Proč jsou ženy vzdělanější

Michaela Kleňhová

Michaela Kleňhová z Českého statistického úřadu vysvětluje, jaké sociální a ekonomické změny ovlivnily vzdělání žen.

Ze statistických údajů vyplývá, že se výrazně mění dosažené vzdělání českých obyvatel, navíc je tento vzdělanostní posun znatelně vyšší u žen. Za statistickými čísly je nutné hledat souvislosti se změnami, které se v porevolučním období u nás odehrály.

Hlavními faktory, které vzdělanost obyvatel ovlivnily, bylo uvolnění vzdělávacího trhu, ale také ambice žen srovnat krok s muži na pracovním trhu. Svoji roli hrála i změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých povolání a rozvoj nových technologií.

Po regulaci prostřednictvím „směrných čísel“ před rokem 1989 se vzdělávací trh uvolnil jak na středoškolské úrovni, tak v oblasti vysokých škol. V oblasti středního školství začaly školy reagovat na poptávku zejména po oborech s maturitou. V odborném školství se nabídka oborů značně rozšířila, kromě tradičních oborů začaly vznikat i obory naprosto nové, jako například lyceum či nové obory elektrotechnické. Na gymnáziích se staly velmi populárními i víceleté obory pro žáky, kteří ukončili páté či sedmé ročníky základních škol. S tím, jak narůstal zájem o získání maturity, klesal zájem o učební obory.

Žena — živitelka rodiny

×
Diskuse
MP
March 10, 2017 v 12.11
Doplnění
Vedle školství a zdravotnictví je další oblastí absorbující ženy s terciálním vzděláním administrativa. Ta je nepříliš dobře placená obecně, navíc zde ženy převažují zvláště v podřízených pozicích a na střední úrovni -- to platí jak o státu, tak samosprávách.

V obecných kategoriích typu terciálního vzdělání ta úvaha brzy uvázne. Chce to podíly studentek na jednotlivých školách podle jejich rangu (Absolventka UK a MU má téměř vždy konkurenční výhodu proti absolventce srovnatelného oboru dejme tomu v Pardubicích), podle dosaženého grádu a podle oborů ve vztahu k budoucímu povolání. Obávám se, že potom bude ten podíl žen vyhlížet mnohem méně optimisticky.

Cynicky řečeno, tak jsem v posledních dekádách znehodnotili obecnou kvalitu vysokoškolského vzdělání, otevřeli jsme zároveň lepší přístup žen hlavně k té méně slibné části studijních příležitostí.
JN
March 10, 2017 v 21.00
"No tak řekněme paní Zagorová,
je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou..."
JN
March 10, 2017 v 21.30
Samozřejmě jsem pro to, aby na stejné pozici za stejnou práci
pobírali ženy i muži stejný plat.

Statistický úřad zjišťuje rozdíly v platech žen a mužů, ale pravděpodobně vůbec nezjišťuje bezdůvodné rozdíly v platech žen a žen ani mužů a mužů, vykonávajících naprosto stejnou práci ve stejném místě na stejné pracovní pozici.

Příčinou neodůvodněných rozdílů v platech zdaleka není jen biologické (nebo sociální) pohlaví.

------------------------------

Se z toho prostě nezbláznim, když za stejnou práci bude někdo brát víc než já, ať to bude ženská nebo chlap.
IH
March 11, 2017 v 10.28
Kdo je natolik zásadový, aby trval na stejném platu pro cizince, kteří mu třeba "vychystávají" rohlík?
Pan Nushart upozornil na podstatnou věc, stejně důležitou jako je platová diskriminace na základě pohlaví či na základě věku (a zakládající je).

Lidé, kteří vykonávají (i na jednom místě) stejnou práci, mohou mít nemálo různé mzdy (a to např. na základě doby nástupu (vždy se o chvíli liší!), či vyslovených požadavků, o protekci nemluvě). Proto také bývají ve smlouvách zavazováni k mlčenlivosti o svém platu před kolegy, a to i pod hrozbou vyhazovu. Právo svobody slova tu je jednoznačně podřízeno právu zaměstnatele přistupovat k zaměstnancům rozdílně, podle toho, jak je otipuje. V čase, kdy obchody ("kamenné" i e-shopy) mění bez důvodu ceny, často zásadně tam a zpět, se to zdá být úplně normální. Ale není. I když pro někoho jen tehdy, když se praxe týká žen. Jak ale za daného systému zajistit, aby nakonec vyšla rovnost obou (postaru) pohlaví?
March 11, 2017 v 11.04
Platy ve feminizovaných oborech - Panu Profantovi
Profese, které častěji zastávají ženy tím často ztrácejí prestiž a slušné platy. Platí to dokonce i obráceně - první programátorky byly převážně ženy, proto že se to bralo jako podobná práce jako psát na stroji nebo obsluhovat telefonní ústřednu. Přitom ty "Eniac girls" dělaly něco úplně nového a programovaly složitě v strojovém kódu. Dnes je programování typicky mužská činnost a prestiž i platy šly nahoru.

Čili ta méně slibná část studijních příležitostí je asi zčásti méně slibná právě proto, že se jí věnují převážně ženy.

Loni jsem navštívil dům, který si v Písku postavil Adolf Heyduk, který tam byl profesorem na reálce. Velmi komfortní, s nádherným WC, obrazy od Slavíčka apod. Heyduk byl ovšem také uznávaný básník, ale dnes by ani profesorka, která píše krásnou literaturu tak jednoznačně mezi městskou honoraci nepatřila a takový dům by si dovolit nemohla, leda že by měla třeba manžela podnikatele.




MP
March 11, 2017 v 15.07
Jiřímu Kubičkovi
To by byla dlouhá diskuse, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Navíc bychom museli interpretovat hodně nejednoznačné trendy, např. s atraktivitou pozice ekonoma se původně silně feminizovaná VŠE poněkud maskulinizovala, zatímco v mimořádně prestižní medicíně se zase žádný výrazný posun v neprospěch žen s zlepšením příjmů lékařů nekonal apod.

Nešlo mi o to, proč, ale o že...
Michaela Kleňhová, precizně -- jako vždycky za těch posledních x-let, co čtu občas její práci -- ukázala jednu rovinu proměny přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Proměnu potěšlivou, bez té kvantitativní změny by to nešlo. Ale je třeba u ni nezůstat.
Ono nejde tak uplně o studenty/studentky, ten vztah spiše indikuje problém. Dochází k příliš velké diferenciaci kvality vysokoškolského studia a jako obvykle břímě toho rozdlu se rozkládá nerovnoměrně v neprospěch těch s nějakých důvodů byť jen om málo horší konkurenční pozicí.