Veřejnou diskuzi nedávno rozbouřilo rozhodnutí ministerstva školství zavést povinnou maturitu z matematiky. Domnívám se, že se jedná o další zcela nekoncepční krok, který odhaluje hluboce schizofrenní povahu současného školství.

Zásadní problém spočívá v absolutní základní neslučitelnosti transformační kurikulární reformy a principu plošného testování. Smyslem reformy českého školství mělo být mimo jiné zajistit rovnost ve vzdělání, individuální přístup k potřebám vzdělávání a celoživotní proces učení. Podstatou je změna vzdělávacích cílů a obsahu vzdělávání. Namísto reprodukce znalostí, vycházejících z direktivních učebních osnov, se cílem stalo rozvíjet a utvářet životní dovednosti, takzvané klíčové kompetence, a připravit žáky na praktický život.

V praxi to vypadá tak, že pro vzdělávání jsou vytvořeny poměrně volné Rámcové vzdělávací programy (RVP), na základě nichž si jednotlivé školy svobodně vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. V nich akcentují svou vlastní filosofii a vizi smysluplného vzdělávání. Měla tak vzniknout pestrá paleta škol, které využijí nově nabytou autonomii k tomu, aby přizpůsobily rigidní české školství 21. století.

Idea jednoznačně revoluční a mířící v zásadě správným směrem (odhlédneme-li od integrální ideologie přizpůsobování zdrojů pro trh práce), pakliže považujeme za smysl vzdělávání kultivaci jedince a rozvíjení jeho schopností a dovedností pro praktický občanský život.