Evropským „prezidentem“ zůstane Donald Tusk, funkci obhájil i proti hlasu Polska

Petr Jedlička

Polský expremiér je dle svých stoupenců dobrým mediátorem a reprezentantem středoevropské perspektivy. Podle kritiků ovšem spíš věrně vykonává vůli Angely Merkelové.

Stálým předsedou Evropské rady, tedy pomyslným prezidentem EU, zůstane i v dalším funkčním období Polák Donald Tusk. Rozhodly o tom hlavy členských států na čtvrtečním summitu v Bruselu. Tuska, jenž funkci vykonává od roku 2014, se rozhodly podpořit nakonec všechny státy s výjimkou jeho vlastního Polska. Dle shody  pozorovatelů vnímá současný polský kabinet tvořený jedinou konzervativní formací Právo a spravedlnost (PiS) Tuska stále jako především představitele své hlavní konkurenční strany — Občanské platformy (OP). Té Tusk v letech 2003 až 2014 předsedal a jako její reprezentant byl v letech 2007 až 2014 také polským premiérem.

Současná polská reprezentace v čele s předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským a premiérkou Beatou Szydlovou navrhovala ostatním zemím EU nahradit Tuska jiným polským nominantem — evroposlancem PiS Jackem Saryuszem-Wolským. Ve své snaze prosadit Wolského ovšem vyvinula jen minimální úsilí.

I když se tak Szydlová snažila na zasedání argumentovat, že Tusk by neměl být zástupcem unijních vlád, když nemá podporu ani té vlastní, nebo že právě Tusk využíval své unijní funkce k oslabování jejího kabinetu, a tedy zasahování do vnitropolských záležitostí (například v kauze polského Ústavního soudu), nepodařilo se polské premiérce získat pro volbu alternativního kandidáta jedinou další vládu — ani například ideově blízkou maďarskou nebo slovenskou.

Tusk byl v posledku potrvzen ve funkci po pouhé hodině a půl jednání. „Díky za držení pěstí a srdečnou podporu. Pomohlo to (...) Jsem vděčný za důvěru a kladné ohodnocení dosavadní práce. Budu dělat vše, co můžu, abych učinil EU lepší,“ uvedl v reakci na znovuzvolení sám Donald Tusk.

×