V českém mediálním prostředí působí Sputnik už dva roky. Pod názvem inspirovaným první vesmírnou družicí se skrývá dezinformační zpravodajský server, který má poskytovat takzvaně ruský pohled na světové dění. Nejde přitom o jen tak ledajaké pro-kremelské médium, kterých nalezneme na webu tucty. Sputnik je přiznaným výplodem ruské státní mediální mašinerie.

Jeho cílem je zabezpečování vlivu z Moskvy řízeného impéria, čímž se vlastně neliší od stejnojmenné družice. Jen doba se mezitím značně posunula.

Server má četné jazykové mutace a působí ve více než třech desítkách zemí. Jeho hlavním útočištěm jsou bývalé země východního bloku. Zvláště cílí na ruské čtenáře, kteří to do Ruska nemají daleko. Ještě zajímavějším cílem pro Sputnik je však Německo kvůli jeho dominanci v rámci evropského společenství.

Co se webových stránek týče, Sputnik se snaží působit jako klasický zpravodajský server. Sází na moderní grafiku a na rozdíl od řady jiných pro-kremelských serverů se vyznačuje skvělou češtinou. Cílem však zůstává přikrášlovat si realitu ve zprávách tak, aby to vyhovovalo ruskému pohledu na věc. A to natolik, že například NATO otevřeně mluví o Sputniku jako o ruské propagandě.

Jak zastavit propagandu

Mezi zeměmi, kde Sputnik působil, figuruje i Finsko. Tomu se povedla dosud nevídaná věc. Na ruskou propagandu tam nebyl nikdo příliš zvědavý, a tak se Sputnik rozhodl svoji činnost ve skandinávské zemi ukončit. Už je tomu rok, co finský mediální prostor dobrovolně opustil.

V březnu 2016, souběžně s Finskem, skončil ruský Sputnik také v Lotyšsku. Zde však neproběhl odchod pseudo-zpravodajského serveru tak elegantně. Lotyšské vládní složky jednoduše zakázaly doménu zaregistrovanou Sputnikem. To je jistě pochopitelný krok, ale na druhou stranu toho moc neřeší. Ruská propaganda se může v mžiku vrátit, jen už to nejspíš nezkusí oficiální cestou a bude působit prostřednictvím jednoho z mnoha pro-kremelských serverů s neznámým finančním zázemím.

↗

Například NATO otevřeně mluví o Sputniku jako o ruské propagandě. Repro DR

To příklad Finska je zajímavější. Podle uznávaného serveru Foreign Policy finská verze Sputniku skončila jednoduše proto, že nepřilákala dostatečné množství čtenářů. Že jsou Finové odolní vůči propagandě, má hned několik důvodů. Kromě dlouholeté historické zkušenosti Finska, jak nakládat se svým východním sousedem, je to hlavně velmi kvalitní školství, které podporuje kritické myšlení a vlastní úsudek. Finské školství se samo o sobě stalo příkladem pro vzdělávací politiku na mnoha místech ve světě.

Za neúspěch ruského dezinformačního média může také všeobecná spokojenost se životem ve Finsku, štědrý a dobře fungující sociální stát, vysoká kvalita života a všeobecná důvěra v instituce, vyjmenovává server Foreign Policy. Finsko má svůj „pozitivní narativ“, drží se ho, a tak nemusí podléhat podivným informacím od souseda z východu, s nímž historicky nemá zrovna přátelské vztahy.

Co si z toho můžeme odnést

Pro Českou republiku jsou finské zkušenosti těžko přenositelné. Zatím se nezdá, že by se počet tuzemských čtenářů Sputniku výrazně snižoval. Něco si ale přece jen odnést můžeme.

Finský příklad ukazuje, nakolik je potřebná funkční mediální výchova. S tou má Česká republika velký problém. Žádná výchova směřující k mediální gramotnosti, která by skutečně předcházela nadbíhání čtenářů propagandě, tu dosud neexistuje. Zásadním zádrhelem je také postoj ministryně školství k mediální výchově, která ji nepovažuje za něco, co by podporovala, a celkově za důležitou otázku v rámci školství.

Výrok ministryně Valachové působil ještě nešťastněji v kontextu exponované debaty kolem „fake news“. Špatná úroveň mediální gramotnosti měla podíl na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, ale to pro ministryni Valachovou bohužel nebylo téma. Počkejme si však, co bude tvrdit její nástupce.

Co udělat můžeme, je rozvážné rozhodnutí, koho podpořit ve volbách. Prezidenta, který legitimizuje dezinformační weby, a ministryni školství, ignorující závažný problém současnosti, může příště nahradit ve funkci někdo v těchto otázkách kompetentní. A odborník, který by u nás zavedl prvky finského vzdělávání, které je hodnoceno jako vůbec nejlepší na světě, by také nebyl k zahození. Jen ho v těch volbách najít.