utopií
Milena BartlováDalší díl letního seriálu sepsala Milena Bartlová. Vrací se k počátku samotného pojmu „utopie“.
Skoro všechny důležité malé zlepšovací myšlenky tu už uchopil někdo, kdo odevzdal svůj text dřív, než jsem se stihla vrátit z dovolené: od jakž takž reálných nápadů na dobré noviny a hospody přes menstruační vložky až po úplně nereálnou vizi osvobození výtvarného umění od peněz, trhu a moci.
Na opatření, která mne napadala, je stejně parlament moc velký kalibr a bylo by třeba je prosazovat na jiných úrovních, od ministerstev po obecní úřady. Hned na začátku navíc správně připomněl Patrik Eichler, že za jeden den se stejně v parlamentu nic prosadit nedá. Za jeden den se dá tak nejvýš udělat revoluce. Nebojte se, jako kandidátka za Zelené samozřejmě nemám na mysli radikální změnu politického a ekonomického systému, ale revoluci hlav a srdcí.
Co to ale z Deníku Referendum vlastně chtěli? Nějakou krásnou a prospěšnou utopii. Je to asi profesionální deformace, ale zajímalo mne, jak to vlastně s utopií je, a ukázalo se, že to tak úplně nesedí. Projekt Utopie vymyslel v roce 1515 britský vzdělanec Thomas More, dvacet let poté popravený britským králem Jindřichem VIII. a od roku 1935 světec římskokatolické církve.