S velkým napětím vyhlíží pozorovatelé letošní výroční zprávu německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA), jež vždy na jaře přináší úplnou statistiku přečinů spáchaných za minulý rok. Očekává se od ní totiž, že nejen Němcům umožní konečně pokročit ve sporu, zda-li, respektive jak, narostla v zemi zločinnost po příchodu 1,3 milionu uprchlíků a dalších migrantů za minulý rok a půl.

Dosud kolují internetem toliko dílčí přehledy různě renomovaných a zaměřených organizací, think tanků či iniciativ, včetně krajně pravicových, a dále reportáže a souhrny svědectví, jež ale pojednávají spíše o jednotlivých vzorně kladných nebo naopak mimořádně barbarských případech.

Podle minulé zprávy BKA mapující rok 2015 přitom kriminalita v Německu sice narostla o 248 tisíc případů, avšak v 228 tisíci z nich šlo čistě o provinění nezákonným překročením hranice.

Počet znásilnění a takzvaných pouličních zločinů — tedy skutků, které jsou s migrujícími spojovány nejčastěji — se v roce 2015 naopak snížil: sexuálních zločinů ubyly čtyři procenta, pouličních krádeží, potyček či obtěžování jedno procento.

Právě v roce 2015 přitom Německo přijalo 75 procent z celkového počtu uprchlíků a dalších migrantů, jež nyní v zemi pobývají. Některé výklady ovšem pracují s tezí, že velké počty příchozích se uchylují ke kriminalitě až po nějaké době strávené v hostitelské zemi, což by měla potvrdit, nebo vyvrátit, právě statistika pro rok 2016.